zámek Rantířov Zámek
Zámek Rantířov je tříkřídlá novorenesanční budova s výraznou věží. Stojí v obci Rantířov v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Současná podoba z druhé poloviny 19. století reprezentuje styl historismu. Budovu obklopuje rozlehlý park.
Historie památky sahá pravděpodobně až před rok 1488, kdy na místě dnešního zámku stál hospodářský dvorec. V roce 1495 jej daroval jihlavský dominikánský klášter u kostela Svatého Kříže Margaretě, manželce rychtáře Prokopa z Pelhřimova. Řeholníci zde v první polovině 16. století nalezli útočiště během reformace i po několika požárech kláštera. V majetku dominikánů dvůr zůstal do roku 1781, kdy byl klášter zrušen a statek přešel do náboženského fondu.
V roce 1798 byl dvorec pronajat a o dva roky později jej zakoupili Frydrych a Eleonora Göldleinové z Tiefenau. Následně se majitelé často střídali. Mezi nimi jsou uváděni rytíř Jiří Prokop z Lilienwaldu, rytíř Josef Laminet, Rudolf Uhlíř či baron Offermann. Zásadní změna nastala v roce 1868, kdy objekt zakoupil majitel dolu Padochan František Müller. Ten v roce 1873 nechal dvůr podle projektu Augusta Prokopa přestavět na pseudorenesanční zámek.
Architektonicky jde o tříkřídlou budovu. Jižní křídlo má na východní straně výrazný balkon a renesanční věž se zvonicí a hodinami. Severovýchodní křídlo je připojeno s nižší střechou. Na západní straně přiléhají hospodářské budovy. U vstupní brány na jižní straně areálu se nachází sýpka s malovanými slunečními hodinami.
V roce 1906 zámek odkoupil František Hejhal, který k areálu přidal škrobárnu. Jeho syn Karel objekt v roce 1910 prodal jihlavskému magistrátu. Ten jej následně pronajal Ottu Goldmannovi a v roce 1918 prodal Marii Porgesové z Vídně. V této době existovaly plány na výstavbu textilní továrny, které však nebyly realizovány. Došlo také k uzavření pivovaru. V roce 1928 zakoupili velkostatek manželé Šaškovi, kterým byl v roce 1948 zestátněn.
Zajímavostí z doby dominikánského vlastnictví je konflikt z roku 1686. Řeholníci se tehdy zavázali nebudovat v obci pivovar ani hospodu. Slib nedodrželi, což vedlo k úplnému zničení jimi zřízeného pivovarského zařízení.
Po desetiletích zanedbání a chátrání v období státní správy byl zámek po revoluci vrácen původním majitelům. Dnes se objekt nachází v soukromém vlastnictví. Prošel generální rekonstrukcí, která zahrnovala i revitalizaci zámeckého parku. Zámek není přístupný veřejnosti.
Zámek Rantířov představuje hodnotný příklad architektury historismu. Je svědectvím o proměnách vlastnictví od klášterního dvorce až po soukromé sídlo. Jako významná dominanta obce stojí za návštěvou v rámci prohlídky okolí Jihlavy.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1488
- pravděpodobný vznik původního dvorce
- 1873
- přestavba dvorce na pseudorenesanční zámek
- 1906
- stavba škrobárny Františkem Hejhalem
- 1948
- zestátnění velkostatku
Stavební vývoj
Původní dvorec byl v roce 1873 přestavěn na pseudorenesanční zámek podle projektu Augusta Prokopa. Budova je tvořena třemi křídly, přičemž jižní křídlo vyniká balkonem a věží. K areálu byla později připojena škrobárna a sýpka.
Historické události
1495: darování dvorce jihlavskému dominikánskému klášteru; 1781: zrušení kláštera a přechod do náboženského fondu; 1948: zestátnění velkostatku.
Vlastníci
dominikánský klášter (do 1781), náboženský fond, Frydrych a Eleonora Göldleinové (od 1800), rytíř Jiří Prokop z Lilienwaldu, rytíř Josef Laminet, Rudolf Uhlíř, baron Offermann, František Müller (1868), František Hejhal (1906), jihlavský magistrát (1910), Maria Porgesová (1918), manželé Šaškovi (1928), stát (1948), soukromý vlastník
Zajímavosti
– Budova je tříkřídlý novorenesanční objekt s výraznou věží, kterou obklopuje rozlehlý park. – Předtím, než vznikl zámek, stál na tomto místě hospodářský dvorec. – V první polovině šestnáctého století zde řeholníci z dominikánského kláštera hledali útočiště. – V roce 1686 došlo k úplnému zničení pivovarského zařízení, protože řeholníci nedodrželi slib, že v obci nebudují pivovar ani hospodu. – U vstupní brány se nachází sýpka, na které jsou malované sluneční hodiny.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte v Rantířově, v srdci krajiny Vysočiny. Stojíte právě před budovou, která svou podobou i velikostí dominuje okolnímu prostoru. Před vámi se tyčí zámek Rantířov, který vás hned při prvním pohledu zaujme svou vznešeností a řádností. Podívejte se na tuto tříkřídlou stavbu, která v sobě nese duch starých dob a zároveň svou dobovou elegance. Vaší pozornost okamžitě přitáhne výrazná věž, která vyčnívá nad střechy okolních budov. Všimněte si na ní zvonice a hodin, které už dlouhá léta odměřují čas v tomto zapadlou koutě země. Celý areál obklopuje rozlehlý park, který vám nabízí klid a prostor pro hluboký nádech čistého vzduchu. Je to místo, kde se historie snoubí s přírodou v naprosté harmonii.
Když se však podíváte na tento krásný objekt, možná budete mít pocit, že zde vždy stál tento šlechtický sídlo. Pravda je ale mnohem vrstevnatější. Pojďme se společně vrátit v čase hluboko dozadu, až do konce pátého století před naším letopočtem, přesněji do roku tisíc čtyři sta osmdesát osm. Právě v této době zde pravděpodobně vznikl hospodářský dvorec. Představte si tedy, že na místě, kde dnes vidíte reprezentativní budovu, byl kdysi centrum zemědělského života, místo plné práce, zvířat a úrody. Tento dvorec sloužil jako základ ekonomického rozvoje této oblasti a byl základním kamenem všeho, co zde následovalo.
Doba však plyne a potřeby lidí se mění. V první polovině šestnáctého století se toto místo stalo útočištěm pro lidi, kteří hledali bezpečí a klid. Právě zde totiž našli přístav řeholníci z dominikánského kláštera, kteří v tehdejším neklidném světě hledali místo pro svůj odpočinek a modlitbu. Je fascinující pomyslet si, jak se funkce tohoto místa měnily v průběhu staletí, od hospodářského centra přes duchovní útočiště až po šlechtické sídlo.
Nyní se zastavme u toho, co vidíte před sebou v současné podobě. To, co dnes obdivujete, je výsledek velké proměny z druhé poloviny devatenáctého století. V roce tisíc osm set sedmdesát tři došlo k zásadní přestavbě původního dvorce. Budova byla transformována na pseudorenesanční zámek, který měl sloužit jako reprezentativní sídlo. Za tento architektonický zásah zodpoví August Prokop, který do stavby vnesl tehdy moderní vnímání krásy a symetrie.
Věnujte nyní pozornost detailům budovy. Všimněte si jejího tříkřídlého rozvržení, které vytváří přirozený prostor pro vnímání celku. Podívejte se znovu nahoru na věž s hodinami, která je dominantou celého areálu. Tato věž není jen ozdobou, ale symbolem statusu a moci rodin, které zde působily. Projděte si zrakem průčelí a vnímejte atmosféru tohoto místa, která v sobě spojuje ambice devatenáctého století s kořeny z doby středověku.
S tímto místem jsou spojena jména osobností, které zde zanechaly svou stopu. Mezi nimi byl například Prokop z Pelhřimova, který tvořil součást raných dějin tohoto prostoru. Později zde působil František Müller a v počátku dvacátého století, konkrétně v roce tisíc devět set šest, přišel do hry František Hejhal. Právě on nechal v areálu vybudovat škrobárnu, což nám připomíná, že i po přeměně v zámek zde nezmizela chuť k podnikání a průmyslovému rozvoji. Zámek tak nebyl jen místem pro odpočinek a reprezentaci, ale i centrem ekonomické aktivity regionu.
Pojďme se nyní zamyslet nad jednou z nejvíce dramatických událostí, které toto místo potkalo. Historie není jen o krásných budovách a slavných jménech, ale i o zkáze a znovuzrození. V roce tisíc šest set osmdesát šest došlo k tragické události, kdy byl zde úplně zničen pivovar. Představte si ten šok lidi v té době, když viděli, jak jedna z klíčových částí jejich hospodářství mizí v plamenech nebo troskách. Tato událost zanechala hlubokou stopu v paměti místních a ukázala, jak křehké může být bohatství.
Když se budete nyní rozhlížet kolem sebe, nezapomeňte věnovat pozornost i sýpce, která patří k areálu zámku. Je to budova, která sice nemá takovou velkolepost jako hlavní objekt, ale skrývá v sobě krásný detail. Podívejte se na malované sluneční hodiny. Jsou to tiché svědky času, kteří nám připomínají, jak se lidé orientovali v čase předtím, než se věžové hodiny staly běžným standardem. Tyto hodiny jsou malým, ale cenným kouskem umění, který doplňuje celkový dojem z návštěvy.
Zámek Rantířov prošel v průběhu své existence mnoha zlomovými body. Po dlouhé době soukromého vlastnictví přišel rok tisíc devět set čtyřicet osm, kdy došlo k zestátnění velkostatku. To byla doba velkých politických změn, které zásadně ovlivnily způsob, jakým se s památkami jako tato nakládalo. Zámek přestal být soukromým domovem a stal se majetkem státu, což přineslo nové možnosti, ale i nová rizika pro jeho udržení.
Když dnes stojíte v tomto rozlehlém parku, vnímejte kontrast mezi tichem přírody a monumentalností budovy. Je to místo, které vypráví příběh o ambicích, o víře, o tvrdé práci na poli a v továrně, ale i o schopnosti znovu začít, když všechno přijde do zruinování. Zámek Rantířov není jen hromadou kamení a cihel, je to živá kronika Vysočiny, zapsaná do architektury.
Doporučuji vám nyní pomalu projít okolní park a nechat se pohltit klidem tohoto místa. Zkuste si představit, jak zde v různých stoletích kráčeli lidé, jak zněly zvony z věže a jak voněla vzduchem práce v okolních polích a škrobárně. Projděte si cestičky, zastavte se u sýpky a nechte se inspirovat historií, která vás právě teď obklopuje.
Děkujeme, že jste s námi strávili chvíli u zámku Rantířov. Doufáme, že vám tento krátký výlet do minulosti pomohl lépe pochopit hodnotu tohoto unikátního místa. Přejeme vám příjemný zbytek dne a příjemné prozkoumávání dalších krás našeho kraje. Na shledanou.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší dobou pro návštěvu je pozdní jaro nebo podzim, kdy okolní příroda v kraji Vysočina krásně vyniká a budova s věží působí nejvýrazněji. Doprava do obce Rantířov je možná autem i veřejnými spoji, konkrétní cestu si ověřte v mapách.
Při focení doporučujeme zaměřit se na detailní pohledy na novorenesanční prvky a vysokou věž s hodinami. Nejlepší světlo pro snímky fasády je brzy ráno nebo krátce před zapadením slunce, kdy jsou barvy budovy nejhřejší.
Pro rodiny s dětmi je zajímavým zážitkem pozorování zvonice a hledání starých stop hospodářského dvorce, který zde stál již před staletími. Doporučujeme vzít si s sebou pohodlnou obuv pro procházky v okolí.
V blízkosti zámku se nachází silnice směr Vyskytná nad Jihlavou, která nabízí možnost krátké procházky krajinou Vysočiny a pohledy na architekturu budovy z různých úhlů.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Některé takové objekty jsou zpřístupněné prohlídkami, jiné slouží jinému účelu nebo jsou soukromé. Zda a kdy je přístupná tato památka, jsme neověřili – informujte se u správce.
Jaká je otevírací doba a vstupné?
Otevírací dobu ani vstupné nemáme ověřené. Aktuální údaje zveřejňuje správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Rantířov, Kraj Vysočina. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
Zámek leží při silnici směr Vyskytná nad Jihlavou v obci Rantířov.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Zde je návrh trasy:
1. Zámek Rantířov (zámek) – Hlavní cíl cesty, kde lze obdivovat architekturu a historii tohoto stavení. 2. Rantířov (obec) – Procházka středem obce umožní nahlédnout do místního života a prostředí kolem zámku. 3. Cesta směr Vyskytná nad Jihlavou (silnice) – Procházka po této cestě nabízí možnost vyrazit z obce a užít si okolní krajinu.
Sezónní doporučení
Na jaře se okolí sídla probouzí do barev a zámek obklopuje čerstvá zeleň. Vzduch je svěží a světlo jemné, což vytváří příjemnou atmosféru pro procházky v okolním parku. Doporučujeme obuv vhodnou do vlhké trávy a lehké vnější oblečení, které ochrání před chladnějším větrem z vysočiny. Nejlepší je navštívit místo v dopoledních hodinách, kdy je příroda nejvíce sytá.
Léto přináší plné kvetení zahrad a jasné, ostré slunce, které zvýrazňuje detaily fasády. Atmosféra je hřejivá a líná, typická pro vrcholnou sezónu. Praktické je zvolit lehké a prodyšné látky, vzít si s sebou klobouk proti slunci a dostatek vody. Ideální časem pro návštěvu je čas krátce po východu slunce nebo pozdní odpoledne, aby se předešlo největšímu žáru.
Podzimem se krajina kolem budovy barví do zlatých a hnědých odstínů, což dodává celému místu nostalgický nádech. Mlhy v údolích a měkké podvečerní světlo vytvářejí tajemnou náladu. Je vhodné obléknout se vrstveně, aby návštěvník nebyl zaskočení kolísavými teplotami. Doporučujeme přicházet v době, kdy slunce klesá, což je nejlepší chvíle pro zachycení barev listí.
Zimą bývá okolí zámku tiché a často pokryté sněhem, což podtrhuje jeho vznešenost a klid. Atmosféra je sychravá, ale čistá, a budova v bílé krajině působí velmi výrazně. Nezbytné je teplé a nepromokavé oblečení, kvalitní boty s protiskluzovou podrážkou a teplé rukavice. Nejvhodnější je návštěva v jasných dnech, kdy mrazivý vzduch zaručuje nejlepší viditelnost na okolní krajinu.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Czech Wikipedia user Packa / CC BY-SA 3.0, rozlišení zvýšeno umělou inteligencí — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře