Kostel Narození svatého Jana Křtitele (Osov) Farní kostel
Kostel Narození svatého Jana Křtitele v osovské obci na Berounsku je významná vrcholně barokní sakrální stavba, budovaná v letech 1734 až 1738. Po hradu Karlštejn jde o nejzachovalejší a nejdůležitější památku v regionu, která je od roku 1965 zapsána ve státním seznamu kulturních památek.
Rozhodnutí o výstavbě nového chrámu učinil tehdejší majitel panství, hrabě Jan Adolf Kaunic. Hlavním důvodem byl zchátralý stav původního románsko-gotického kostela ve Skřipli, který již kapacitně nestačil rostoucímu počtu obyvatel. Osov se stal hlavním sídlem panství roku 1677, kdy jej rod Kauniců získal, a proto bylo pro novou svatyni zvoleno právě toto místo. Základní kámen byl položen 18. dubna 1734 a stavba byla dokončena po čtyřech letech. Slavnostní vysvěcení provedl 28. září 1738 biskupský vikář a hořovický děkan Zikmund Ignác Quardinian. Samostatná osovská farnost byla na žádost hraběte Kaunice zřízena roku 1741.
Architektonický návrh vypracoval milánský fortifikační stavitel Bartolomeo Scotti, který na projektu pracoval až do své smrti v roce 1737. Práce následně dokončil Anselmo Martin Lurago, významný stavitel pražského Hradu a kostela svatého Mikuláše. Jednolodní obdélníková budova se zaobleným presbytářem, postranní sakristií a oratoří spočívá na hlubokých základech z dubových pilot. Západní průčelí je vyduté a disponuje středním rizalitem ukončeným štítem. V něm je umístěn portál se znakem rodu Kauniců a letopočtem 1737. Po stranách rizalitu se nacházejí niky se sochami svatého Václava a svatého Adolfa, které jsou dílem sochaře Františka Ignáce Weisse.
Interiér člení pilastry a klenbu tvoří placky se štukovou výzdobou. Fresky vytvořil mistr de Pini; na stropě chrámové lodě jsou zobrazeny výjevy Narození a Smrt svatého Jana Křtitele, v presbytáři se nachází freska Boha Otce a evangelistů. Oltářní obraz, dokončený kolem roku 1740, namaloval Jan Hesler z Prahy. Vnitřní vybavení, včetně oltářů a kazatelny, vytvořila dílna Františka Ignáce Weisse, která tehdy patřila k nejvýznamnějším v Praze. Tesařské práce na věži a krovu provedl Josef Loffler, truhlářské práce v sakristii pak mistr Josef Pinsi.
Stavba byla realizována poddanskou robotou. Během prací došlo k tragické události, kdy jeden z dělníků, Jiří Táborský ze Lštěně, zahynul při pádu z věže. V kostele byl roku 1741 dokončen Boží hrob, který je však dnes neúplný a uložený v depozitáři. V 90. letech 20. století byly ze dvou oltářů zcizeny cenné řezby.
Díky své architektonické kvalitě a dochovanému baroknímu interiéru představuje kostel Narození svatého Jana Křtitele cenný doklad stavební kultury 18. století. Návštěva tohoto místa nabízí možnost seznámit se s dílem předních barokních mistrů i historií osovského panství.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1734
- Položení základního kamene dne 18. dubna.
- 1738
- Vysvěcení kostela biskupským vikářem Zikmundem Ignácem Quardinianem.
- 1740
- Dohotovení a vysvěcení hlavního oltáře biskupem hrabětem Šporkem.
- 1965
- Zápis do státního seznamu kulturních památek.
Stavební vývoj
Budova stojí na hlubokých základech z dubových pilot. Architektura využívá vyduté západní průčelí se středním rizalitem a pilastrové členění stěn. Interiér je sklenut plackami a zdoben štukovou výzdobou a freskami.
Historické události
1734: Položení základního kamene. 1738: Slavnostní vysvěcení chrámu. 1741: Zřízení osovské farnosti.
Vlastníci
Rod Kauniců od roku 1677.
Zajímavosti
– Kostel je po hradu Karlštejn nejzachovalejší a nejdůležitější památkou v regionu. – Stavba spočívá na hlubokých základech z dubových pilot. – Na západním průčelí se nachází portál se znakem rodu Kauniců a letopočtem 1737. – Během stavby zahynul dělník Jiří Táborský ze Lštěně při pádu z věže. – V 90. letech 20. století byly ze dvou oltářů zcizeny cenné řezby.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Kostel Narození svatého Jana Křtitele v Osově patří po hradu Karlštejn k nejdochovalejším a nejvýznamnějším stavbám na Berounsku. Je dílem vrcholného baroka a vznikl v letech 1734 až 1738.
O stavbě rozhodl majitel panství hrabě Jan Adolf Kaunic. Starý románsko-gotický farní kostel ve Skřipli byl zchátralý a pro přibývající obyvatelstvo už nestačil. Osov byl od roku 1677, kdy panství získali Kaunicové, hlavním statkem a sídlem šlechty. Proto nový chrám vyrostl právě tady. Základ byl položen 18. dubna 1734.
Plán vypracoval milánský fortifikační stavitel Bartolomeo Scotti, který žil na Menším Městě pražském ve Vlašské ulici. Stavbu řídil až do své smrti. Po roce ji dokončil jeho příbuzný Anselmo Martin Lurago, jeden ze stavitelů Pražského hradu a kostela svatého Mikuláše. Hrubou stavbu odváděli robotou poddaní z Kaunicových panství. Jeden z nich, Jiří Táborský ze Lštěně, při ní zahynul po pádu z věže.
Kostel vysvětil 28. září 1738 biskupský vikář a hořovický děkan Zikmund Ignác Quardinian. Varhany se dokončovaly ještě do roku 1739. Hlavní oltář byl hotov v roce 1740 a téhož roku ho vysvětil pražský biskup hrabě Špork. Boží hrob z roku 1741 je dnes neúplný a uložený v depozitáři. V roce 1741 vznikla na Kaunicovu žádost osovská farnost a Skřipel se stal filiální vsí.
Jednolodní obdélníková stavba se zaobleným presbytářem stojí na velmi hlubokých základech, které spočívají na dubových pilotách. Vyduté západní průčelí nese portál s kaunickým znakem a letopočtem 1737. Ve výklencích po stranách stojí sochy svatého Václava a svatého Adolfa, patrona hraběte Kaunice. Pocházejí z dílny sochaře a řezbáře Františka Ignáce Weisse, od něhož je i výzdoba oltářů a kazatelny. Weissova pražská dílna byla tehdy nejvýznamnější svého druhu a osovské sochy patří k jejím nejdokonalejším dílům. Řezby z oltářů Panny Marie a svatého Jana Nepomuckého však byly v 90. letech 20. století ukradeny.
Fresky namaloval vlašský mistr de Pini. V presbytáři je Bůh Otec v kůru andělském se čtyřmi evangelisty, na stropě lodi Narození a Smrt svatého Jana Křtitele. Oltářní obraz namaloval kolem roku 1740 Jan Hesler z Prahy. Věž s křížem těžkým 200 liber postavil pražský tesař Josef Loffler.
Kronikář Václav Lenkvík z Hostomic o chrámu napsal, že má patnáct velikých a pět menších oken, a je proto velmi světlý, veselý i příjemný.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepším časem pro návštěvu je dopoledne nebo pozdní odpoledne, kdy slunce vytváří na barokní fasádě kostela zajímavou hru světel a stínů, což podtrhuje architektonické detaily stavby.
Obec Osov je dobře dostupná osobním automobilem.
Doporučujeme pohodlnou obuv pro procházku kolem areálu. Pro fotografování je ideální širokoúhlý objektiv, který zachytí celou dispozici jednolodní stavby. Nejlepší světlo pro snímky exteriéru bývá během tzv. zlaté hodinky.
V bezprostřední blízkosti můžete navštívit areál Osovského zámku nebo se vydat na procházku do nedaleké obce Skřipel. Pro rodiny s dětmi je okolí vhodné pro nenáročnou pěší turistiku v klidném venkovském prostředí.
Je vstup do kostela zpoplatněn?
Jsou v okolí nějaké další památky?
Ano, v blízkém okolí se nachází historický Osovský zámek a malebná obec Skřipel, které stojí za návštěvu v rámci vašeho výletu.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Osov, Středočeský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 15719/2-372).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Osovský zámek, obec Skřipel.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
1. Osovský zámek (zámek) – Tato historická budova představuje významný architektonický bod v okolí. 2. Kostel Narození svatého Jana Křtitele (Osov) (kostel) – Hlavní cíl výletu, který nabízí prohlídku sakrálního prostoru a duchovní klid. 3. obec Skřipel (vesnice) – Malebná lokalita vhodná pro závěrečnou procházku a pozorování místní atmosféry.
Sezónní doporučení
Jaro v Osovu přináší probouzející se přírodu, která obklopuje kostel Narození svatého Jana Křtitele. Okolní louky a stromy se obalují svěží zelení a květy, což vytváří příjemný kontrast s kamennou strukturou památky. Světlo bývá v této době měkké a rozptýlené, ideální pro focení bez ostrých stínů. Atmosféra je klidná a tichá, neboť hlavní turistická sezóna ještě nezačala. Pro návštěvníky je toto období vhodné pro dlouhé procházky a kontemplaci. Doporučuji oblečení vrstvené, protože jarní počasí bývá proměnlivé a může přilít dešť. Nejlepší čas na návštěvu je dopoledne, kdy je vzduch čerstvý a cesty jsou suché. Vyhněte se víkendům, pokud možno, aby se vyvarovali menších skupin výletníků, kteří se sem vydávají na jarní výlety.
Léto nabízí nejdelší dny a nejjasnější osvětlení, které odhaluje detaily fasády kostela. Příroda je v plném květu, okolní krajina je zelená a živá, což poskytuje krásný pozadí pro návštěvu. Atmosféra je však živější a hlučnější díky většímu počtu turistů a místních obyvatel, kteří využívají teplé počasí. Hlavní letní sezóna přináší vyšší návštěvnost, proto je klíčové přijít co nejdříve ráno, ideálně před devátou hodinou, abyste se vyhnuli davům a intenzivnímu slunci. Oblečení by mělo být lehké, prodyšné a z materiálů, které odvádějí vlhkost. Nezapomeňte na dostatečný pitný režim a ochranu před sluncem, jako jsou klobouk a sluneční brýle. Odpoledne může být příliš horké pro pohodlné prohlídky, takže dopolední hodiny jsou nejvhodnější.
Podzim přináší do Osovu zlatavé a červené tóny listí, které dodávají kostelu a jeho okolí romantický a melancholický nádech. Světlo bývá nižší a teplejší, což vytváří dramatické stíny a zvýrazňuje texturu kamene. Příroda se pomalu připravuje na spánek, což přispívá k tiché a zamyšlené atmosféře. Návštěvnost klesá oproti létu, takže se můžete těšit na větší soukromí a klid. Doporučuji oblečení s větrnou a voděodolnou vrstvou, protože podzimní počasí bývá chladné a deštivé. Nejlepší čas na návštěvu je pozdní dopoledne, kdy slunce svítí nízkým úhlem a osvětluje památku z boku. Vyhněte se vlhkým dnům, pokud plánujete delší procházku po okolí, a mějte s sebou deštník nebo pláštěnku.
Zima v Osovu je chladná a tichá, často obklopená sněhem, který bíle pokrývá střechy kostela a okolní krajinu. Osvětlení je krátké a bledé, což vytváří klidnou a uctyhodnou atmosféru. Příroda je v klidovém režimu, stromy jsou holé a krajina působí minimalisticky. Návštěvnost je v této době nejnižší, což umožňuje intimní zážitek z památky bez rušivých vlivů davů. Oblečení musí být velmi teplé, včetně zimní bundy, rukavic, čepice a teplých bot s protiskluzovou podrážkou. Nejlepší čas na návštěvu je obědové hodiny, kdy je teplota nejvyšší a slunce je nejvýše, což zkracuje dobu strávenou venku v chladu.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Václav Štorek / CC BY-SA 4.0, rozlišení zvýšeno umělou inteligencí — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře