Intro

U řeky Olše leží rodný kraj,

Dětmarovice - to je celý ráj,

jméno, co zní jak z pohádky,

poslouchej příběh, jde staletí zpátky.

Verse 1

Psalo se rok třináct set a pět,

kdy o vsi poprvé zaslechl svět,

pak Larisch nás koupil, to je fakt,

a s Karvinou spojil v jeden trakt.

Chorus

Dětmarovice, vesnice naše milá,

elektrárna dým do nebe posílá,

Dětmarovice, i když jsi malá,

na mapě kraje jsi hvězda skvělá.

Verse 2

Koukolná je naše, i když má svůj ráz,

vlastní katastr - to platí i dnes zas,

kaple svatého Isidora hlídá kraj,

kostel Maří Magdalény, věřte, je náš ráj.

Chorus

Dětmarovice, vesnice naše milá,

elektrárna dým do nebe posílá,

Dětmarovice, i když jsi malá,

na mapě kraje jsi hvězda skvělá.

Bridge

Larischové byli páni, uhlí měli v krvi,

dnes komín elektrárny kouří jako první,

turisté se ptají, kde ty Dětmarovice jsou,

my se usmějem a ukážem tam rukou svou.

Chorus

Dětmarovice, vesnice naše milá,

elektrárna dým do nebe posílá,

Dětmarovice, i když jsi malá,

na mapě kraje jsi hvězda skvělá.

Outro

Tak zvedni sklenku, ať to slyší celý svět,

Dětmarovice tu stojí už staletí zpět,

malá ves, co srdcem nikdy nezchladne,

Dětmarovice, jméno, které nezapadne.