Kostel svatého Petra z Alkantary Kostel
Kostel svatého Petra z Alkantary v obci Doly v okrese Karviná je pozdně barokní sakrální stavba z let 1756 až 1759. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. V důsledku rozsáhlé těžby černého uhlí se budova výrazně naklonila. Dnes je zapsána v České knize rekordů a kuriozit jako nejšikmější kostel v Česku. Tento farní kostel spadá pod římskokatolickou církev a představuje poslední dochovaný relikt zaniklé staré Karvinné.
Předchůdcem dnešního chrámu byl údajně původní dřevěný kostel zasvěcený svatému Martinovi. Stával opodál a v pramenech byl poprvé zmíněn roku 1447. Tento starší objekt měl dřevěnou loď a zděný presbytář. Pochází z něj kamenná středověká křtitelnice umístěná v koutě současné stavby. V polovině 18. století za vlády Marie Terezie v habsburské monarchii probíhala rozsáhlá tereziánská reformní snaha a architektonicky vrcholilo pozdní baroko. Slezsko bylo z větší části postoupeno Prusku, avšak Karvinsko zůstalo součástí rakouských zemí. V této době, konkrétně v letech 1756 až 1759, dal nynější kostel postavit Jan František Larisch.
Nynější chrám je jednolodní sálová stavba vystavěná v pozdně barokním slohu. Ještě během stavby byly zděné klenby sneseny a nahrazeny dřevěnými. Vybavení interiéru tvoří jednotná oltářní architektura z doby výstavby svatostánku. Na hlavním oltáři se nachází obraz titulárního světce sv. Petra z Alkantary, který byl přemalován v roce 1924. Na stříšce kazatelny stojí rokoková socha sv. Jana Křtitele mezi dvěma andílky. Ve věži, která byla poprvé snížena už v roce 1899 a dostala tehdy hrázděnou nástavbu nového zvonového patra, jsou umístěny osvětlené věžní hodiny; po poškození nástavby vichřicí v roce 1957 byla věž znovu snížena a nahrazena jehlancovou stříškou. Při rekonstrukcích byla pod podlahou objevena krypta. Archeologický průzkum odryl čtyři hroby a základové zdivo kaple pravděpodobně z 15. století. Areál doplňuje v 19. století přidané sousoší Kalvárie, Mariánský sloup, soubor soch apoštolů a historizující hrobky příslušníků rodin ředitelů Larisch-Mönnichovských statků.
Kostel patřil rodině Larischů a později se stal majetkem římskokatolické farnosti Karviná-Doly. Pohnutý osud stavby je spojen s poddolováním. Po zahájení těžby černého uhlí v Karviné bylo od roku 1854 pod kostelem vytěženo 27 slojí v celkové mocnosti přibližně 50 metrů. Pokles půdy dosáhl k roku 2011 přibližně 37 metrů a stavba se naklonila o 6,8 až 7 stupňů na jih od svislé osy. V důsledku těchto událostí měl kostel na začátku devadesátých let 20. století již vydaný demoliční výměr. Tehdejšímu duchovnímu správci Ernestu Dostalovi se však podařilo dosáhnout zrušení tohoto rozhodnutí.
Roku 1759 byl kostel vysvěcen vratislavským biskupem Filipem Gothardem Schaffgotschem. Pravděpodobně v roce 1942 proběhla rekvizice asi tří zvonů pro válečné účely. Ve věži zůstal pouze malý ocelový zvon. V roce 1957 byla věž zasažena vichřicí a následně snesena. V letech 1994 až 1995 proběhla generální oprava kostela a jeho statické zajištění, které zabránilo hrozícímu zřícení. Použité materiály ale ideální nebyly: na střeše se objevil tmavě šedivý bezazbestový eternit s mnohem kratší životností než klasický eternit a fasáda dostala žlutý nátěr, který vystřídal šedobílý odstín až v roce 2012. Dne 8. prosince 2012 proběhlo svěcení dvou nových bronzových zvonů ulitých zvonařem Josefem Kadlecem z Hrozenkova. Menší o hmotnosti 97 kg je zasvěcen svatému Petru z Alkantary a větší o hmotnosti 157 kg je zasvěcen svatému Jindřichu na paměť stejnojmenného kostela na Solci, který byl zbourán kvůli poddolování. V roce 2022 byly opravovány věžní hodiny, v roce 2025 probíhala oprava střechy a v létě 2026 byla dokončena výměna střešní krytiny za původní červené pálené tašky – bobrovky – spolu s obnovou šedobílé fasády; oprava přilehlé hrobky má být hotová v roce 2027. Práce provedla firma Artes ze Sedliště, která se opravami památek zabývá od roku 1998 a podle svého majitele Milana Žáka pracovala za tu dobu zhruba na osmdesáti kostelech. Podobu obnovy umožnily archivní pohlednice a fotografie ze sbírek Státního okresního archivu Karviná. Bohoslužby i komentované prohlídky přitom probíhaly i během rekonstrukce. Osud této lokality inspiroval spisovatelku Karin Lednickou k napsání úspěšné románové trilogie Šikmý kostel. Vznikl zde také oceňovaný dokumentární film o zaniklé Karvinné od spolku Art Klapka.
