zámek Horšovský Týn Zámek
Horšovský Týn je historický komplex vzniklý přestavbou původního biskupského hradu, který stojí na skalnatém ostrohu v centru obce Město v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Památka se skládá z hradního jádra doplněného o renesanční zámek. Ze severní a západní části ji obklopuje rozsáhlý zámecký park v přírodně krajinářském slohu a na severní a východní straně se nacházejí hradní příkopy. Dnes patří k nejvíce zpřístupněným památkovým objektům v České republice a je chráněn jako národní kulturní památka ve správě Národního památkového ústavu.
Místo, na kterém zámek stojí, bylo osídleno již v pravěku, což doložily archeologické nálezy z mezolitu, eneolitu a pozdní doby halštatské. Pozůstatky nejstarší dřevěné hradby pocházejí až z mladší doby hradištní. Předchůdcem hradu byl dřevěný biskupský dvorec, který zanikl požárem. Jeho zbytky byly nalezeny zejména během archeologického výzkumu v roce 2002. Vlastní hrad byl založen přibližně v polovině třináctého století a za jeho zakladatele je považován pražský biskup Jan III. z Dražic. První písemná zmínka o sídle pochází z osmdesátých let třináctého století, kdy biskup Tobiáš z Bechyně nechal založit přilehlé město. Historický kontext odráží rozvoj fundace církevních a šlechtických sídel za vlády posledních Přemyslovců spojený se zakládáním nových měst.
Areálu vévodí renesanční zámek vzniklý přestavbou biskupského hradu, z něhož se do dnešních dnů dochovaly cenné gotické sklepní prostory vytesané přímo ve skále a především vynikající architektura kaple Nejsvětější Trojice. Během třináctého století vznikl raně gotický hrad na místě dřívějšího dvorce. Po ničivém požáru v polovině šestnáctého století proběhla rozsáhlá renesanční přestavba pod vedením Lobkoviců, která byla dokončena ještě v roce 1616.
Pražské diecézi hrad zůstal až do husitských válek. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic na něm proběhly určité stavební úpravy a další inicioval Jan z Jenštejna. Biskupové na sídle pobývali jen příležitostně a o jeho chod se starali purkrabí, mezi nimiž byli Zbyněk z Osvračína, Petr Libnovec, Otík z Illburka, Petr z Kostelce a Zdeněk z Drštky, který hrad úspěšně hájil v letech 1422 a 1431 před husitským vojskem. Roku 1426 získal hrad s městem od císaře Zikmunda do zástavy Zdeněk Kolvín z Ronšperka. Po jeho smrti jej král Ladislav Pohrobek věnoval pražské kapitule. Král Jiří z Poděbrad poté hrad zastavil Dobrohostovi z Ronšperka, jehož synové Jiří a Volf si sídlo rozdělili. Volf se oženil s Kateřinou z Lobkovic a majetek odkázal jí a jejím dětem. Její bratr Jan mladší Popel z Lobkovic potom v roce 1539 hrad koupil do dědičného vlastnictví. Panství patřící k Horšovskému Týnu čítalo 28 vesnic, dva dvory a pustý hrad Starý Herštejn. Po Janově smrti panství spravovala Alžběta z Roggendorfu a roku 1574 jej předala synovi Kryštofu z Lobkovic, po němž panství připadlo jeho bratru Vilémovi z Lobkovic. Vilém se zúčastnil stavovského povstání jako jeden ze třiceti direktorů, za což mu byl zkonfiskován majetek. Dne 30. března 1622 zabavené panství koupil hrabě Maxmilián z Trauttmansdorffu. Po jeho smrti v roce 1650 panství přešlo na Adama Matyáše z Trauttmansdorffu. Po jeho skonu v roce 1684 majetek zdědil Rudolf z Trauttmansdorffu a následně jej za nezletilé děti spravoval strýc Zikmund z Trauttmansdorffu.
V roce 1547 došlo k velkému požáru, při kterém hrad i město vyhořely, což vedlo k následné renesanční přestavbě. Další zásadní dějinnou událostí bylo stavovské povstání na začátku sedmnáctého století, které vyústilo v konfiskaci majetku a změnu majetkových poměrů. V moderní době byl areál v roce 1995 zapsán na seznam národních kulturních památek.
Památka je dnes plně přístupná veřejnosti a řadí se k nejvíce navštěvovaným objektům v České republice. Návštěva tohoto areálu nabízí jedinečnou příležitost poznat vývoj od středověkých gotických prostor až po renesanční zámeckou architekturu obklopenou přírodně krajinářským parkem.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 2002
- Během archeologického výzkumu byly nalezeny zbytky zaniklého dřevěného biskupského dvorce.
- 1547
- Rozsáhlý požár zničil hrad i město, což vedlo k následné renesanční přestavbě.
- 1995
- Památka byla zapsána na seznam národních kulturních památek.
Stavební vývoj
Nejstarší stavební fází byl dřevěný biskupský dvorec, který nahradil raně gotický hrad založený ve třináctém století. Z gotického období se dochovaly cenné sklepní prostory a kaple Nejsvětější Trojice. Po ničivém požáru v polovině šestnáctého století proběhla rozsáhlá renesanční přestavba pod vedením Lobkoviců.
Historické události
V roce 1547 došlo k velkému požáru, při kterém hrad i město vyhořely. Roku 1622 koupil zabavené panství hrabě Maxmilián z Trauttmansdorffu po konfiskaci majetku Viléma z Lobkovic za stavovského povstání. V roce 1995 byl zámek zapsán na seznam národních kulturních památek.
Vlastníci
Pražské biskupství, pražská kapitula, rody Kolvínů z Ronšperka, páni z Ronšperka, Lobkovicové a od roku 1622 rodu Trauttmansdorffů.
Zajímavosti
- Horšovský Týn je historický komplex založený přestavbou původního biskupského hradu. - Zámek stojí na skalnatém ostrohu v centru obce Město, Plzeňský kraj. - Předchůdcem hradu byl dřevěný biskupský dvorec, který zanikl požárem; jeho zbytky byly nalezeny v roce 2002. - Hrad byl založen přibližně v polovině třináctého století pražským biskupem Janem III. z Dražic. - Během šestnáctého století proběhla renesanční přestavba pod vedením Lobkoviců, dokončená v roce 1616.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte. Právě teď stojíte před významným historickým komplexem v historickém centru Horšovského Týna v Plzeňském kraji. Nasajte tu atmosféru, podívejte se před sebe a nechte na sebe působit starobylé zdi tohoto místa. Stojíte před stavbou, která vyrostla na pevném skalnatém ostrohu. Pod tímto ostrovem kamene se ukrývá hluboké historické sklepení, které bylo kdysi dávno pracně vytesáno přímo do skály. Celý tento areál v sobě nese stopy staletí a vy máte nyní jedinečnou možnost prozkoumat jeho příběh.
Pojďme se podívat hlouběji do historie a zjistit, jak toto místo vlastně vznikalo. Zaklady sahají přibližně do poloviny třináctého století, kdy zde vyrostl původní biskupský hrad. Než ale z kamene vyrostla tato pevnost, stával na jejím místě starší dřevěný biskupský dvorec. O jeho existenci dnes víme díky modernímu bádání. Během archeologického výzkumu v roce dva tisíce dva byly totiž nalezeny zbytky tohoto zaniklého dřevěného dvorce, který kdysi dávno podlehl ničivému ohni.
Historie tohoto místa je velmi pohnutá a plná dramatických zlomů. Rok tisíc pět set čtyřicet sedm se zapsal černým písmem do kronik. Tehdy celý hrad i s přilehlým městem zachvátil nesmírně rozsáhlý požár, který napáchal obrovské škody a všechno doslova zničil. Tato událost ale zároveň otevřela dveřím nové éře. Po požáru totiž následovala velká renesanční přestavba, která dala hradnímu jádru novou tvář a doplnila ho o renesanční zámek. Místo tak získalo podobu, kterou obdivujeme dodnes a která v sobě snoubí středověkou pevnost s renesančním sídlem. Význam tohoto místa podtrhuje také rok devatenáct set devadesát pět, kdy byla památka zapsána na seznam našich nejcennějších národních kulturních památek.
Nyní věnujte pozornost samotné architektuře. Podívejte se před sebe na mohutné stěny a vnímejte proměnu, kterou areál prošel. Památka stojí na vyvýšeném skalnatém ostrohu, což jí dodávalo přirozenou obranyschopnost. Hradní jádro je citlivě doplněno o renesanční zámek a kolem celého areálu se rozprostírá rozsáhlý park, který je vytvořen v přírodně krajinářském slohu. Architekti, kteří tuto podobu v průběhu staletí utvářeli, sice zůstali většinou neznámí, ale jejich práce hovoří za vše. Pozorně si prohlédněte tvary budov a vnímejte, jak se staré zdi snoubí s okolní přírodou a rozlehlým parkem.
S tímto místem jsou spjaty významné historické osobnosti, které formovaly dějiny českých zemí. Mezi majiteli a držiteli panství najdeme celou řadu slavných jmen. V průběhu staletí sem patřili církevní hodnostáři i šlechticové. S historií hradu jsou spjati například Jan třetí z Dražic, Tobiáš z Bechyně, slavný arcibiskup Arnošt z Pardubic nebo Jan z Jenštejna. Později sem přišli další mocní muži jako Zdeněk Kolvín z Ronšperka, král Jiří z Poděbrad, Dobrohost z Ronšperka, Jan mladší Popel z Lobkovic nebo šlechtický rod Maxmiliána z Trauttmansdorffu. Každá z těchto osobností vdechla místu něco ze své doby a zanechala zde svou stopu.
Když se zaposloucháte do ticha starých zdí, můžete přemýšlet o zajímavostech a tajemstvích, která toto místo ukrývá. Celý komplex vznikl postupnou přeměnou původního biskupského hradu, jehož nejstarší předchůdce lehl popelem. Představte si, jak zde lidé před mnoha staletími káceli stromy pro stavbu dřevěného dvorce, jak o něj po požáru přišli a jak na spáleništi vyrostly pevné kamenné hradby. A když se podíváte pod nohy, vzpomeňte si na hluboké sklepení vytesané v živé skále pod vámi, které pamatuje staletou lidskou práci.
Děkujeme, že jste svou pozornost věnovali právě tomuto místu. Pevně věříme, že pro vás návštěva Horšovského Týna byla velkým zážitkem. Nyní se můžete vydat na další objevování, projít si přilehlý park v přírodně krajinářském slohu nebo si vychutnat atmosféru historického centra. Přejeme vám krásný zbytek dne a šťastnou cestu na vašich dalších toulkách historií. Loutky, kameny i stromy kolem vás mají ještě mnoho co vyprávět, tak mějte oči otevřené. Na shledanou.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu zámku Horšovský Týn je dopoledne během pracovních dnů, kdy je v historickém areálu méně návštěvníků a prohlídky probíhají v klidnější atmosféře. Pro cestu na místo můžete využít osobní automobil nebo veřejnou dopravu, přičemž aktuální spojení do města Horšovský Týn si nejlépe ověříte v běžném vyhledávači spojů. S sebou si vezměte pohodlnou obuv pro chůzi po historických dlažbách a zámeckých interiérech, menší batoh a v teplých měsících také pitnou vodu. Pro fotografování nabízí nejlepší světlo ranní slunce osvětlující zámecké průčelí a také severní a západní část rozsáhlého zámeckého parku v přírodně krajinářském slohu, kde pořídíte skvělé snímky přírodní scenérie. V širším regionu v okolí do třiceti minut cesty můžete navštívit například zříceninu pustého hradu Starý Herštejn.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Ano. Otevírací dobu nebo vstupné jsme ověřili na oficiálním webu (9. 10. 2026); najdete je v praktických informacích na této stránce. Před cestou si je pro jistotu zkontrolujte u správce.
Jaká je otevírací doba a vstupné?
Údaje ověřené na oficiálním webu (9. 10. 2026) najdete v praktických informacích na této stránce. Oficiální web: https://www.zamek-horsovskytyn.cz/
Kde se památka nachází?
Poloha: náměstí Republiky 1, Město, Horšovský Týn, Plzeňský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako národní kulturní památka (rejstříkové číslo 197).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Památka se nachází v historickém centru města Horšovský Týn v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Ze severní a západní části obklopuje areál rozsáhlý zámecký park v přírodně krajinářském slohu. V širším regionu se nacházel také pustý hrad Starý Herštejn.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
Tato tematická výletní trasa zavede návštěvníky přímo do historického jádra a jeho bezprostředního okolí. Jelikož širší region nenabízí mnoho dalších povolených cílů, zavede vás tato cesta do vnitřních částí hlavního bodu a přilehlých zahrad.
1. Zámek Horšovský Týn Typ: Zámecký a historický areál Proč stojí za návštěvu: Hlavní cíl celé cesty se nachází v historickém centru města v Plzeňském kraji. Nabízí bohaté historické interiéry a ukazuje vývoj architektury od středověku po novověk.
2. Zámecký park v Horšovském Týně Typ: Přírodně krajinářský park Proč stojí za návštěvu: Tento rozsáhlý park obklopuje hlavní památku ze severní a západní strany. Je ideálním místem pro klidnou procházku v přírodním stylu.
3. Historické centrum Horšovského Týna Typ: Městská zóna Proč stojí za návštěvu: Celé okolí hlavního cíle dýchá historií a tvoří malebný celek v okrese Domažlice. Umožňuje vnímat původní ráz starobylého sídla v těsné blízkosti zámeckého areálu.
Sezónní doporučení
Jaro na zámku Horšovský Týn v Plzeňském kraji přináší probouzející se přírodu, kdy zámecký park rozkvétá a nabízí svěží zelené scenérie s příjemným denním světlem ideálním pro venkovní procházky. V tomto období zde potkáte jen málo návštěvníků, takže si prohlídku užijete v naprostém klidu, avšak kvůli proměnlivému jarnímu počasí a vlhku v historických místnostech se vyplatí obléknout si pevnou obuv a teplejší kabát, který snadno odložíte, přičemž nejvhodnější dobou pro návštěvu jsou dopolední hodiny.
Léto na této památce v Plzeňském kraji se vyznačuje prosluněným nádvořím, stinnými zátišími pod starými stromy a dlouhými dny, kdy sluneční paprsky pronikají hluboko do starobylých interiérů a vytvářejí jedinečnou atmosféru hlavní turistické sezóny. Protože jde o nejfrekventovanější část roku, je nutné počítat s většími davy lidí, a proto doporučujeme příchod hned ráno před otevírací dobou, přičemž si nezapomeňte vzít lehké prodyšné oblečení a dostatek pitné vody na cestu do kopcovitého okolí města.
Podzim v Horšovském Týně okouzlí každého návštěvníka hnědavými a zlatavými barvami listí v zámecké oboře, mlhavými rány a brzkým soumrakem, který dává sídlu tajemný a romantický nádech. Během všedních dnů panuje v areálu příjemný klid bez davů, ale o víkendech bývá rušněji, a proto si na prohlídku vezměte nepromokavou bundu, čepici a pevné boty, protože podzimní přeháňky mohou cesty v parku učinit kluzkými, přičemž ideální čas pro vstup do vnitřních prostor je kolem poledne, kdy je venku nejtepleji.
Zima proměňuje celý zámecký areál v tiché místo pokryté sněhem, kde nízké slunce a dým z komínů vytvářejí tu pravou sváteční náladu blížícího se konce roku. Provoz památky je v tomto čase omezený a otevírací doba bývá kratší, takže je nutné si předem ověřit aktuální vstup, přizpůsobit tomu harmonogram a dorazit raději v poledne, přičemž nezbytnou výbavou je velmi teplé zimní oblečení, tlusté rukavice a zimní boty s protiskluzovou podrážkou pro bezpečný pohyb po zmrzlém a neupraveném terénu v okolí města.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Petr Kinšt / CC BY-SA 4.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře