Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje představuje jednu z důležitých kulturních institucí Plzeňského regionu. Jako veřejná knihovna zajišťuje rovný přístup k informacím pro všechny občany a spravuje univerzální fond, který se zaměřuje především na dokumenty regionálního charakteru. Zřizovatelem instituce je Plzeňský kraj.

Knihovna byla založena v roce 1950 pod názvem Státní studijní knihovna. Její vznik byl přímou odpovědí na rozvoj vysokoškolského vzdělání v Plzni – reagovala totiž na nedávné založení Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Vysoké školy strojní a elektrotechnické a Pedagogické fakulty. Od svého založení byla umístěna do komplexu budov kláštera dominikánek, přičemž základem jejích sbírek se stala Knihovna městského historického muzea. Od roku 2001 se knihovna stala organizační složkou Plzeňského kraje a došlo k přejmenování na Studijní a vědeckou knihovnu Plzeňského kraje.

Hlavní budova knihovny sídlí ve Smetanových sadech v architektonicky hodnotné budově bývalého dominikánského kláštera. Tento klášter byl dostavěn a vysvěcen v roce 1714 a existoval jako aktivní klášter pouze do roku 1782, kdy zanikl v důsledku josefinské reformy. Budova následně procházela rozmanitými proměnami – stala se filozofickým ústavem a gymnáziem, během první světové války sloužila vojenským účelům. Po válce, v roce 1919, byla upravena pro ubytování sociálně slabších nájemníků, což přineslo řadu stavebních zásahů a úprav. Předtím, než se stala knihovnou, obsahovala různé drobné obchody a podnikatelské jednotky.

Knihovna dnes spravuje rozsáhlý fond čítající k 31. prosinci 2020 celkem 2 006 258 dokumentů. Ve své správě má také historicky cennou Knihovnu Františkánského kláštera v Plzni, která obsahuje 187 prvotisků a 3500 starých tisků. Od roku 1963 má knihovna právo úplného povinného výtisku a od roku 1998 poskytuje regionální povinný výtisk. Kromě obecných služeb nabízí knihovna specializované oddělení – od roku 1978 disponuje hudebním kabinetem a Knihovnou pro nevidomé, která se nachází v Jagellonské ulici. Ve své nabídce má také významné zahraniční knihovny – Rakouskou (od 1995), Německou (od 1998), Anglickou (od 2002) a Románskou knihovnu (od 2016). Oddělení zahraničních knihoven sídlí v Evropském domě na náměstí Republiky.

Knihovna se také záměrně rozvíjela v oblasti moderních technologií. V polovině 90. let zahájila vlastní cestu automatizace pomocí knihovnického systému KIMS. Od roku 1996 je připojena na internet, o rok později byla vytvořena elektronická katalogizace a od roku 1998 je otevřena internetová studovna. Tímto způsobem se snaží udržovat krok s dobou a poskytovat svým uživatelům služby v souladu s jejich měnícími se potřebami. >>>>