Příběh: kostel svatého Ondřeje (Slavonín)

**Když se Markéta z Slavonína dotkla kamene, zůstal jí v dlaních nejen prach, ale i něco jiného.** Byla to neděle, ale ona tu stála sama, mezi hrobky, které už dávno nesloužily mrtvým, ale jen stínům těch, kdo sem přicházeli modlit se. Vzduch voněl vlhkou zeminou a starým dřevem…