Příběh: Arnoldinovský dům

Krvavá šmouha na omítce v rokokovém salónku se za jedinou noc posunula o dlaň blíž k oknu, jako by se pokoušela uniknout z dusivého sevření stěn. Kryštof z Vartemberka přejel prstem po chladném štuku a zadržel dech; barva byla stále vlhká, i když v domě nebylo cítit nic než starý…