Kounice Hrad

Zámek Kounice stojí na jihozápadním okraji vesnice Kounice u Vlastějovic, která se rozprostírá východně od Zruče nad Sázavou v okresu Kutná Hora. Tato nenápadná jednopatrová budova s mansardovou střechou skrývá bohatou historii a nese viditelné stopy své transformace od renesanční rezidence přes funkční hospodářské sídlo až k modernímu využití.

Zámek vznikl v druhé polovině šestnáctého století. Jaroslav starší Lukavecký z Lukavce si jej nechal vybudovat jako sídlo svého panství. Roku 1574, když se bratři dělili otcův majetek, si Jaroslav vybral Kounice s dalšími třemi vesnicemi. První písemný doklad o zámku pochází z roku 1611, kdy jej jeho nástupce prodal Marii Magdaleně Trčkové z Lípy. Od té doby Kounice ztratily funkci samostatného sídla, ale zůstaly součástí vlastějovického statku a byly nadále udržovány.

Během sedmnáctého století si zámek postupně měnil vzhled. Když jej vlastnil Jan Marek Putz z Adlersthurnu, nechal jej stavitel Vavřinec Brtnický přestavět v barokním stylu pro potřeby správy hospodářského dvora. Tuto práci dosvědčuje pískovcová deska na severním průčelí s datací z roku 1674. Na konci osmnáctého století, když byl dvůr rozparcelován, byl zámek upraven na byty. V moderní době posloužil jako školní budova a později jej využívalo Jednotné zemědělské družstvo Pertoltice.

Stavba uchovává jasné stopy svého dlouhého vývoje. Starší západní křídlo z renesanční doby má plackové klenby a podsklepěné prostory. Severní křídlo, přidané během barokní přestavby, obsahuje arkádovou chodbu tvořenou třemi oblouky a v patře má plochostropé pokoje. Na jedné z podlah se dodnes dochová barokní vzor s prkny uspořádanými do osmiúhelníku. Fasáda nese fragmenty barokního zdobení včetně nárožního bosování a plochých šambrán oken. K zámku přiléhá klasicistní sýpka se sedlovou střechou a pískovcovým portálem.

Dnes jsou Kounice spolu se sýpkou chráněny jako kulturní památka. Návštěva tohoto místa nabízí pohled na typickou transformaci venkovské šlechtické budovy, která si navzdory změnám funkce a vlastníků uchováva autentičnost své architektonické minulosti.