Kostel Nanebevzetí Panny Marie vznikl na počátku 20. století jako přestavba staršího храmu, který již neodpovídal potřebám rostoucí obce. Původně zde stál raně gotický kostelík, který byl ve druhé polovině 17. století barokně upraven. Až o dvě století později, v průběhu druhé poloviny 19. století, se rozhodl místní továrník Gustav von Richter financovat stavbu zcela nového kostela. Projekt vypracovala liberecká architektonická kancelář Gustav Sachers Söhne, konkrétně Gustav Sachers mladší spolu s Antonem Kropfem.

Z původní stavby se podařilo zachovat věž a cenné části vnitřního vybavení – hlavní oltář a varhanní skříň. Nový kostel vyrostl v přechodném stylu mezi novobarokem a secesí a byla změněna i jeho orientace tak, aby průčelí směřovalo k hlavní silnici procházející obcí. Interiér pak v letech 1912 až 1913 profesionálně vymaloval liberecký malíř Karl Krattner z Chrastavy. Stavbě vévodily varhany – v 1907 vytvořil nový nástoj s pneumatickou trakturou známý varhanář Heinrich Schiffner, který chytře využil starou skříň od Kindermanna z předchozího období.

Okolí kostela obohacují další architektonické prvky. Jižně od chrámu stojí novobarokně upravená fara a u vchodu na hřbitov se nachází novogotická Richterova rodinná hrobka. Tuto mohylu navrhl v roce 1895 František von Neumann, renomovaný autor nových radnic v Liberci a Frýdlantě – věnoval jí charakteristickou gotizující podobu. Po roce 1945 se kostel značně zchátral, avšak v posledních letech se mu dostalo restaurátorské péče.

Mimořádný objev obohatil porozumění místu. V závěru roku 2012 při výkopech pro stavbu kanalizace archeologové vykopali základy gotického kostela pocházejícího z 14. nebo 15. století – jednalo se o první středověký chrám nalezený na Frýdlantsku. Podařilo se jim odkrýt část sakristie, zbytky hřbitovní zdi o šíři 1,65 metru a pohřebiště obsahující 40 velmi zachovalých kosterních pozůstatků. Nejstarší z nich pocházejí z 15. století, pohřbívání v místě pokračovalo až do 18. století. Pod dnešním asfaltem se skrývá i původní kamenná cesta z 30. let 20. století, která byla položena přímo na středověkých hrobech. Předpokládá se, že původní kostel byl zasvěcen svatému Václavovi a že jeho mohutná zídka chránila chram i hřbitov před záplavami řeky Smédy.