Kostel svatého Petra z Alkantary dnes stojí v osamocené krajině poznamenané historickou těžbou černého uhlí. Představuje výjimečnou historickou i technickou kuriozitu regionu. Návštěva tohoto místa nabízí jedinečné setkání s dramatem lidské činnosti a geologických změn, které nesmazatelně poznamenaly tvář Karvinska. Zájem veřejnosti je značný: loni sem přišlo přes 16 tisíc lidí a kostel patří k nejnavštěvovanějším místům projektu Otevřené chrámy. Komentované prohlídky pořádá spolek Stará Karviná.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1756–1759
- Stavba pozdně barokního kostela z popudu Jana Františka Larische; v roce 1759 jej vysvětil vratislavský biskup Filip Gothard Schaffgotsch.
- 2. polovina 19. století
- V okolí kostela začíná těžba černého uhlí, která postupně mění krajinu i osud stavby.
- 1899
- Historicky první snížení kostelní věže. Věž dostává hrázděnou konstrukci – nástavbu nového zvonového patra.
- 1957
- Vichřice poškodila hrázděnou nástavbu. Věž byla znovu snížena a nahrazena nízkou jehlancovou stříškou, kterou má kostel dodnes.
- počátek 90. let 20. století
- Kostelu hrozila demolice; zrušení demoličního výměru prosadil tehdejší duchovní správce Ernest Dostal.
- 1994–1995
- Statické zajištění a generální oprava. Střecha dostala tmavě šedivý bezazbestový eternit, fasáda žlutý nátěr.
- 2012
- Fasáda obnovena do šedobílého odstínu; ve věži byly vysvěceny dva nové bronzové zvony od zvonaře Josefa Kadlece.
- 2026
- Obnova dokončená v létě vrátila kostelu podobu z 18. století – cihlově červené bobrovky a šedobílou fasádu.
Stavební vývoj
Jednolodní sálová stavba byla vystavěna v pozdně barokním slohu v letech 1756–1759. Ještě během stavby byly zděné klenby sneseny a nahrazeny dřevěnými. Podobu kostela pak zásadně určila těžba, která v okolí začala ve druhé polovině 19. století. Na jejím konci už bylo zřejmé, že původní vysoká věž nevydrží: roku 1899 proběhlo historicky první snížení věže a ta dostala hrázděnou konstrukci s novým zvonovým patrem. Nástavba vydržela do roku 1957, kdy ji poškodila vichřice; věž byla znovu snížena a nahrazena nízkou jehlancovou stříškou, kterou má kostel dodnes.
Historické události
1759: Vysvěcení nově postaveného kostela vratislavským biskupem. 1899: První snížení věže a hrázděná nástavba nového zvonového patra. 1957: Poškození nástavby vichřicí a náhrada jehlancovou stříškou. 1994–1995: Generální oprava a statické zajištění, žlutá fasáda a eternitová střecha. 2012: Návrat fasády k šedobílému odstínu a svěcení dvou nových bronzových zvonů. 2026: Dokončení obnovy do podoby z 18. století – bobrovky a šedobílá fasáda.
Vlastníci
Římskokatolická farnost Karviná-Doly
Zajímavosti
– Budova se v důsledku rozsáhlé těžby černého uhlí propadla o 37 metrů a vychýlila zhruba o sedm stupňů od své osy; je zapsána v České knize rekordů a kuriozit jako nejšikmější kostel v Česku.
– Věž měnila podobu dvakrát: poprvé ji snížili už v roce 1899, podruhé v roce 1957 poté, co hrázděné zvonové patro poškodila vichřice.
– Po opravě v 90. letech měl kostel žlutou fasádu. Do šedobílého odstínu se vrátil v roce 2012 a v létě 2026 i k cihlově červeným bobrovkám podle archivních pohlednic ze Státního okresního archivu Karviná.
– Ještě v první polovině 20. století stál na návrší se dvěma školami a farním úřadem; pod ním se bydlelo v domcích a usedlostech, vedla tudy trať karvinské lokálky a na rybníku se v zimě bruslilo.
– Ze středověkého předchůdce dnešního chrámu pochází kamenná křtitelnice umístěná v koutě současné stavby.
– Zájem o kostel zvedla románová trilogie Šikmý kostel spisovatelky Karin Lednické; loni sem přišlo přes 16 tisíc lidí, což z něj dělá jedno z nejnavštěvovanějších míst projektu Otevřené chrámy.
Průvodce
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte na místě, kde se zastavil čas a kde se historie setkává s nečekanými zákony přírody. Stojíte právě před jedním z nejzajímavějších a nejvíce neobvyklých staveb našeho kraje – kostelem svatého Petra z Alkantary. Podívejte se na něj a zkuste vnímat jeho celkovou siluetu. Možná vás na první pohled překvapí jeho neobvyklý postoj, jeho náklon, který se zdá být v přímém rozporu s tím, jak by měla vypadat jakákoliv pevná a stabilní budova. Nacházíte se v místě, které kdysi bylo živým srdcem zaniklé obce Doly. Dnes je zde jen toto osamělé sakrální dílo, které jako jediný zbytků tehdejšího osídlení trvá v krajině a připomíná nám, jak hluboké stopy může zanechat lidská činnost i samotná příroda. Vnímejte tuto atmosféru ticha a osamělosti, která je v tomto místě tak silná.
Abychom pochopili, proč tento kostel stojí právě zde a proč vypadá tak, jak ho vidíte, musíme se vrátit hluboko do minulosti, do poloviny osmnáctého století. V letech 1756 až 1759 zde probíhala stavba, kterou inicioval Jan František Larisch. Byl to období pozdního baroka, éra, kdy architektura hledala vyjádření v křivkách, bohatosti a vznešenosti. Kostel byl navržen tak, aby sloužil místním věřícím a vyjadřoval jejich oddanost. Když byl chrám v roce 1759 dokončen, byl slavnostně vysvěcen biskupem z Vratislavi, Filipem Gothardem Schaffgotschem. Představte si tu tehdejší slávu, náboženskou vznešenost a radost lidí, kteří měli tento nový domov pro svou víru. V té době byl kostel symbolem stability a duchovní síly pro celou okolní obec.
Nyní věnujte pozornost tomu, co vidíte přímo před sebou. Vnímejte architekturu této pozdně barokní stavby. I když je dnes její vzhled odlišný od původního záměru, stále v ní cítíte tu historickou důstojnost. Všimněte si věže. Její současný tvar, ta jehlanová stříška, kterou vidíte, je výsledkem osudového okamžiku z roku 1957. Tehdy byla věž zasažena ničivou vichřicí, která ji zcela snesla. Tato událost zásadně změnila vzhled celého kostela a dodala mu jeho současný, trochu surovější a specifický charakter. Přestože věž byla obnovena, její nová podoba je trvalým připomínáním síly živlů, které dokážou v jediném okamžiku změnit tvář historie.
Pokud se však podíváte na celkový profil budovy, okamžitě si uvědomíte to, co dělá tento kostel naprosto unikátním. Jeho neobvyklý náklon není dílem architektů, ale důsledkem neúprosných procesů, které se odehrávaly hluboko pod vašima nohama. V tomto regionu probíhala rozsáhlá a intenzivní těžba černého uhlí. Tato průmyslová činnost, která byla motorem hospodářského rozmachu, měla však svou cenu. Zemina pod kostelem se v důsledku těžby začala pohybovat, což vedlo k tomu, že se budova začala neúprosně naklánět. Tento jev je tak fascinující a zároveň tak neobvyklý, že byl kostel svatého Petra z Alkantary zapsán do České knihy rekordů a kuriozit jako nejšikmější kostel v celé České republice. Je to fascinující, ale zároveň smutný důkaz toho, jak hluboký a trvalý vliv může mít lidský průmysl na samotné základy našeho dědictví.
Pojďme se nyní podívat na to, jak se s touto hrozící katastrofou bojovalo. Kostel nebyl jen pasivním svědkem svého pádu. V roce 1994 musela nastoupit zásadní generální oprava a statické zajištění celé stavby. Bylo to kritické období, kdy se muselo vše udělat rychle a precizně, aby se zabránilo hrozícímu zřícení budovy. Díky těmto úsilím a technické preciznosti dnes můžeme tento kostel sledovat a obdivovat jeho odolnost. A pokud byste měli možnost vstoupit dovnitř, věnujte pozornost zvukům, které zde mohou zaznívat. V roce 2012 byly ve věži slavnostně osvěceny dva nové bronzové zvony, které ulil mistr zvonař Josef Kadlec. Představte si jejich hluboký, čistý zvuk, který se rozléhá nad touto pustinou a připomíná, že i v takto proměnlivém světě existují věci, které trvají.
I když je dnešní stavba barokní, její kořeny sahají mnohem hlouběji do minulosti, než by se na první pohled mohlo zdát. V koutě současné stavby je totiž ukryta věc, která nás spojuje se středověkem. Je to kamenná křtitelnice, která pochází ze středověkého předchůdce dnešního chrámu. Tento kus historie nám připomíná, že toto místo bylo posvěcené bohu už dávno předtím, než byl položen první kámen dnešního barokního kostela. Je to spojení epoch, které v tomto místě cítíme – od středověké víry přes barokní vznešenost až po moderní snahy o zachování památky v době průmyslové transformace.
Stojíte před památkou, která je symbolem boje mezi lidským úsilím, architektonickým záměrem a neúprosnou silou země a času. Je to místo, které se odmítá poddat gravitaci a které nám vypráví příběh o tom, jak se mění svět kolem nás. Prosím, pokračujte v prohlídce, vnímejte atmosféru tohoto místa a pokuste se v duchu představit, jak zde život kdysi pulzoval v obci, která už dnes neexistuje. Děkuji vám za společnou cestu a přeji vám klidné a inspirativní setkání s touto neobvyklou historií.
Tipy pro návštěvníky
Komentované prohlídky Šikmého kostela pořádá spolek Stará Karviná. Aktuální termíny si před cestou ověřte, protože se rok od roku mění.
Nejlepší čas pro návštěvu je pozdní odpoledne nebo brzy ráno, kdy nízké slunce osvětluje okolní krajinu a zvýrazní náklon stavby. Po obnově dokončené v létě 2026 vynikne i barevnost kostela – cihlově červená střecha a šedobílá fasáda. Doporučujeme přijet za sucha, protože přístupové cesty v osamocené krajině mohou být po dešti hůře schůdné.
Nejlepší snímky pořídíte z vyvýšených míst v okolním travnatém terénu, odkud vynikne osamocenost kostela v krajině poznamenané těžbou. Pro rodiny s dětmi je návštěva zajímavou lekcí o historii a vlivu lidské činnosti na krajinu; kvůli členitému terénu mějte děti pod dohledem.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Aktuální informace najdete na oficiálním webu památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Doly, Moravskoslezský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 44814/8-764).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
Kostel dnes stojí v osamocené krajině městské části Doly v Karviné, kterou poznamenala těžba černého uhlí a zánik původní zástavby staré Karvinné. Ještě v první polovině 20. století to vypadalo úplně jinak: barokní kostel byl dominantou malebného návrší, na kterém stávaly také dvě školy a budovy farního úřadu. Pod kostelem se bydlelo v domcích a usedlostech, kolem vedla trať karvinské lokálky a na rybníku se chytaly ryby nebo se tam v zimě bruslilo.
Z té idyly zbyl jen kostel. Okolní pohornická krajina se ale postupně mění a Šikmý kostel se stává jednou z jejích nových dominant.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
Vzhledem k tomu, že vymezené okolí hlavního cíle neobsahuje žádná další konkrétní místa, je tato výletní trasa navržena jako tematická prohlídková cesta uvnitř samotné památky a jejího bezprostředního areálu v osamocené krajině postižené historickou těžbou.
1. Kostel svatého Petra z Alkantary (církevní památka) Tento unikátní barokní kostel z osmnáctého století stojí v osamocené krajině v městské části Doly v Karviné. Proslavil se svým výrazným náklonem o více než šest stupňů, který je důsledkem poklesu půdy způsobeného hlubinnou těžbou černého uhlí v okolí.
2. Areál zaniklé staré Karvinné (historické prostranství) Bezprostřední okolí chrámu připomíná zaniklou zástavbu staré Karvinné. Návštěvníci zde mohou vnímat genius loci místa, které zcela ustoupilo rozsáhlé historické těžbě černého uhlí, přičemž kostel zůstal osamoceným svědkem zašlé slávy celého regionu.
3. Vyhlídkový okruh kolem nakloněné věže (architektonická zastávka) Tato trasa vede bezprostředně kolem vnějších zdí a věže kostela. Umožňuje zblízka pozorovat statické zajištění stavby a pochopit rozsah krajinných změn, které oblast poznamenaly.
Sezónní doporučení
Příroda kolem kostela začíná kvést a ožívá, což přidává do zážitku návštěvníka pohodlnou jarní atmosféru. Během této sezóny je doporučeno navštívit památku v úsvitu nebo ve středu dne, kdy je osvětlení optimální a davů není příliš mnoho. Dostatečným oblečením pro jaro je lehké, ale teplé odění, protože počasí může být střední s chladnými rány a tepelnými dopoledními hodinami.
Léto: Léto přináší dlouhé slunečné dny, které zvyšují atraktivitu návštěvy kostela svatého Petra z Alkantary. Slunce osvětluje stavbu v plném rozsahu a vytváří ideální podmínky pro fotografii. V této sezóně je doporučeno navštívit památku brzy ráno nebo pozdě večer, aby se předešlo horkým poledním hodinám a vysokému počtu návštěvníků. Oblečení by mělo být lehké a světlé, s ochranou proti slunci jako kloboukem nebo parasolem, a nedoporučuje se zapomenout na dostatečný objem pitné vody.
Podzim: V podzimním období nabízí Kostel svatého Petra z Alkantary jedinečnou atmosféru s měnícím se osvětlením, které se stává měkkým a teplým. Listy stromů kolem kostela nabírají živé barvy, což vytváří pohledné pozadí pro návštěvníky. Tato sezóna je ideální pro ty, kteří chtějí užít si klidnou atmosféru bez příliš velkých davů. Doporučeným časem pro návštěvu jsou rané odpoledne nebo večery, kdy je počasí teplé a klidné. Oblečení by mělo být středně teplé, protože podzimní počasí může být náhlé a chladné.
Zima: Zima přináší Kostelu svatého Petra z Alkantary klidnou atmosféru s mírným osvětlením, které vytváří pohodlné prostředí pro návštěvníky. Mrazivé počasí a sněhové pokrývky mohou dodat přehlednému obličeji kostela romantický základ. Zimní návštěva je vhodná pro ty, kteří hledají klid a míru, protože se davům v této sezóně vyhýbá. Doporučený čas pro návštěvu jsou střední hodiny dne, kdy je osvětlení nejlepší. Oblečení by mělo být teplé a ochranné proti chladu, včetně kožichů a širokých klobouků, a nedoporučuje se zapomenout na ochranu nohou před mrznutím.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Hellooo / CC0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Příběh: Kostel svatého Petra z Alkantary
Bylo to v pondělí ráno, kdy Jiří zjistil, že ani jeho nejskromnější modlitby neposkytly úlevu. Chodil po nádvoří před Šikmým kostelem svatého Petra z Alkanta…
Číst příběh
Pověst: Kostel svatého Petra z Alkantary
Staří obyvatelé Dolů vyprávějí, že dlouho předtím, než se první havíř spustil do šachty, stával na místě dnešního kostela starý dřevěný chrám zasvěcený svaté…
Číst příběhFotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře