Kostel svatého Vavřince, zasvěcený svatému Vavřinci, svatému Jáhnovi a svatému mučedníku, se tyčí v centru někdejší samostatné obce Kaňk, kterou Kutná Hora postupem času zcela pohltila. Dnes se řadí jako filiální kostel pod farnost Kutná Hora–Sedlec v rámci římskokatolické církve. Není-li pozadí budoucího návštěvníka stavitelstvím, právě historii tohoto místa seznámit jej bude.

Stavba kostela se rozléhala mezi roky 1489 a 1506, kdy jej budovali dva významní osobnosti – stavitel a sochař Matěj Rejsek společně s Mikulášem z Kutné Hory. V původní podobě vzniklo plochostropé dvojlodí vybavené věží a klenutým presbyteriem, které mělo sloužit jako místní farní kostel. Architektonický vzhled se však postupem staletí měnil. V roce 1704 došlo k obnově stavby, při níž byla věž opatřena charakteristickou barokní cibulovou bání, která jej dodnes zdobí. Další významné přeměně prošel kostel v neogotickém období – roku 1873 byla loď zaklenuta a přestavěna na síňové trojlodí, což odpovídalo tehdejšímu vkusu a představám o „správné" podobě gotického chrámu.

Architektonicky se jedná o stavbu, kterou tvoří polygonálně uzavřené presbyterium s gotickou žebrovou klenbou, loď řešená jako síňové trojlodí, také klenuté, a mohutná věž osově umístěná v součinnosti s budovou. Otvory tvoří lomená okna opatřená kružbami v tradičním gotickém duchu. K presbytáriu přiléhá neogotická sakristie, z druhé strany pak polygonálně uzavřená kaple. Zajímavostí je, že orientace kostela není zcela přesná.

Nejcennější jsou však prvky v interiéru, které vycházejí z dílny Matěje Rejska. V kostele se dochovalo sanktuárium datované rokem 1502 a kamenná pozdněgotická kazatelna, která se řadí mezi významné sochařské práce. Oba artefakty jsou svědectvím mistrovství této osobnosti. Vzhledem k jejich historické hodnotě byly na konci 19. století vyhotoveny sádrové odlitky těchto děl, které nyní putují do Lapidária Národního Muzea v Praze na Výstavišti, kde jsou přístupné zájemcům o středověkou tvorbu.

Zachování kostela není samozřejmostí. V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo od roku 1995 do roku 2014 čerpáno 1 300 000 korun na jeho opravu. Díky těmto snahám si může návštěvník procházející Kaňkem či přijíždějící do Kutné Hory vychutnat autentický ráz gotického kostela, který se dochoval s milostí doby i úsilím moderny.