kostel sv. Martina (Lidice) Kostel
Kostel svatého Martina v Lidicích, nacházející se v okrese Kladno ve Středočeském kraji, je historickou památkou s hlubokými kořeny a tragickým osudem. Tento barokně přestavěný farní kostel ze 14. století byl nejen kulturním centrem obce, ale také svědkem klíčových událostí během druhé světové války.
První zmínka o kostele pochází z roku 1352, kdy byl již označen jako farní. Původně měl skromný půdorys, který se skládal pouze ze součásti pozdějšího presbytáře a sakristie. Během husitských válek v letech 1420 a 1421 byl kostel vypálen a následně znovu zpustošen za třicetileté války. V období mezi lety 1640 a 1644 proběhly rozsáhlé opravy, během nichž k němu byla přistavěna věž. Klíčovým momentem ve vývoji kostela bylo rok 1729, kdy velkovévodkyně Anna Marie Toskánská nechala stavbu barokně přestavět a rozšířit pod vedením architekta Václava Špačka. Tato transformace byla dokončena v roce 1732, což znamenalo významné změny ve struktuře kostela: původní presbytář se stal sakristií, nová loď a věž byly přidány.
Kromě náboženské funkce hostil kostel bohatě zdobený oltář a ostatky svatého Prima. V roce 1741 došlo k porušení statiky, což vedlo ke změnám v konstrukci stropní klenby. Následné historické události zahrnovaly instalaci hodin na věži v roce 1852 a restauraci nástropních fresk Antonínem Friebelem v roce 1859.
Dramatickým okamžikem bylo jeho zničení během druhé světové války. I když Lidice neměly s atentátem na Reinharda Heydricha nic společného, nacistické síly rozhodly se vesnici vyhladit. Dne 10. června 1942 byl kostel vypálen a následně odstřelen a zlikvidován. Farář Josef Štemberka, který byl během těchto událostí mučen a nakonec zastřelen, se stal jedním z posledních obětí této tragédie.
Dnes jsou ze kostela svatého Martina zachovány pouze jeho vstupní dveře, které byly ušetřeny během ničení a nyní se nacházejí ve stálé expozici muzea Památníku Lidice. Na místě kostela je půdorys značen dlážděním, které vystupuje několik centimetrů nad terén. V roce 2014 byl postaven nový venkovní oltář s obrazem Panny Marie Lidické.
Památník Lidice, zbudovaný mezi lety 1946 a 1962 pod vedením Františka Marka, zachovává paměť na tuto tragédii. Pietní území je ponecháno prázdné s zachováním základů vypálených domů a kostela, což slouží jako připomínka o hrůzách války.
Návštěva Lidic dnes nabízí možnost prozkoumat nejen historické památky, ale také pochopit hluboký význam a tragédii spojenou s touto oblastí. Kostel svatého Martina, i když již není fyzicky přítomen, zůstává důležitou součástí paměti o Lidicích a jejich osudu během druhé světové války.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1352
- První zmínka o kostelu jako o farním.
- 1732
- Dokončení barokní přestavby.
- 1942
- Vypálení a následné odstřelení kostela nacisty.
Stavební vývoj
Původní gotická stavba z 14. století byla v letech 1640–1644 opravena a rozšířena o věž. V roce 1729 proběhla rozsáhlá barokní přestavba vedená Václavem Špačkem. Po porušení statiky v roce 1741 byla místo zděné kopule zřízena plochá imitovaná klenba.
Historické události
První zmínka o kostelu v roce 1352, barokní přestavba v roce 1732 a zničení během druhé světové války v roce 1942.
Vlastníci
Buštěhradské panství (18. století)
Zajímavosti
- Kostel svatého Martina byl prvně zmíněn jako farní v roce 1352. - Během husitských válek v letech 1420 a 1421 byl kostel vypálen a následně znovu zpustošen za třicetileté války. - V roce 1729 nechal velkovévodkyně Anna Marie Toskánská kostel barokně přestavět a rozšířit pod vedením architekta Václava Špačka, což bylo dokončeno v roce 1732. - Kostel hostil bohatě zdobený oltář a ostatky svatého Prima. - Dne 10. června 1942 během druhé světové války byl kostel vypálen, odstřelen a zlikvidován nacistickými silami.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Kostel svatého Martina stával na návrší v původní obci Lidice. Dnes z něj zbývají jen pozůstatky v areálu Památníku Lidice, který je národní kulturní památkou.
První zmínka o kostele pochází z roku 1352, kdy už byl farní. Tehdy byl malý a zabíral jen prostor pozdějšího presbytáře a sakristie. Za husitských válek, v letech 1420 a 1421, byl vypálen. Znovu ho zpustošila třicetiletá válka. V letech 1640 až 1644 prošel nákladnou opravou a dostal věž.
Velkou proměnu přinesl rok 1729. Majitelka buštěhradského panství, velkovévodkyně Anna Marie Toskánská, nechala kostel barokně přestavět a rozšířit. Stavbu vedl architekt Václav Špaček a dokončena byla v roce 1732. Z původního presbytáře se stala sakristie, z lodi presbytář a přibyla nová loď s věží. Díky vyvýšené poloze se kostel stal dominantou obce. Velkovévodkyně sem nechala převézt bohatě zdobený oltář svatého Martina ze svého sídla v Zákupech. Pro kostel získala také ostatky svatého Prima, uložené za oltářem v zasklené skříni.
Už v roce 1741 se narušila statika. Místo zděné kopule vznikla plochá imitovaná klenba z prken a omítky. Zdobila ji freska Nanebevzetí svatého Martina od Jana Karla Kováře. V roce 1852 dostala věž hodiny. V roce 1859 restauroval nástropní fresky Antonín Friebel. V roce 1861 nahradil sochu na hlavním oltáři obraz svatého Martina od Rudolfa Müllera.
Konec přišel v červnu 1942. Lidice neměly s atentátem na Heydricha nic společného. Přesto Karl Hermann Frank získal Hitlerův souhlas s jejich vyhlazením. Nacisté odvlekli faráře Josefa Štemberku z fary, aby jim kostel otevřel. Z fary uloupili monstrance, kalichy, kostelní zlato i matriky. Kostel vykradli, přestože Frank rabování zakázal. Barokními soškami si velitel kladenského gestapa Harald Wiesmann vyzdobil krb ve svém bytě v Innsbrucku. Farář strávil poslední hodiny ve sklepě Horákova statku, kde se s ostatními muži modlil a žehnal jim. Byl zastřelen jako jeden z posledních.
Kostel byl 10. června 1942 vypálen a jeho kopule se při požáru zřítila. Poté ho nacisté odstřelili a srovnali se zemí stejně jako celou obec.
Dochovaly se jen vstupní dveře. Při odvážení cenností posloužily na povozech jako bočnice, aby náklad nepadal. Dnes jsou součástí stálé expozice muzea památníku. Půdorys kostela vyznačuje dláždění mírně nad terénem. Obvod tvoří pískovcové desky a vnitřek je zatravněný. V roce 2014 vznikl uprostřed základů nový venkovní oltář s obrazem Panny Marie Lidické.
Tipy pro návštěvníky
Pro návštěvu tohoto pietního místa doporučuji zvolit dopolední hodiny, kdy je zde obvykle klidnější atmosféra pro rozjímání a poznávání historie. Při fotografování zachyťte pietní ráz místa, přičemž nejlepší světlo pro snímky návrší a okolí nabízí dopolední slunce nebo pozdní odpoledne. V bezprostředním okolí můžete navštívit rozsáhlý Areál Památníku Lidice, který úzce souvisí s historií zničené obce. Pro rodiny s dětmi je návštěva vhodná jako lekce z novodobých českých dějin, doporučujeme však dětem předem přiměřeně vysvětlit význam tohoto památného místa.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Lidice, Středočeský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako národní kulturní památka (rejstříkové číslo 117). Chráněná je jako součást většího památkového celku.
Pro děti
Dobrý den, dobrodružní přátelé! Připravte se na cestu do minulosti, kde budete zkoumat tajemný kostel svatého Martina v Lidicích. Tato zvláštní stavba nás zavádí do dávných dob 14. století, kdy byl postaven jako farní kostel na malebném návrší. Představte si to jako krásný hrad v pohádkové zemi, kde lidé se shromažďovali pro modlitby a společné oslavy.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
Areál Památníku Lidice
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
1. Areál Památníku Lidice - Typ: pietní území - Proč stojí za návštěvu: Rozsáhlý pietní park a historické prostranství připomínající tragédii obce poskytuje hluboký exkurz do naší historie a tiché místo k zamyšlení.
2. Kostel sv. Martina (Lidice) - Typ: kostel - Proč stojí za návštěvu: Tato významná sakrální stavba tvoří centrální bod pietního území a slouží jako důstojná připomínka pohnutých osudů místa.
Sezónní doporučení
Jarní měsíce v Lidicích přinášejí probouzející se přírodu, která kontrastuje s pietním charakterem místa, kde stával kostel svatého Martina. Sluneční paprsky začínají hřát, ale ranní mlhy nad pietním územím dodávají lokalitě tichou, zamyšlenou atmosféru. Okolní sady a zahrady se pomalu halí do květů, což vytváří silný vizuální kontrast s historií zániku obce. V tomto období zde nepotkáte davy turistů, proto je ideální čas pro klidnou ranní nebo dopolední návštěvu.
Letní sezóna odhaluje památku v plné síle pod širým nebem, kde sluneční svit ozařuje základy zbouraného kostela od časného rána do pozdního večera. Atmosféra je naplněna klidem rozlehlých travnatých ploch a šuměním listí vzrostlých stromů, které poskytují vítaný stín během horkých odpolednách. Hlavní turistická sezóna přitahuje více návštěvníků, proto je nejlepším časem pro prohlídku brzké dopoledne nebo pozdní podvečer, kdy je světlo nejvhodnější pro fotografování a teplota vzduchu je nejpříjemnější. Oblékněte si lehké, prodyšné oblečení, nezapomeňte na pokrývku hlavy, sluneční brýle a lahev s pitnou vodou, jelikož na odkrytém prostranství bývá přes poledne velký žár.
Podzimní období vnáší do prostoru bývalého kostela melancholickou náladu, kterou umocňuje barevné listí opadávající ze stromů a časté chladné mlhy zahalující památník. Osvětlení bývá tlumené, slunce se nachází nízko nad obzorem a celá krajina působí velmi komorně a ztišeně. Turistický ruch výrazně opadá, což zaručuje nerušenou atmosféru pro rozjímání a individuální procházky bez přítomnosti davů. Pro návštěvu v této době je nutné zvolit teplé podzimní oblečení, vlněnou čepici a nepromokavou obuv, protože spadané listí může klouzat a půda bývá vlhká. Ideální doba pro příchod je kolem poledne, kdy teplota dosahuje svého denního maxima.
Zimní měsíce zahalují pietní místo do sněhové pokrývky, která tlumí zvuky a propůjčuje pozůstatkům svatomartinského chrámu hlubokou, mrazivou tichost. Brzké stmívání a často zatažená obloha vytvářejí strohou, avšak mimořádně silnou atmosféru samoty a vzpomínek. Lidice jsou v zimě téměř bez turistů, což umožňuje zcela nerušenou návštěvu kdykoliv během dne, nejlépe však za denního světla mezi desátou dopolední a druhou odpolední hodinou. Bezpodmínečně nutné je zimní oblečení včetně termoprádla, silné bundy, rukavic, šály a vysoce kvalitní, nepromokavé zimní obuvi s protiskluzovou podrážkou kvůli zmrzlému a zledovatělému terénu.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Lubor Ferenc / CC BY-SA 4.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře