Kostel svatého Josefa, nacházející se v ostravské místní části Moravská Ostrava, vznikl z iniciativy Salesiánů Dona Bosca. Tato řeholní komunita se věnovala výchově a péči o sociálně znevýhodněnou mládež a od roku 1934 měla v Moravské Ostravě svůj klášter. Stavba kostela probíhala v relativně krátkém čase – od 31. prosince 1935 do 24. listopadu 1937 – a již 8. prosince 1937 byl kostel předán do užívání.

Architektonicky se jedná o trojlodní stavbu s konstrukčním řešením, které bylo na svou dobu inovativní a vzácné. Zdi kostela nejsou tradičně nesen cihlou nebo kamenem, nýbrž podpírá je ocelový skelet. Toto ocelové vnitřní vyztuž bylo tehdy ve stavbě sakrálních staveb nezvyklé a kostel svatého Josefa se stal první československou stavbou tohoto typu. Moderní přístup stavitelů se projevil i vybavením – v kostele byla instalována ústřední topení, technologie, kterou měly v meziválečném období jen vybraná díla.

Další zvláštností stavby je věž korunovaná šestimetrovým křížem. Tento kříž měl v nočních hodinách zvláštní vizuální účinek – byl osvětlen neonovým světlem, což mu v tmě dávalo neobvyklý vzhled a učinilo jej viditelným daleko do okolí. Tento ryze technický prvek dotvářel jedinečný vzhled stavby.

Kostel svatého Josefa představuje zajímavý příklad střetu tradičního náboženského účelu s moderními stavebními technologiemi počátku 30. let 20. století. Jeho ocelová konstrukce, ústřední topení a osvětlený neonový kříž svědčí o tom, že jeho stavitelé se neodvrátili před progresem, ale vtiskli jej do stavby určené k duchovnímu účelu. Návštěvník zde tak může spatřit nejen místo modlitby salesiánské komunity, ale také svědectví technologických ambic meziválečné Československé republiky.