Příběh: Děkanství s kaplankou

**Když se Markétka zastavila před dřevěnou bránou, její dlaně se potily jako v zimě, přestože vzduch byl teplý a voněl prachem a starým kamenem.** Brána praskla pod jejím nárazem, jako by ji někdo čekal, a uvnitř se rozlil šum, který nebylo slyšet, ale cítit – jako by kaple dýcha…