Příběh: Pohřební kaple hrabat Bertoldů

**Když jsem se dotkl kamene, znělo to jako zvon.** Prsty mi zůstal na dlaních prach z rozbitých vitráží, ale ten zvuk… ten zvuk byl čistý, jako by zvonil sklo v prázdné kapli. Zvedl jsem hlavu a uviděl jsem ji – Julianu, jak stojí u hlavního oltáře, oblečenou do černého sametu,…