Louzek Zřícenina

Hrad Louzek leží v okrese Český Krumlov, v katastrálním území Suchdol u Bujanova, zhruba čtyři kilometry jižně od Kaplice. Nejbližší vesnicí jsou Skoronice. Zřícenina stojí na převýšené skalnaté ostrožně nad levým břehem Malše v nadmořské výšce 600 metrů. Hrad je chráněn jako kulturní památka České republiky a zařazen mezi zastavení na česko-rakouské stezce zvané Zemská cesta.

Původ Louzkého je zahalený částečně v mlze. Archeologické nálezy ukazují, že ostroh zde byl osídlen již na konci třináctého století, ale není jisté, zda zde v té době již stál opevněný hrad. Podle dendrochronologického rozboru stavebního dřeva v hradě pocházelo ze stromů poražených roku 1357, což naznačuje stavební aktivitu v polovině čtrnáctého století. Některé historiky se však hypotézu, že by zakladatelem mohl být Jan z Maršovic, který by hrad postavil až po roce 1382, nachází se v rozporu s těmito archeologickými doklady.

První písemná zmínka o hradu pochází z dopisu Oldřicha z Rožmberka z roku 1421, kde se zmiňuje Harachér z Louzku, patrně tehdejší majitel hradu a pravděpodobně také rožmberský purkrabí. Po roce 1423 se panství s hradem dostalo do rukou Jana Malovce z Malovic. Jeho tři synové hrad v roce 1448 postupně přenechali Oldřichu z Rožmberka, který panství připojil ke svým Novým Hradům. Louzek se tak stal zbytečným a byl opuštěn. V roce 1541 se už jmenuje jako „Laužek zámek pustý" v popisech novohradského panství.

Stavební podoba Louzkého vypovídá o postupné transformaci. Dvoudílný hrad měl v původní podobě bergfritový nebo donjonový charakter. V pozdějších stavebních fázích se hradní jádro rozšířilo do blokové dispozice, která byla v čtrnáctém století v klidnějších dobách oblíbená. Malé předhradí se rozprostíralo západně od jádra. Severní a západní strany chránila dvojice valů s příkopem mezi nimi, na jihu pak poskytl ochranu prudký údolní svah. V severozápadním nároží vnějšího valu vznikl pravděpodobně v patnáctém století dřevěný srub spojený s dělostrelectou obranou. Samotné jádro bylo zajištěno obdobně dvojitou linií valů a příkopů.

V hradním jádře se dochovaly fragmenty dvou budov. Čtverhranná věž v severozápadním nároží měřila 8 × 8,4 metru; vstup do ní vedl portálem v prvním patře. Podél jižní strany nádvoří stál palác s roubenou komorou neobvykle umístěnou v přízemí, která naznačuje, že v první stavební fázi byl palác jen přízemní s dřevěnou jižní stranou. Později se palác rozšířil a jeho prostory byly osvětleny velkými okny. Mezi věží a palácem pak vyrostla nová brána.

Dnes se v Louzkém dochovávy terénní pozůstatky opevnění a zbytky staveb, které umožňují pochopit jeho strukturu a vývoj. Zřícenina je volně přístupná těm, které láká skutečná historie nad slavnostní výmysly.