Kratochvíle Hrad

Kratochvíle leží dva kilometry severozápadně od Netolic v Prachaticku a patří mezi nejdůležitější příklady renesanční venkovské šlechty s italskými architektonickými vlivy. Vznikla jako lovecký letohrádek na přelomu 16. a 17. století, kdy byla české šlechtě vzorem italská renesance, kterou v průběhu své cesty po Itálii v letech 1551–1552 poznal její zakladatel Vilém z Rožmberka.

Počátky lokality sahají dál do minulosti. Na místě dnešního zámku stál původně hospodářský dvůr Leptáč, který Vilém z Rožmberka v roce 1569 věnoval Jakubu Krčínovi z Jelčan, vlivnému regentu rožmberského dominia a staviteli jihočeských rybníků. Krčín zde vybudoval nový dvůr a začal zřizovat okolní loveckou oboru. Když se Vilémovi toto misto zalíbilo, zaměnil si je v roce 1579 s Krčínem za mestečko Sedlčany s deseti vesnicemi a rozhodl se zde vytvořit svůj ideální lovecký sídel.

Výstavbu v letech 1583–1589 pověřil vlašským stavitelem Baldassarem Maggim z Arogna, kterého si povolal specificky proto, aby mohl na Kratochvíli realizovat zámek nový a čistě renesanční. Maggi pracoval pro různé české pány na jejich sídlech, ale pouze zde dostal možnost postavit zcela nový objekt podle italského vzoru, bez nutnosti respektovat starší stavby. Výsledkem je dokonalá symetrická dispozice obklopená ze všech čtyř stran vodním příkopem, který měl nejen estetickou funkci, ale i praktické využití – vedla do něj spodní voda z nestabilního bažinatého podloží. Areál dominuje ohradní zeď se vstupní věží, na níž je umístěn erb Vilémovy poslední manželky Polyxeny z Pernštejna. V jihovýchodní části komplexu stojí kaple Narození Panny Marie, kterou v roce 1589 vysvětil apoštolský nuncius Antonio Puteo. Kaple byla původně bez věže, aby nezkreslila geometrickou symetrii stavby, věž se přistavěla až později. Reliéfní výzdobu interiéru vytvořil italský štukatér Antonio Melana v letech 1588–1589, malířské práce provedl Georg Widman.

Kratochvíle sloužila jako reprezentační letohrádek a hotelové centrum výstavných honů. Kromě Vilého z Rožmberka a jeho manželky sem jezdili významní hosté – jeho bratr Petr Vok, arcivévoda Ferdinand II. Tyrolský a přední státní úředníci. Okolní loveckou oboru rozšířil Vilém z Rožmberka až na přibližně 3000 hektarů, což mělo dramatické následky – v důsledku skupování pozemků zaniklo několik vesnic v okolí Netolic. V historii českých loveckých obor se jedná o ojedinělý případ likvidace vesnické zástavby.

Zámek byl postaven primárně pro kratší pobyty a myšleníky, tedy nikoli jako trvalá rezidence – dokumenty z roku 1598 potvrzují, že mu během návštěv chybělo základní vybavení. Přestože majitelé střídavě měnili, díky okrajovému postavení se zámek dochoval v původní rožmberské podobě z doby svého vzniku. Dnes spravuje Kratochvíle Národní památkový ústav a stavbu si mohou prohlédnout návštěvníci. Představuje vzácný dokument italské renesanční architektury a životního stylu české šlechty v 16. století.