zámek Vrchlabí Zámek

Zámek Vrchlabí je jednou z nejstarších světských renesančních budov v Čechách a tvoří urbanistickou dominantu města Vrchlabí v okrese Trutnov, Královéhradecký kraj. Tento historický objekt, obklopený rozsáhlým zámeckým parkem, je chráněn jako kulturní památka a představuje klíčovou součást horského údolního městečka.

Na místě současného zámku se původně nacházela gotická vodní tvrz vrchlabských zemanů. V roce 1533 koupil vrchlabské panství korutanský důlní odborník a královský rada Kryštof z Gendorfu od Jana Tetaura z Tetova za 1750 kop českých grošů. V blízkosti původní tvrze zahájil stavbu nového sídla v renesančním slohu podle sasko-slezského vzoru. Hlavní stavební práce proběhly v letech 1546–1548 a pravděpodobně byl zámek dokončen ještě za Kryštofova života.

Architektura zámku zahrnuje obdélníkový půdorys se čtyřmi nárožními osmihrannými věžemi. Místo vnitřního dvora byla uprostřed budovy vestavěna velká síň s klenbou a lunetami. Původně byl zámek chráněn dvanáctimetrovým vodním příkopem se třemi padacími mosty. I když je objekt renesančního původu, prošel mnoha stavebními úpravami zejména v 18. a 19. století.

Po Kryštofovi z Gendorfu bylo panství v roce 1561 postoupeno jeho dceři Eustachii, vdově po Wolfovi Bokovi z Hermsdorfu. Po její smrti připadlo panství jejím třem dcerám. V letech 1605–1614 došlo k rozsáhlé přestavbě a rozšíření zámku, čímž byla odstraněna škoda po požáru v roce 1575, který zničil horní prostory budovy. Při této přestavbě se pravděpodobně podílel italský architekt Carlo Valmadi. V roce 1624 koupil Albrecht z Valdštejna zámek, avšak kvůli nezaplacení smluvené částky zůstalo panství v držbě rodiny Miřkovských ze Stropčic až do roku 1628, kdy se stalo frýdlantským lénem. Po zavraždění Albrechta z Valdštejna v roce 1634 přešlo panství královské komoře a v roce 1635 jej získal Rudolf z Morzina. Za vlády jeho bratra Pavla byla v roce 1684 vestavěna zámecká kaple a mnohé pokoje byly vyzdobeny štukovou výzdobou a klenbami.

Mezi nejvýznamnější dochované prvky původního renesančního vybavení patří kachlová kamna z roku 1545. Tato kamna, vysoká přes 3,5 metru, byla původně umístěna v zámecké knihovně a zdobena je barevnými fajánsovými kachly s biblickými scénami a znakem lehnického a břežského vévody Bedřicha II. Dnes jsou tato kamna umístěna v zasedací síni.

Zámek Vrchlabí představuje významný historický objekt ve středu městského založení. Jeho architektura a bohatá historie činí z něj důležitou kulturní památku, která stojí za návštěvu.