zámek Stárkov Zámek

Vítejte u nás v Stárkově. Právě teď stojíte před budovou, která v sobě nese stovky let dějin a příběhů. Před vámi se tyčí zámek Stárkov, šlechtické sídlo, které tichým způsobem vypráví o moci, změně stylů a o lidech, kteří zde kdysi žili. Když se na něj podíváte, uvidíte stavbu, která svou podobou působí vyváženě a důstojně. Je to místo, kde se historie setkává s klidem okolní přírody, a právě proto je dnes celý areál včetně parku chráněn jako kulturní památka.

Pojďme se nyní vrátit v čase hluboko dozadu, k samotným počátkům tohoto místa. Vše začalo v polovině šestnáctého století, konkrétně kolem roku tisíc pětisté čtyřicet sedmého. V té době zde vznikl původní zámek v duchu renesance. Postavili jej dva muži, Bernard Žehušický z Nestajova a Bernard Čertorejský z Čertorej. Představte si, jak toto místo vypadalo v té době, kdy se zde stál základ pro centrum celého panství. Byla to doba rozkvětu, kdy šlechtické rodiny budovaly své sídla tak, aby odrážela jejich status a vkus. Zámek nebyl jen domovem, ale středem správy okolních zemí a lidi, kteří zde žili.

Nyní věnujte pozornost samotné architektuře budovy, před kterou právě stojíte. Všimněte si jejího tvaru. Zámek má obdélníkový půdorys, což mu dodává určitý řád a stabilitu. Pokud se podíváte pozorně na boční strany budovy, uvidíte mohutné vystupující části, kterým se v odborné řeči říká rizality. Tyto prvky dodávají stavbě dynamiku a sice ji dělí, ale zároveň ji spojují do jednoho mocného celku. Kdybyte měli možnost nahlédnout do přízemí, narazili byste na valené klenby, které jsou typické pro starší stavby a zajišťovaly pevnou konstrukci celého domu.

Je však důležité vědět, že to, co vidíte dnes, není jen výsledek renesanční práce. Historie je totiž procesem neustálých změn. Na konci sedmnáctého století, v letech tisíc šest set osmdesát jeden až tisíc šest set devadesát jeden, prošel zámek velmi významnou přestavbou. V té době vládl styl baroko, který přinesl do architektury více okázalosti a velkoleposti. Tuto rozsáhlou změnu inicioval Jan František Kaiserstein. Právě díky němu získal zámek Stárkov svou pozdější tvář, která spojuje renesanční kořeny s barokní elegancí. Je fascinující pomyslet si, jak se jedna generace snažila vylepšit dílo té předchozí, aby odpovídalo novým trendům té doby.

Když přemýšlíme o osobnostech, které s tímto místem spojujeme, vracíme se k oněm dvěma Bernardům, kteří zde vše začali, a k Janu Františku Kaisersteinovi, který budovu transformoval. Tito muži nebyli jen stavbami, ale reprezentanty své doby. Zámek sloužil jako centrum panství pro několik šlechtických rodů, což znamená, že zde probíhala důležitá rozhodnutí, zde se řešily spory a zde se žilo v rytmu tehdejší společnosti. Každý z nich zanechal v těchto zdech svou stopu, ačkoliv jména konkrétních architektů, kteří plány kreslili, zůstala v zapomnění.

Pojďme se nyní zastavit u něčeho, co možná nečekáte. Historie tohoto domu není jen o šlechticích a velkém stylu. Život zámku měl i své mnohem skromnější a lidštější kapitoly. V jednu dobu byla tato budova využívána jako domov pro důchodce. Je to zvláštní kontrast, že místo, které bylo vybudováno pro mocné pány a šlechtické rody, se později stalo útočištěm pro lidi v jeseni jejich života. Tato změna funkce ukazuje, jak se v průběhu staletí měnily potřeby společnosti a jak se budovy přizpůsobovaly novým časům.

Další významný zlom přišel v roce tisíc devětset dvacet sedm. V tomto roce byl zámek prodán rodině Pejskarů. Právě v tomto období proběhly úpravy, které vedly k tomu, že zámek vypadá tak, jak ho vidíte právě teď. Rodina Pejskarů tak v podstatě uzavřela období velkých přestavb a pomohla uchovat stavbu pro budoucí generace.

Když se nyní znovu podíváte na celou stavbu, zkuste vnímat její atmosféru. Je to místo, které přežilo staletí, přežilo změny režimů i změny vlastníků. Od renesančního začátku přes barokní rozmach až po moderní péči. Všechny tyto vrstvy času jsou v budově přítomny zároveň.

Doporučuji vám nyní pomalu obejít budovu a vnímat, jak se mění pohled na její mohutné stěny a zmíněné boční části. Všimněte si, jak zámek zapadá do okolního parku, který je stejně důležitou součástí tohoto kulturního celku jako samotné zdivy. Projděte si okolí, zhluboka zde dýchejte a nechte se unášet myšlenkami k těm všem lidem, kteří tudy kdysi kráčeli.

Tím končíme tuto krátkou cestu historií zámku Stárkov. Doufám, že vám tento výklad pomohl lépe pochopit, co právě vidíte a jaké příběhy se skrývají za těmito stěnami. Nyní je čas na vás. Prozkoumejte si v klidu park, obdivujte architekturu a užijte si ticho tohoto historického místa. Přeji vám příjemný zbytek návštěvy a krásný den strávený v našem kraji. Na shledanou.