Kostel svatého Jakuba Staršího (Plesná) Kostel
Kostel svatého Jakuba Staršího ve Staré Plesné je pozdně barokní jednolodní stavba z let 1783–1787. Představuje vizuální dominantu okolí. Tato sakrální památka v okrese Ostrava-město je od roku 1964 chráněna jako kulturní památka.
Na místě současného chrámu kdysi stál původní filiální dřevěný kostel, pravděpodobně ze 13. století. Ten však vyhořel. Na jeho připomínku byla následně na návrší nad původním místem vybudována zděná kaple, která slouží jako hrobka rytířů Czaderských.
Současný kostel je zděná, podélná a jednolodná stavba v pozdně barokním stylu. Realizoval ji stavitel V. Mükusch z Moravské Ostravy v letech 1783–1787. Výstavbu financoval patron a majitel dobroslavického panství, hrabě Wengerský z Ungerschützu. Významnou finanční podporu poskytli také občané všech obcí farnosti.
Okolí kostela tvoří souvislý areál s farou a hřbitovem, který se nachází za parkovištěm nad budovou. Prostor dále zdobí čtyři kapličky z první poloviny 19. století. Původně byly spojeny ohradní zdí, z níž dnes zůstaly pouze torzální zbytky. Kapličky i fara jsou vyvedeny ve stejném slohu a barevnosti jako samotný kostel.
Dějiny farnosti jsou spjaty s řadou duchovních osobností. V letech 1787–1820 zde působil Jan Buček, který byl administrátorem již před rokem 1784. Následovali Johann Schnirch (1820–1833), Jakub Kožaný (1833–1839) a Constantin Stieber (1839–po 1859). Po roce 1859 zde působili Antonín Klimeš (do 1862), František Ječmínek (1862–1891), Antonín Trnkal (1891–1916), Stanislav Dufalík (1916–kolem roku 1950), Vavřinec Miráček (1950–1972), Josef Krakovič (do 1986), Josef Bystřický a od roku 2002 Jiří Schreiber, který do roku 2008 působil jako administrátor.
Kostel svatého Jakuba Staršího v Moravskoslezském kraji je významným historickým objektem. Díky své architektuře a souvislému areálu tvoří důležitý bod v krajině. Návštěva tohoto místa nabízí vhled do barokní sakrální architektury a dějin místního panství.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1783
- Začátek výstavby zděného kostela.
- 1787
- Dokončení výstavby kostela.
- 1964
- Vyhlášení objektu kulturní památkou.
Stavební vývoj
Jedná se o zděný podélný jednolodní kostel v pozdně barokním stylu. Na místě stavby původně stál dřevěný filiální kostel, pravděpodobně ze 13. století, který však vyhořel.
Historické události
- 1787
- kostel byl dokončen a posvěcen
- 1964
- kostel byl prohlášen za kulturní památku
Vlastníci
Hrabě Wengerský z Ungerschützu
Zajímavosti
– Jedná se o pozdně barokní jednolodní stavbu z let 1783–1787, která je od roku 1964 chráněna jako kulturní památka. – Na místě současného chrámu kdysi stál dřevěný kostel, pravděpodobně ze 13. století, který vyhořel. – Výstavbu financoval hrabě Wengerský z Ungerschützu a občané všech obcí farnosti. – Areál tvoří kostel s farou, hřbitovem a čtyřmi kapličkami z první poloviny 19. století. – Původně byly kapličky spojeny ohradní zdí, z níž dnes zůstaly pouze zbytky.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte v Plesné, v srdci Moravskoslezského kraje. Právě teď stojíte před budovou, která svou siluetou ovládá celý tento prostor a slouží jako hlavní vizuální znamenatí okolí. Před vámi se tyčí kostel svatého Jakuba Staršího. Zastavte se na chvíli, nadechněte se a jen takto v tichosti vnímejte atmosféru tohoto místa. Je to prostor, kde se snoubí víra, historie a úsilí lidí, kteří zde žili před staletími. Když se na stavbu podíváte, uvidíte před sebou důvěryhodný a klidný chrám, který svou přítomností dává Staré Plesné jedinečný charakter.
Pojďme se nyní společně podívat na to, jak tato stavba vznikla a jaký je její historický kontext. Představte si dobu konce osmnáctého století. Byl to čas změn, ale i hluboké oddanosti tradicím. Právě v letech tysíce sedm set osmdesát tři až tysíce sedm set osmdesedm se zde odehrál proces stavby, který vidíte před sebou. Nebyl to však náhodný projekt. K vybudování tohoto zděného chrámu došlo díky štědrosti a vizi hraběte Wengerského z Ungerschützu. Hrabě nebyl jediným, kdo do stavby vložil své prostředky. Je fascinující uvědomit si, že k jeho finanční podpoře se připojili i místní občané. Všichni lidé z obcí této farnosti se sjednotili, aby společně vytvořili místo pro modlitbu a srazisko své komunity. Tato spolupráce mezi šlechticí a obyčejnými lidmi je krásným důkazem toho, jak mocně dokáže společný cíl spojit různé společenské vrstvy.
Nyní věnujte pozornost samotné architektuře. Stojíte před pozdně barokní jednolodní stavbou. To znamená, že prostor uvnitř tvoří jedna hlavní loď, což vytváří pocit sounáležitosti a jednotnosti pro všechny, kdo do chrámu vstoupí. Autorem tohoto projektu byl stavitel jménem V. Mükusch. Podívejte se na celkový vzhled budovy a vnímejte její vyváženost. I když se dnes může zdát, že je to samozřejmost, v té době šlo o významný architektonický zásah do krajiny. Všimněte si, jak stavba zapadá do okolí a jak přirozeně dominuje nad okolní zástavbou. K celému areálu, který právě objevujete, patří rovněž fara a několik menších kapliček, které doplňují tento duchovní celek. Doporučuji se po areálu pomalu projít a vnímat vztah mezi hlavní budovou a těmito menšími prvky.
Když přemýšlíme o osobnostech, které jsou s tímto místem spjaty, vracíme se opět k onomu hraběti Wengerskému. Jeho jméno zůstalo vpisáno do dějin Plesné právě díky této stavbě. Představte si ho jako člověka, který chtěl zanechat stopu v podobě něčeho trvalého a krásného. Spolu s ním však v historii tohoto místa figurují tisíce bezejmenných obyvatel farnosti. Právě jejich přínos, ať už finanční nebo pracovní, umožnil, aby se tento kostel stal realitou. Je to památka nejen víry, ale i lidské solidarity.
Nyní vás chci vzít k jedné zajímavosti, která možná na první pohled není vidět, ale která dodává tomuto místu hloubku. Možná si myslíte, že tento zděný kostel byl zde odjakžela. Pravda je však jiná a možná trochu smutnější, ale zároveň inspirativnější. Na místě, kde právě teď stojíte a kde se tyčí současný chrám, kdysi stál úplně jiný kostel. Byl to dřevěný chrám, který pravděpodobně vznikl už ve třináctém století. Představte si tedy, že pod vašimi nohami a v tomto prostoru se nacházely stěny z dřeva, které sloužily lidem po mnoho století. Bohužel se stalo neštěstí a tento starý dřevěný kostel vyhořel. Právě tato tragédie se stala impulsem pro vybudování současné zděné stavby, kterou vidíte dnes. Je to příběh o tom, jak z popela a zkázy vzniklo něco nového, odolnějšího a trvalějšího. Tato změna z dřeva na kámen a cihly symbolizuje touhu místních lidí po stabilitě a věčnosti.
Důkazem významu tohoto místa je i to, že od roku tisíce devět set šedesát čtyři je celý objekt chráněn jako kulturní památka. To znamená, že stát uznal jeho nezastupitelnou hodnotu pro celou zemi, nejen pro místní obyvatele. Je to uznání architektury, historie i ducha lidí, kteří zde žili.
Když se nyní znovu podíváte na kostel svatého Jakuba Staršího, vidíte už víc než jen budovu z kamene. Vidíte výsledek společného úsilí, památku na vyhořelý dřevěný chrám a svědectví o době pozdního baroka. Vnímejte ticho, které tento prostor obklopuje, a přemýšlejte o všech těch generacích, které tudy procházely před vámi.
Pozvívám vás nyní k dalšímu prozkoumání areálu. Projděte si okolí fary, vyhledejte zmíněné kapličky a nechte se vést svou zvědavostí. Všímejte si detailů, vnímejte klid tohoto místa a dopřejte si chvíli rozjímání nad historií, která vás právě teď obklopuje. Doufám, že vám tento krátký výlet do minulosti pomohl lépe pochopit význam tohoto krásného místa v Plesné. Děkuji za vaši pozornost a přeji vám příjemný zbytek dne při objevování dalších krás našeho kraje. Na shledanou.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší dobou pro návštěvu je pozdní jaro nebo podzim, kdy okolní krajina doprovází barokní vzhled stavby příjemnými barvami a mírným počasím. Do obce je možné dorazit vlastním vozem nebo využít prostředky veřejné dopravy; konkrétní spojení doporučujeme ověřit v aktuálních jízdních řádech.
Při návštěvě doporučujeme vzít si obavnice vhodnou pro procházky venkovovým terénem, abyste se mohli bezpečně pohybovat kolem stavby a v jejím okolí. Pro milovníky fotografií jsou nejideálnější ranní nebo pozdní odpolední hodiny, kdy nízké slunce zvýrazní detaily fasády a hloubku jednolodní stavby.
V bezprostřední blízkosti kostela nezapomeňte navštívit místní faru, hřbitov a čtyři kapličky, které společně tvoří ucelený historický celek. Pro rodiny s dětmi nabízí prostor kolem památky klidné prostředí pro krátkou procházku a seznamování s historií místních obyvatel a šlechtic, kteří stavbu finančně podpořili.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Plesná č.p. 239, Ostrava, Moravskoslezský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 14157/8-1457).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
V bezprostřední blízkosti se nachází fara, hřbitov a čtyři kapličky.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
Zde je návrh tematické procházky:
1. Kostel svatého Jakuba Staršího (kostel) – Hlavní bod návštěvy, kde obdivíte architekturu a duchovní atmosféru tohoto chrámu. 2. Fara (budova) – Nachází se v bezprostřední blízkosti kostela a představuje správní centrum místní církve. 3. Hřbitov (stavba) – Místo klidu a úcty k předkům, které sousedí s kostelem. 4. Čtyři kapličky (náboženské stavby) – Malé sakrální stavby v okolí, které doplňují celkový obraz vesnice a vytvářejí poutní okruh.
Sezónní doporučení
Na jaře se okolí chrámu probouzí do zeleně a rozkvétají první květiny. Světlo je jemné a čiré, což pomáhá při pozorování detailů fasády. Doporučujeme obuv vhodnou do vlhké půdy a návštěvu v dopoledních hodinách, kdy je vzduch nejčistší.
V letních měsících dominuje krajině sytá zeleň a jasné slunce, které stavbu osvětluje z vysokých úhlů. Je vhodné zvolit lehké oblečení a klobouk na ochranu před horkem. Nejlepším časem pro příchod je pozdní odpoledne, kdy jsou stíny delší a teplota příjemnější.
Podzim přináší do okolí zlaté a hnědé barvy listí, které vytvářejí nostalgickou atmosféru. Světlo je zlatavé a měkké, což je ideální pro fotografování architektury. Je vhodné mít s sebou lehčí sako nebo plášť kvůli chladnějšímu větru.
V zimě působí památka v tichu a klidu, případně v bílém rouchu sněhu. Kontrast tmavé stavby a světlého okolí je velmi výrazný. Nezbytné je teplé oblečení, pevná obuv s protiskluzovou podrážkou a návštěva v časech, kdy je stále dostatek denního světla.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Magdon / CC BY-SA 4.0, rozlišení zvýšeno umělou inteligencí — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře