Příběh: kostel Panny Marie Utěšitelky

**„Když jsem ji poprvé viděl, byla jen dřevěnou soškou na stěně – špinavá od prstů a prachu, jako by ji někdo dlouho opomíjel. Ale když jsem se k ní přiblížil, její oči se mi zdály živé.“** Já, Matěj Šimon, jsem přišel do Klášterce s prázdnými rukama a prázdnou hlavou. Nebo spíš…