Kaple svatého Jana Nepomuckého, která se lidově zývá Kostelíček, vyrůstá na třebíčské Strážné hoře ve výšce 500 metrů nad mořem. Vznikla v letech 1644–1645 na místě, kde předtím stávala hláska předsunutého městského opevnění. Jejím stavitelem byl třebíčský stavitel Jan Fulík, zednický mistr, který vlastnil dům na Stařečce a jehož dílo architektuře české marky patří mezi zajímavé příklady časného baroka.

Stavbu tvoří půdorys kříže s obloukovým portálem orientovaným k východu. Rozměry jsou precizní: délka 6,65 metru, šířka 4,3 a 3,05 metru, výška až do hrotu kříže dosahuje 17 metrů. V přírodní skále pod kaplí se nachází malá krypta také ve tvaru kříže. Na fasádě je možné pozorovat symboliku stavitele: kříž nad korpusem, pod ním lebka se zkříženými hnáty jako memento mori, úhelnice a letopočet 1644. Dříve tu byla vidět i iniciály J.F. a zednická lžíce. Fulíkovo dílo je tím cennější, že jeho autor, bez rozsáhlejšího teoretického vzdělání, svou invencí předstihl a předznamenal rozmach barokní architektury na Moravě o více než půl století.

Jan Fulík sám byl pochován v kryptě pod kaplí po své smrti v roce 1672, spolu se svým synem, který zemřel ještě v dětství. Roku 1677 posvětil zvony – větší zvon svatého Jana Evangelistu a menší zvon svaté Máří Magdaleny – biskup Jan Josef Breuner během generální vizitace. Fulíkova manželka byla podle farních matrik často kmotrou křtěných třebíčských dětí, což naznačuje společenské postavení stavitelovy rodiny.

Osudů kaple se dotkly velké historické změny. V roce 1793 byla v souladu s nařízením císaře Josefa II. odsvěcena a prodána. Soukromý vlastník ji však o čtyři roky později nechal znovu vysvětit. Při této příležitosti se změnilo i patrocinium – původní Povýšení svatého Kříže nahradil sv. Jan Nepomucký. Původní zasvěcení si tak vzpomínal jen obraz od Josefa Kozlanského, někdejšího profesora třebíčského gymnázia. V první světové válce byly oba zvony státem rekvírovány.

Po druhé světové válce začala kaple trpět vandalizací. Nejhůře byla poničena v roce 1962, kdy vandalizanti znesvětili i kryptu. Opakovaně byly ničeny i tři kříže nedaleko kaple, které tvořily třebíčskou kalvárii. V roce 2025 byla kaple dočkána důležité opravy – renovována byla střecha. V letošním roce 2026 byla poblíž kaple nainstalována tzv. fotopoint s výhledem na město Třebíč, čímž je místo ještě více propojeno s cestovním ruchem.

Návštěva kaple poskytuje nejen spirituální zážitek z historické svatyně, ale také architektonický odkaz českého baroka a výhled na třebíčskou krajinu. Jméno Kostelíček, kterým se o ní mluví, vystihuje jej fyzicky – malá, ale důstojná stavba, která tichým svědectvím připomíná své dlouhé trvání a zástupy, již ji navštívili.