zámek Prštice Zámek
Zámek Prštice je barokní čtyřkřídlý objekt s čestným dvorem. Nachází se na severozápadním okraji obce Prštice v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Budova je chráněna jako kulturní památka a představuje vrstvený architektonický vývoj od středověkého sídla přes renesanci až k barokní podobě.
Historie areálu začíná středověkou tvrzí, kterou na konci 15. století obnovil Jan Lechvický ze Zástřizl. Část jejího zdiva je dodnes dochována v obvodové zdi u západního nároží zámku. V první třetině 16. století byla tvrz pravděpodobně Žabky z Limberka rozšířena o nové křídlo. Na přelomu 16. a 17. století následovala úprava na renesanční sídlo pod hlavy Thurnů. Ti přistavili další dvě křídla, čímž budova získala současnou čtyřkřídlou dispozici.
Zásadní barokní přestavba proběhla na začátku 18. století za majitelů Želeckých z Počenic. Realizaci svěřili staviteli Christianu Alexandru Oedtlovi. Práce postupovaly pomalu a byly dokončeny až ve 30. letech 18. století, kdy panství již vlastnili Ditrichštejnové. Ti však zámek nevyužívali jako hlavní rezidenci, nýbrž jej věnovali skladům a bytům panských úředníků.
Ditrichštejnové drželi panství do roku 1819, poté se vlastnictví střídalo mezi několika majiteli. V 20. letech 20. století připadl objekt při pozemkové reformě moravskoslezské zemi. V následných desetiletích budova postupně chátrala. V roce 1948 zámek zakoupila obec Prštice. Původně s ním plánovala jednat radikálně a chtěla jej zbořit, aby na jeho místě mohla vybudovat novou školu.
Zámek byl před demolicí zachráněn díky zásahu památkářů. V budově následně vznikly kanceláře místního národního výboru a později zde začala působit mateřská škola. V rámci postupných rekonstrukcí byl objekt udržován a v současné době slouží jako sídlo obecního úřadu. Zámecký areál tvoří kromě hlavní budovy s čestným dvorem na jihovýchodní straně také sýpka situovaná severozápadně od zámku.
Zámek Prštice je cenným svědectvím o proměnách šlechtických sídel v průběhu několika století. Návštěva tohoto místa nabízí možnost pozorovat stopu středověké tvrze v kombinaci s barokní architekturou.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1490
- Obnova středověké tvrze Janem Lechvickým ze Zástřizl
- 1520
- Rozšíření tvrze o nové křídlo rodinou Žabka z Limberka
- 1600
- Úprava na renesanční sídlo a vznik čtyřkřídlého dispozice pod rodem Thurnů
- 1730
- Dokončení zásadní barokní přestavby za rodiny Ditrichštejnů
- 1948
- Zámek zakoupila obec Prštice
Stavební vývoj
Na místě původní středověké tvrze vzniklo v 16. století renesanční sídlo s čtyřkřídlou podobou. Na začátku 18. století proběhla zásadní barokní přestavba realizovaná stavitelem Christianem Alexandrem Oedtlem, která byla dokončena až ve 30. letech 18. století.
Historické události
1948: Zámek zakoupila obec Prštice, která jej původně plánovala zbořit.
Vlastníci
Jan Lechvický ze Zástřizl (konec 15. století), Žabkové z Limberka (16. století), Thurnové (přelom 16. a 17. století), Želeccy z Počenic (začátek 18. století), Ditrichštejnové (do roku 1819), moravskoslezská země (od 20. let 20. století), obec Prštice (od roku 1948)
Zajímavosti
– Budova představuje vývoj od středověkého sídla přes renesanci až k barokní podobě. – Část zdiva středověké tvrze je dodnes dochována v obvodové zdi u západního nároží. – Ditrichštejnové zámek nevyužívali jako hlavní sídlo, ale věnovali jej skladům a bytům úředníků. – Obec Prštice zámek po nákupu v roce 1948 původně chtěla zbořit, aby na jeho místě postavila novou školu. – V současné době budova slouží jako sídlo obecního úřadu.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte v Pršticích. Stojíte právě před budovou, která v sobě nese vrstvy mnoha století dějin. Před vámi se tyčí zámek Prštice, mohutná stavba se čtyřmi křídly, která obklopuje čestný dvůr. Když se na ni podíváte, uvidíte budovu, která dnes tvoří dominantu severozápadního okraje obce. Je to místo, kde se spojuje úřední život současnosti s dávnou historií šlechtických rodů. Vnímejte atmosféru tohoto areálu, který tvoří samotný zámek a přilehlá sýpka. Celý tento prostor je chráněn jako kulturní památka, což znamená, že každý kámen zde vypráví svůj vlastní příběh. Pojďme se nyní zastavit u toho, jak se k této podobě budovy došlo. Historie tohoto místa nezačíná barokním przepychem, který vidíte dnes, ale mnohem hlouběji v čase. Původně zde stála středověká tvrz, což byl opevněný sídlo, které sloužilo především k obraně a kontrole okolí. První významný zlom nastal v roce tisíc čtyři set devadesát, kdy došlo k obnově této tvrze. Zastál za to Jan Lechvický ze Zástřizl, který zde vložil svou energii a zajistil, aby stavba odpovídala potřebám své doby. Tvrz však nebyla statická. Již o několik desetiletí později, konkrétně v roce tisíc pět set dvacet, přišla rodina Žabka z Limberka. Právě oni rozšířili tvrz o nové křídlo, čímž začala budova postupně ztrácet svůj čistě obranný charakter a začala se měnit v pohodlnější sídlo. Nyní věnujte pozornost architektuře a tomu, co můžete pozorovat přímo před sebou. Zámek, jak jej vidíte dnes, je výsledkem dlouhého vývoje. Kolem roku tisíc šest set se budova proměnila v renesanční sídlo. V té době zde vládly rody Thurnů, kteří budovu přetvořili do podoby čtyřkřídlého dispozice. To je právě ten základní tvar, který vnímáte i dnes. Vrchol stavebního vývoje však nastal v osmnáctém století. V roce tisíc sedm set třicet byla dokončena zásadní barokní přestavba. Za tento vzhled můžeme vděkovat rodině Ditrichštejnů a jejich architektovi, kterého jmenoval Christian Alexander Alexander Oedtl. Když se nyní podíváte na celkovou podobu budovy, uvědomte si, že barok přinesl s sebou nový pocit stability a reprezentativnosti. Všimněte si, jak harmonicky do sebe zapadají jednotlivá křídla. I když budova dnes slouží jako sídlo obecního úřadu, stále v ní cítíte ducha starých časů. Je fascinující přemýšlet o tom, kolik generací lidí zde procházelo a jak se měnila funkce těchto prostor. Od vojenské tvrze přes šlechtické sídlo až po úřady, které slouží všem obyvatelům obce. Pojďme se nyní zamyslet nad osobnostmi a příběhy, které jsou s tímto místem spjaty. Zmínili jsme Jana Lechvického ze Zástřizl, který položil základy pro pozdější rozkvět. Ale zajímavý je i přístup rodiny Ditrichštejnů. Ačkoliv bylito velmi mocní a bohatí šlechtici, tento zámek nevyužívali jako své hlavní rodinné sídlo. Pro ně to nebyl prostor pro velké plesy nebo osobní život v nejvyšší společnosti. Místo toho budovu věnovali praktickým účelům. Zámek sloužil jako sklady a byty pro jejich úředníky. To nám říká hodně o tom, jak byla v té době organizována správa panství. Zámek nebyl jen symbolem moci, ale také funkčním středkem správy, kde se řešily každodenní záležitosti, daně a hospodářství. Nyní vás chci pozvat k jedné malé detekturní hře. Podívejte se směrem k západnímu nároží budovy. Právě tam, v obvodové zdi, se skrývá tajemství z dávných dob. Pokud budete pozorní, uvidíte část zdiva, která pochází ještě z původní středověké tvrze. Je to neuvěřitelný kontrast. Stojíte před barokní budovou, ale v jejích základech a stěnách jsou stále přítomny kameny, které pamatují dobu rytířů a hrubých hradních zdí. Je to jako okno do minulosti, které zůstalo otevřené navzdory všem přestavbám a opravám. Tato vrstevnost je právě tím, co dělá zámek v Pršticích tak výjimečným. Není to jen jedna architektura, ale vrstvený vývoj od středověku přes renesanci až k baroku. Další důležitým milníkem v novějším ději byl rok tisíc devět set čtyřicet osm. V tomto roce došlo k zásadní změně vlastnictví, kdy zámek zakoupila samotná obec Prštice. To byl moment, kdy se budova definitivně stala součástí komunity a přestala být soukromým majetkem šlechty. Od té doby zde sídlí obecní úřad, což zaručuje, že budova je stále v užívání a pečována o ni. Je to krásný příběh o tom, jak se památka, která kdysi sloužila jen vyvoleným, stala dostupnou a užitečnou pro všechny občany. Když se nyní rozhlédnete kolem sebe, vnímejte tento areál jako celek. Zámek s jeho čestným dvorem a přilehlá sýpka tvoří ucelený systém, který byl navržen tak, aby byl efektivní. Sýpka připomíná, že zemědělství a úroda byly základem bohatství tohoto regionu. Vše zde bylo propojeno. Doufám, že vám tento krátký výlet do historie pomohl lépe pochopit, co právě vidíte. Zámek Prštice není jen budovou z kamene a malty, ale živým důkazem toho, jak se měnila společnost, architektura i způsob života v našem kraji. Je to místo, kde se setkává praktičnost s krásou a kde historie není jen v knihách, ale v hmatatelných zdech. Nyní už můžete v klidu pokračovat ve své procházce. Doporučuji vám znovu projít kolem západního nároží a pokusit se nalézt ty nejstarší části zdiva. Všímejte si detailů, vnímejte ticho čestného dvora a nechte se unášet myšlenkami k těm všem lidem, kteří zde žili a pracovali před stovkami let. Děkuji vám za pozornost a přeji vám příjemný zbytek dne v krásných Pršticích.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší dobou pro návštěvu je pozdní jaro nebo podzim, kdy barvy okolní přírody doplňují vzhled barokní stavby. Budova s čestným dvorem působí v těchto obdobích nejvýrazněji.
K místu doporučujeme cestovat autem nebo využít veřejnou dopravu; přesné spojení a možnosti zastavení si ověřte v aktuálních vyhledávačích.
Pro návštěvníky je vhodné vzít si s sebou pohodlnou obuv pro procházku kolem areálu a sýpky. Doporučujeme také mít u sebe vodu a klobouk, pokud plánujete delší pobyt v čestném dvoře.
Pro nejlepší fotografie doporučujeme přijít za ranního nebo pozdního odpoledního světla, které zvýrazní detaily čtyřkřídlé budovy. Nejzajímavější pohledy nabízí pohled z čestného dvora a snímky celého areálu včetně sýpky.
Rodiny s dětmi ocení prostor čestného dvora, kde se děti mohou bezpečně pohybovat a objevovat architekturu barokního sídla.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Některé takové objekty jsou zpřístupněné prohlídkami, jiné slouží jinému účelu nebo jsou soukromé. Zda a kdy je přístupná tato památka, jsme neověřili – informujte se u správce.
Jaká je otevírací doba a vstupné?
Otevírací dobu ani vstupné nemáme ověřené. Aktuální údaje zveřejňuje správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Hlavní 1, Prštice, Jihomoravský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 38128/7-914).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Zámek Prštice je obklopen venkovskou krajinou typickou pro jižní Moravu. Oblast zahrnuje zemědělská pole a malé vesnice, bez dalších významných historických památek v těsné blízkosti.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Zde je návrh trasy zaměřený na průzkum areálu:
1. Zámek Prštice (budova) – Hlavní cíl výletu, kde můžete obdivovat architekturu a historii tohoto šlechtického sídla. 2. Zámecký park (zelený prostor) – Prostor kolem budovy určený k procházkám v klidu a pohledu na okolní krajinu. 3. Zámecké nádvoří (dvůr) – Místo, které spojuje jednotlivé části stavby a umožňuje lepší vnímání celkového rozvržení památky.
Sezónní doporučení
Na jaře se okolí sídla probouzí do barev a rozkvétají první stromy. Světlo je jemné a vzduch svěží, což vytváří příjemnou atmosféru pro procházky v okolním parku. Doporučujeme obuv vhodnou do vlhké trávy a lehké sako, přičemž nejlepší je návštěva v dopoledních hodinách, kdy je rosa nejviditelnější.
Léto přináší intenzivní slunce a sytě zelenou přírodu, která obklopuje stavbu. Atmosféra je horká a klidná, typická pro vrchol hlavní sezóny. Je vhodné zvolit lehké, prodyšné oblečení a klobouk na hlavu. Ideální čas pro příchod je brzy ráno nebo pozdě odpoledne, aby se předešlo největšímu žáru.
Podzimem se krajina v Jihomoravském kraji barví do zlatova a červena, což dodává památce melancholický nádech. Osvětlení je měkké a zlatavé, což je ideální pro fotografování fasády. Praktické je mít s sebou nepromokavou bundu a pevné boty na listsvitu, přičemž nejlepší jsou slunné dny v říjnu.
Zimą panuje u objektu ticho a klid, případně může krajinu pokrýt bílý sníh. Atmosféra je sychravá, ale útulná, zejména v adventním čase. Je nezbytné zvolit teplé zimní oblečení, termopodpržku atén i rukavice. Navštívit místo doporučujeme za jasného zimního dne, kdy mrazivý vzduch zvýrazňuje detaily architektury.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: RomanM82 / CC BY-SA 3.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře