Kostel sv. Petra a Pavla v obci Slapy (okres Praha-západ) je chráněnou kulturní památkou. Osmiboký barokní kostel z počátku 18. století tvoří jádro rozsáhlejšího areálu obehnaného ohradní zdí. Součástí komplexu jsou hřbitov na severní straně a osmiboká márnice. Stavba je dílem architekta Jana Blažeje Santini-Aichela a vypíná se nad terénním zloměm, čímž umocňuje své působení v krajině.

Datace kostela dlouho podléhala nejistotě. Historické prameny původně připisovaly jeho vznik roku 1137, kdy měl v Slapech šlechtic Mladota postavit baziliku sv. Gotharda. Tato tvrzení se později objevila v dalších spisech, například v Topografickém spisu Smíchovsko a Zbraslavsko z roku 1899. Podle těchto zdrojů měla bazilika stát až do roku 1693, kdy ji zbraslavští cisterciáci nahradili novou stavbou sv. Petra a Pavla. Dodnes však není s jistotou doloženo, kdy kostel opravdu vznikl a zda se na stavbě podíleli cisterciáci. Historický výzkum naznačuje, že stavba vznikala nejspíše ve dvou etapách mezi lety 1693 a 1716. Předpokládá se, že původní osmiboká loď byla adaptována a rozšířena podle Santiniho projektu o kněžiště a věž se točitým schodištěm. Santini byl k úpravě přizván pravděpodobně krátce před rokem 1716, kdy pracoval pro zbraslavský klášter. Stavebníkem byl nejspíše opat Wolfgang Lochner, vysvěcení kostela však proběhlo až za jeho nástupcem. Důkaz poskytuje značka zbraslavského opata Tomáše Budecia s datem 1716, která byla malována na klenbu lodi a objevena až roku 1912 během rekonstrukce.

Architektonicky se kostel vyznačuje osmibokým půdorysem. Hlavní loď s předsíní a věžovou zvonicí na západě přechází v polygonální závěr se čtvercovou sakristií na východě. Interiér disponuje hlavním a dvěma bočními oltáři. Charakteristickými prvky Santiniho stylu jsou mansardová střecha na věži, rustikované lisény na fasádě a detailní řešení interiéru. Osmibokou márnici na východní straně areálu v ose presbytáře doplňuje hřbitov na severní straně. Celý komplex leží na vyvýšeném terénu; jižní část tvoří převýšenou terasu podepřenou opěrnou zdí. U západní brány stojí litinový kříž.

Kostel se dočkal řady oprav a údržby. Rekonstrukce v roce 1911–1912, kterou financoval tehdejší majitel panství hrabě Bedřich Westphalen, restaurovala nástěnné malby a opravila fasádu s hřbitovní zdí. V sedmdesátých letech 20. století byla mrnice zachráněna před zbouráním a následně odvodněna a opravena. Oprava v roce 1975–1976 poskytla kostelu novou vnější omítku a obnovila sluneční hodiny na jeho jižní straně. Nová měděná střecha byla položena v roce 1988–1989. Díky těmto péčím si areál uchoval svůj barokní charakter a umožňuje návštěvníkům poznat architektonické skvosty minulosti.