Zámek Jeseník nad Odrou Zámek
Zámek Jeseník nad Odrou v obci Jeseník nad Odrou (okres Nový Jičín, Moravskoslezský kraj) je jednopatrová budova s mansardovou střechou. Vznikla na základě renesanční vodní tvrze z konce 16. století. Objekt je pozoruhodný svou historickou vrstveností, která zahrnuje renesanční, barokní i klasicistní prvky. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.
Původně šlo o renesanční tvrz, kterou v letech 1596–1599 vybudoval šlechtic Jan Bohuš ze Zvole a na Odrách na okraji svahu jesenického rybníka. V té době v českých zemích vrcholila renesance a šlechtické rody zakládaly podobná menší sídla. Podle urbáře z roku 1652 byla budova dvoupodlažní, měla štít, pavlač a přilehlý hospodářský dvůr.
Dominantním architektonickým prvkem je okrouhlá věž v severovýchodním nároží, znovu odkrytá v roce 1980. Historik František Musil se domnívá, že věž nesloužila k obraně, ale měla dekorativní účel, podobně jako sídla v Dolních Životicích či Hrubčicích. V přízemním zdivu věže a severovýchodních partií jsou patrné stopy po malém požáru. Současná podoba zámku vznikla při přestavbě v roce 1728. Tvrz byla tehdy rozšířena jižním směrem o novou obytnou část s kamenným portálem a klenutou chodbou v přízemí. V první třetině 19. století následovaly klasicistní úpravy.
Vlastnictví objektu bylo v průběhu staletí proměnlivé. Po Janu Bohušovi ze Zvole přešlo panství do zástavy Adamovi Felixovi Žampachovi z Potštejna, kterému bylo následně konfiskováno za účast na stavovském povstání. Poté jej zástavně držel Ludvík rytíř z Tharoullu. V roce 1650 se panství vrátilo pánům ze Zvole, konkrétně Janu Bernardovi. Později jej v roce 1684 odprodal Karel Jindřich ze Zvole Jiřímu Kryštofovi Pruskovskému, jenž jej o rok poté intabuloval Anně Kateřině z Witten.
Zásadní změnu v podobě objektu přinesl Rudolf Kryštof svobodný pán z Witten, který přestavbu na barokní zámek dokončil pravděpodobně v roce 1728. Podle inventáře z roku 1733 zde byly kuchyně, jídelna, ložnice a soukromé pokoje. Následně zámek vlastnil jeho nevlastní syn František Reinhold z Andlern-Witten a později Filip hrabě z Andlern-Witten. Po roce 1800 byl objekt ve vlastnictví Marie Walburzy hrabenky z Truchsess-Waldburg-Zeilu, která zde trávila krátké pobyty. Z jejího období pochází položení prkenných podlah přes starší keramickou dlažbu.
Mezi zajímavosti patří nejstarší známé vyobrazení zámku z roku 1817, což je kresba východního traktu od malíře Františka Kletenského. Zámek je dnes obklopen přírodně krajinářským parkem s alejí.
Památka představuje autentický příklad proměny obranného šlechtického sídla v reprezentativní venkovský zámek. Architektura objektu dokumentuje staletí změn v preferencích a potřebách moravské šlechty. Návštěva tohoto místa nabízí vhled do historie regionu prostřednictvím kompaktní a historicky hodnotné stavby.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1596
- Nejranější datovaný počátek výstavby renesanční tvrze Janem Bohušem ze Zvole.
- 1728
- Dokončení přestavby tvrze na barokní zámek Rudolfem Kryštofem z Witten.
- 1958
- Zápis do seznamu kulturních památek.
Stavební vývoj
Původní renesanční tvrz byla v první polovině 18. století rozšířena jižním směrem o novou obytnou část s kamenným portálem a klenutou chodbou. V 1. třetině 19. století následovaly klasicistní úpravy. V roce 1980 byla při stavebních pracích odkryta původní okrouhlá věž.
Historické události
1596–1599 výstavba původní renesanční tvrze, 1728 dokončení kompletní přestavby na barokní zámek, 1958 vyhlášení objektu kulturní památkou.
Vlastníci
Jan Bohuš ze Zvole a na Odrách (konec 16. st.), Adam Felix Žampach z Potštejna (zástava), Ludvík rytíř z Tharoullu (zástava), páni ze Zvole (od 1650), Jiří Kryštof Pruskovský z Pruskova (1684), Anna Kateřina z Witten (1685), Rudolf Kryštof z Witten, František Reinhold z Andlern-Witten (1733), Filip hrabě z Andlern-Witten, Maria Anna svobodná paní z Gilleis, Maria Walburza hrabenka z Truchsess-Waldburg-Zeilu (od 1800).
Zajímavosti
– Budova vznikla na základě renesanční vodní tvrze z konce 16. století. – Dominantním prvkem je okrouhlá věž, která pravděpodobně nesloužila k obraně, ale měla dekorativní účel. – V přízemním zdivu věže a severovýchodních partií jsou patrné stopy po malém požáru. – Nejstarší známé vyobrazení zámku pochází z roku 1817 a je to kresba malíře Františka Kletenského. – Zámek je dnes obklopen přírodně krajinářským parkem s alejí.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte u nás v Jeseníku nad Odrou. Stojíte právě před budovou, která v sobě nese vrstvy několika století dějin. První dojem z tohoto místa je velmi příjemný a klidný. Před vámi se tyčí menší jednopatrová stavba, která svou likeness a rozlohou nepůsobí drtivě, ale spíše útulně. Všimněte si její charakteristické střechy, která je v takzvaném mansardovém stylu, což jí dodává určitou elegance a specifickou siluetu. Celý tento prostor je obklopen přirozeným krajinářským parkem, který zámek jemně rámcuje a dovoluje vám v klidu vnímat jeho krásu.
Pojďme se nyní zastavit u toho, jak toto místo vzniklo. Historie tohoto panství nás zavádí až do konce šestnáctého století. Přesně v roce tysíc pětisté devadesát šest začal Jan Bohuš ze Zvole a na Odrách stavět původní objekt. V té době to však nebyl takový zámek, jaký vidíte dnes, ale renesanční vodní tvrz. Představte si tedy toto místo v té době jako opevněný sídlo obklopené vodou, které mělo sloužit především k ochraně a potvrzení moci svého majitele v této oblasti. Byla to doba rozkvětu renesance, kdy se začínalo klást důraz na harmonii, ale u vodních tvrzí stále převažoval praktický aspekt obrany.
Čas však plynul a potřeby obyvatel se měnily. V osmnáctém století, konkrétně v roce tysíc sedm set dvacet osm, došlo k velké změně. Rudolf Kryštof, svobodný pán z Witten, dokončil přestavbu původní tvrze na barokní zámek. V této době se z obranného objektu stal skromný, ale elegantní venkovský sídlo. Později byly provedeny i další úpravy v duchu klasicismu, což znamená, že budova získala své současné, vyvážené a střídmé tvary. Právě tato kombinace různých období děje z budovy činí unikátní památku, což byl také důvod, proč byla v roce tysíc devět set padesát osm oficiálně zapsána do seznamu kulturních památek České republiky.
Nyní věnujte pozornost samotné architektuře a detailům, které můžete pozorovat přímo před sebou. Podívejte se na celkovou kompozici budovy. Je to právě ta kombinace jednopatrové stavby a specifické střechy, která tvoří její tvář. Nejvýraznějším prvkem, který okamžitě přitahuje zrak, je okrouhlá věž. Je to dominanta celého objektu. Pokud se na ni podíváte pozorně, možná vás napadne otázka, k čemu vlastně sloužila. Ačkoliv věže v renesančních tvrzích často sloužily k pozorování okolí nebo k obraně, zde je to pravděpodobně jinak. Věří se, že tato věž měla především dekorativní účel. Měla tedy zdobit, dodávat stavbě prestiž a ukázat na společenské postavení rodin, které zde žily.
Když se přiblížíte k základům věže a zamíříte pohledem směrem k severovýchodním partiím zdiva, zkuste vnímat stopy času. Pokud budete pozorní, v přízemním zdivu uvidíte známky po malém požáru. Jsou to tiché svědky minulosti, které nám připomínají, že život v těchto zdech nebyl vždy jen o plesovních tancích a klidu v parku, ale i o nebezpecích, které v minulosti hrozily dřevěným a kamenným stavbám.
Pojďme nyní přejít k lidem, kteří zde zanechali svou stopu. Kromě již zmíněného Jana Bohuše ze Zvole, který zde vše začal, a Rudolfa Kryštofa z Witten, který budovu proměnil v barokní sídlo, se s tímto místem spojilo jméno Marie Walburzy, hrabenky z Truchsess-Waldburg-Zeilu. Představte si tyto osobnosti v kontextu své doby. Byli to lidé, kteří určovali osudy okolních vesnic, spravovali půdu a tvořili společenský řád tohoto regionu. Každý z nich přinesl do tohoto domu něco svého, ať už šlo o architektonické změny nebo o atmosféru, která zde vládla.
Zajímavé je, že existují i starší vyobrazení tohoto zámku, která nám pomáhají rekonstruovat si v mysli, jak budova vypadala v různých etapách svého vývoje. Je fascinující pomyslet si, že pod současnou podobou stále spí základny renesanční vodní tvrze. Je to jako vrstvený koláč historie, kde každá vrstva představuje jinou epochu, jiný styl a jiné sny lidí, kteří zde žili.
Zámek v Jeseníku nad Odrou není sice obřím palácem s desítkami sálů, ale právě v té své skromnosti a lidské rozměře spočívá jeho kouzlo. Je to místo, kde se historie setkává s přírodou v naprosté harmonii. Všimněte si, jak se budova přirozeně zapojuje do okolního krajinářského parku. Tento prostor byl stvořen tak, aby návštěvník mohl procházet cestami, rozjímat nad krásou okolní krajiny a cítit klid, který z tohoto místa vyzařuje.
Nyní vás nechávám, abyste si prostor kolem zámku a jeho exteriér prozkoumali ve vlastním tempu. Doporučuji se pomalu projít kolem budovy, znovu se podívat na detaily věže a zkusit si představit, jak zde vypadalo ráno před stovkami let, kdy se z oken dívali majitelé na své léta pečovaně lánů a zahrad. Vnímejte ticho tohoto místa a nechte se unášet vzpomínkami na dobu renesance, baroka a klasicismu.
Doufám, že vám tento krátký výlet do historie pomohl lépe porozumět tomu, co vidíte. Přeji vám příjemnou pokračující prohlídku v Jeseníku nad Odrou a užijte si krásu tohoto klidného koutu našeho kraje. Na shledanou.
Tipy pro návštěvníky
Nejvhodnější dobou pro návštěvu je pozdní jaro nebo podzim, kdy jsou barvy v krajinném parku nejvýraznější a lístí aleje doprovází procházku k budově. Do obce je možné dorazit vlastním vozem nebo využít veřejnou dopravu; konkrétní spojení doporučujeme ověřit v aktuálních jízdních řádech.
Pro příjemný zážitek si vezměte pohodlnou obuv vhodnou pro procházky v přírodě, abyste mohli plně využít okolní park. Pokud plánujete delší pobyt v krajině, doporučujeme vzít si s sebou i vodu a lehké občerstvení.
Pro nejlepší fotografie doporučujeme přijít za ranního nebo pozdního odpoledního světla, které krásně zvýrazní detaily mansardové střechy a renesanční prvky budovy. Ideální úhly pro snímky nabízí aleje vedoucí k zámku a pohledy z blízkosti jesenického rybníka.
Rodiny s dětmi ocení prostor krajinného parku, který nabízí bezpečné místo pro pohyb na čerstvém vzduchu. V blízkém okolí lze navštívit jesenický rybník, který je ideálním místem pro krátkou procházku a pozorování přírody.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Některé takové objekty jsou zpřístupněné prohlídkami, jiné slouží jinému účelu nebo jsou soukromé. Zda a kdy je přístupná tato památka, jsme neověřili – informujte se u správce.
Jaká je otevírací doba a vstupné?
Otevírací dobu ani vstupné nemáme ověřené. Aktuální údaje zveřejňuje správce památky. Oficiální web: https://www.zamekjesenik.com/
Kde se památka nachází?
Poloha: č.p. 1, Jeseník nad Odrou, Moravskoslezský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 35024/8-1598).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
Zámek je obklopen přírodně krajinářským parkem s alejí a nachází se v blízkosti jesenického rybníka.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
Zde je návrh tematické trasy:
1. Zámek Jeseník nad Odrou – hlavní památka. Procházka po sálech a nádvoří odhalí historii tohoto šlechtického sídla. 2. Přírodně krajinářský park – park obklopující zámek. Ideální místo pro klidnou procházku v doprovodu starých stromů. 3. Aléje v parku – součást parkového areálu. Tyto vyrovnané cesty vedou návštěvníky k dalším krásám okolí. 4. Jesenický rybník – vodní plocha v blízkosti zámku. Nabízí příjemný výhled na vodu a prostor pro odpočinek v přírodě.
Sezónní doporučení
Na jaře se okolí sídla probouzí do barev a vzduch je svěží. Příroda kolem budov začíná kvést, což vytváří jemnou atmosféru. Doporučujeme obuv vhodnou do vlhké trávy a návštěvu v dopoledních hodinách, kdy je světlo měkké a příjemné.
V letních měsících dominuje krajině sytá zeleň a jasné slunce, které zvýrazňuje detaily fasády. Je vhodné zvolit lehké a prodyšné oděvy s kloboukem pro ochranu před horkem. Nejlepším časem pro příchod je čas krátce po východu slunce, aby se předešlo největším teplotám dne.
Podzim přináší do parku zlatavé a červené odstíny listí, které ladí s historickým charakterem místa. Atmosféra je klidnější a trochu melancholická. Pro pohodlí je vhodné vzít si lehčí sako nebo plášť, protože v podzimním větru může být chladněji.
V zimě může krajinu pokrýt sníh, který ztiší okolí a dodá památce utcní vzhled. Světlo je v tomto období šedivé a dny jsou krátké. Nezbytné je teplé oblečení, vrstvení oděvů a pevná obuv s protiskluzovou podrážkou pro bezpečný pohyb po zmrzlém povrchu.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Palickap / CC BY-SA 4.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře