Příběh: evangelický kostel v Hrabové

**Když jsem se dotkl schodu, praskl pod prsty jako suchý list.** Vzápětí ztichl zvuk kroku, jako by se někdo náhle zastavil ve vzduchu. Věc, která se nemůže zastavit – protože já jsem byl sám. A přece jsem slyšel, jak někdo za mnou vydechl. Nebo to byl vítr? Ale vítr nevoní po s…