Příběh: zámek Křetín

**„Marně jsem se snažila utěšit, jak se slzy hřejí na tvém obleku, ale ty jenom přikývl a řekl: *Nechci, aby se to stalo tady.*“** Tvář měla jako led, když jsem ti dala ten malý kousek hedvábí, který jsem si vytrhla z pláště. Bylo to z mojí matky, ta poslední věc, kterou jsem mě…