Příběh: Boží muka (Ptenín)
Hlas, jako by z hlubin země samotné, přerušil tichý poledne — kdy Jindřich Kovařík stál u boží muky v Pteníně, obklopený závojem mlhy. Jeho oči se usmívaly, a zuby za ním svítily jako hvězdy ve tmy. „Zpomeneš si na mě i poté, co budu jen písek v této zemi“, řekl Kovařík s neobvyk…
Příběh se váže k památce
Boží muka (Ptenín)
Zobrazit památku