Uprostřed polí, na nevysoké terase nad nivou Berounky, ve výšce 260 metrů nad mořem, stojí osamělé zdivo kostela sv. Petra a Pavla. Náleží ke katastrálnímu území obce Hlince a připomíná zaniklou ves Dolany, která tu kdysi stávala. Tudy procházela zemská stezka od Zvíkovce: přecházela Berounku brodem pod vrchem Hamouz, míjela kostel i blízkou tvrz pánů z Řebříku a pokračovala údolím Dolanského potoka ke dvoru Ptyč a dále k hradu Krašov. Dnes krajinu oživuje právě osamělá silueta kostela.

Než tu stál gotický chrám, existovalo na tomto místě pohřebiště a románský kostelík. Archeologický průzkum odhalil zazděnou románskou hlavici, typické okénko vytesané z jediného kusu kamene zasazené v západní stěně, pravidelné kvádříky v pozdějším zdivu i barokní kropenku zhotovenou ze znovu opracované románské patky sloupku. Základy věže s charakteristickým řádkovým románským zdivem z kvádříků existenci staršího kostela potvrzují jednoznačně.

Dnešní gotický kostel byl pravděpodobně vystavěn jako raně gotický ve druhé polovině 13. století. Poprvé je písemně doložen před rokem 1350 jako farní kostel v popisu pražské diecéze za vlády císaře Karla IV. V roce 1358 byl ve vlastnictví Habarta z Dolan a Markwarta z Řebříku. Na počátku 15. století přešly Dolany do rukou pánů z Kolovrat na Krakovci. Husitské války pro ves pravděpodobně skončily vypálením a opuštěním kostela; k roku 1481 jsou Dolany vedeny jako pusté, hřbitov zasypán a kostel z části pobořen.

Roku 1530 přikázal Kryštof z Kolovrat kostel opravit – z někdejší stavby tehdy zbývaly pouze obvodové zdi. Nejpozději při této příležitosti zanikla zděná věž při západní stěně. Roku 1553 dal Kryštof kostel osadit zvonem. Za třicetileté války objekt opět zpustl a teprve Vojtěch Hynek Lažanský jej dal znovu opravit. Roku 1684 přibyl k staršímu renesančnímu zvonu zvon barokní. Roku 1719 se kostel dočkal další péče a i v té době stále sloužil jako farní pro vsi Hlince, Ptyč, Studenou, Holovousy, Chříč, Slatinu, Lhotu a dvory Dubjany a Březsko.

Zlom přišel roku 1785, kdy kaple sv. Jana Nepomuckého v Chříči převzala funkci lokálie pro většinu dolanské farnosti. Přesto si kostel i v průběhu 19. století udržel přízeň věřících: konaly se v něm bohoslužby a poutě, nejvýznamnější na svátek sv. Petra a Pavla 29. června a sv. Jáchyma 18. srpna. V letech 1838–1840 prošel opravou spojenou s obnovou Dolan, kde bylo postaveno pět domků pro nové osadníky.

Roku 1878 byly z dřevěné zvonice vztyčené nad středem kostela odvezeny zvony na Chříč, kde se dodnes nacházejí v tamní věži. Tím začalo kostelu smutné období rychlého chátrání. Páter Václav Polívka, jenž kostel navštívil roku 1880, zanechal výmluvné svědectví: dveře vyraženy vodou, podlaha mokrá, stěny zelené vlhkem, strop prohnutý a promočený, trámy prohnilé. Na jeho žádost prohlédla kostel roku 1881 komise hejtmanství – avšak s ohledem na polohu v záplavovém území Berounky a Dolanského potoka nákladnou opravu nedoporučila. Kostel byl uzavřen a bohoslužby přestaly.

Dnes je kostel sv. Petra a Pavla v Dolanech postupně rekonstruovanou zříceninou. Návštěvník tu nachází vrstvený příběh: románské kořeny, gotickou výstavbu, husitskou zkázu, barokní znovuzrození i definitivní úpadek. Poutě na svátek sv. Petra a Pavla tu mají tradici sahající staletí nazpět – a osamělá poloha v polích nad Berounkou dodává místu neopakovatelnou atmosféru.