kostel svatého Václava (Činěves) Kostel
Stavba kostela zahájila roku 1730 na zakázce císařského dvora pod vedením architekta Tomáše Haffeneckera, který však během prvního léta zemřel. Stavbu pak pokračoval a dokončil Kilián Ignác Dientzenhofer spolu s hofmistrem Johannem Heinrichem Dienebierem. Kamenické práce zhotovil kameník Sýkora z Jičína. Barokní areál byl hotov roku 1732. Původní gotický kostel, který stál v těsné blízkosti nového, byl zbořen až roku 1744.
V 80. letech 19. století prošel kostel novorománskou úpravou západního průčelí s věží. Fasádu vyzdobují sgraffita navrhnutá Antonínem Baumem, která byla patrna ještě koncem 20. století. Od druhé poloviny 20. století spadá pod Římskokatolickou farnost Městec Králové.
Architektonicky jde o jednolodní stavbu s konkávně vyžlabenými kouty a vstupem skrze přízemí hranolové věže. V předsíni se od roku 2009 nachází náhrobek Doroty Křinecké, majitelky panství v 16. století, převezený z původního kostela. Fasáda je hladká a nečleněná, loď je sklenuta zrcadlovou klenbou. Presbytář je klenut českou plackou s půlkruhovými okennými záklenkami.
Interiér obsahuje oltář z dílny Josefa Jiřího Jelínka s obrazem svatého Václava od Františka Antonína Müllera. Boční oltáře z roku 1894 jsou dílem Josefa Mathausera. Dochovala se zde cínová křtitelnice z roku 1722 a renesanční pastoforium ze 16. století z kostela Všech svatých na Hradčanech. V ohradní zdi jsou čtyři výklenkové kaple – dvě prázdné a dvě se fragmenty náhrobků. Na pilířích brány stojí dvojice soch andělů ze sklonku 19. století: levý drží v rukou houbu s octem, pravý drží na prsou trnovou korunu. Ke kostelu patří i márnice na čtvercovém půdorysu se stanovou střechou postavená z opuky.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1730
- Začátek stavby kostela pod vedením Tomáše Haffeneckera.
- 1732
- Dokončení kostela Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem.
- 1744
- Zboření starší gotické stavby kostela.
- 1965
- Zapsání kostela, márnice a ohradní zdi do seznamu kulturních památek.
Stavební vývoj
Kostel vznikl jako jednolodní stavba s věží v západním průčelí, původně bez novorománských úprav. V 80. letech 19. století bylo průčelí upraveno a vyzdobeno sgrafity podle návrhu Antonína Bauma. Fasáda je hladká, loď sklenuta zrcadlovou klenbou, presbytář českou plackou. K areálu náleží márnice na čtvercovém půdorysu a ohradní zeď s výklenkovými kaplemi a sochami andělů z konce 19. století.
Historické události
- před 1730 (přesné datum neznámo) – 1744
- Zboření starší gotické stavby kostela svatého Václava, která stála v těsné blízkosti současného kostela.
- 1730
- Začátek stavby barokního kostela svatého Václava pod vedením Tomáše Haffeneckera.
- 1732
- Dokončení kostela Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem po smrti Tomáše Haffeneckera.
- 1965
- Zapsání kostela, márnice a ohradní zdi do seznamu kulturních památek.
Zajímavosti
– Stavbu kostela zahájil roku 1730 architekt Tomáš Haffenecker, který však zemřel během prvního roku práce.
– Kostel byl dokončen roku 1732 pod vedením Kiliána Ignáce Dientzenhofera a hofmistra Johanna Heinricha Dienebiera.
– Původní gotický kostel, stojící poblíž, byl zbořen až roku 1744.
– V 80. letech 19. století prošel kostel novorománskou úpravou západního průčelí s věží a sgraffiti od Antonína Bauma.
– V předsíni se od roku 2009 nachází přenesený náhrobek Doroty Křinecké z původního kostela.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Kostel svatého Václava stojí nedaleko fary v Činěvsi na Nymbursku. Je to barokní stavba z první poloviny osmnáctého století. Od prosince 1965 je kostel spolu s márnicí a ohradní zdí kulturní památkou.
Dříve v Činěvsi stál gotický kostel, a to v těsné blízkosti dnešního. Zbořen byl roku 1744. Stavbu nového kostela dostal na starost architekt Tomáš Haffenecker, který tehdy pracoval přímo pro císařský dvůr. Práce začaly roku 1730, Haffenecker však hned během prvního léta zemřel. Dokončení se ujal Kilián Ignác Dientzenhofer spolu s hofmistrem Johannem Heinrichem Dienebierem a kostel byl hotov roku 1732, tedy dva roky po Haffeneckerově smrti. Kamenické práce provedl kameník Sýkora z Jičína.
V osmdesátých letech devatenáctého století dostalo západní průčelí s věží novorománskou podobu. Fasádu tehdy vyzdobila sgrafita podle návrhu Antonína Bauma, patrná byla ještě koncem dvacátého století. Dnes kostel spadá pod římskokatolickou farnost Městec Králové.
Jde o jednodušší jednolodní stavbu se zaoblenými, dovnitř prohnutými kouty. Fasáda je hladká a nečleněná. Do kostela se vchází přízemím hranolové věže, kde je předsíň. Roku 2009 sem byl přenesen náhrobek Doroty Křinecké, majitelky panství v šestnáctém století. Pochází ze hřbitova u původního kostela.
Loď je sklenuta zrcadlovou klenbou, presbytář takzvanou českou plackou. Okna mají půlkruhové záklenky v půlkruhových šambránách, tedy kamenných rámech, a uprostřed jsou zakončena klenákem.
Hlavní oltář pochází patrně z kosmonoské dílny Josefa Jiřího Jelínka. Nese obraz svatého Václava od Františka Antonína Müllera. Boční oltáře vytvořil roku 1894 Josef Mathauser. Z vybavení se dále dochovala cínová křtitelnice z roku 1722 a renesanční pastoforium ze šestnáctého století, tedy schránka na uchovávání eucharistie. To se sem dostalo z kostela Všech svatých na Hradčanech.
V ohradní zdi jsou čtyři výklenkové kaple. Dvě zůstávají prázdné, do zbylých dvou byly vsazeny zlomky zrušených náhrobků. Na pilířích hřbitovní brány stojí dva andělé ze sklonku devatenáctého století. Levý drží houbu s octem, pravý tiskne na prsou trnovou korunu. Do západní zdi je vsazena márnice z opuky. Má čtvercový půdorys a stanovou střechu krytou bobrovkami, její fasádu člení pilastry a římsa pod střechou.
Časté dotazy
Je kostel svatého Václava (Činěves) přístupná veřejnosti?
Ano, kostel svatého Václava v Činěvsi je přístupný veřejnosti. Prohlídky jsou možné po předchozí domluvě s majitelem objektu.
Jak se na místo dostanu autem/MHD?
Kolem kostela svatého Václava v Činěvsi prochází silnice III. třídy z Činěvska do Úžic a z Úžic do Sobotky. Nejbližší zastávka MHD je v nedalekém městě Sobotka.
Kolik stojí vstupné a platí se na místě?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Aktuální informace najdete na oficiálním webu památky.
Je prohlídka vhodná pro děti a seniory?
Ano, kostel svatého Václava v Činěvsi je vhodný i pro rodiny s dětmi. Pro seniory je přístupnost do kostela snadná.
Jak dlouho trvá prohlídka?
Prohlídku kostela svatého Václava v Činěvsi můžete provést samy, nebo si ji objednat s průvodcem. Prohlídka trvá zhruba 30 minut.
Jaká je otevírací doba a je nutná rezervace?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Aktuální informace najdete na oficiálním webu památky.
Co zajímavého je v bezprostředním okolí?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Aktuální informace najdete na oficiálním webu památky.
Pro děti
Představ si, že se vrátíš zpět do minulosti do středověkého Česka. Je to rok 1515 a jsi v malém městečku Činěves, kde stojí krásný kostel svatého Václava. Kostel je jako pevnost s vysokými zdi a věžičkou, která vypadá jako ohromná branka.
Jak to tady vypadalo? Kdo tu žil? Co se tu dělo? Městečko Činěves bylo malé, ale mělo vlastní kostel, který byl centrem života. V kostele se konaly bohoslužby a lidé sem chodili k modlitbám i pro posvěcení dětí. Bylo to jako ve hře na "Veselé tety" – všichni v městečku pracovali společně a pomáhali si.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
- Původní farářský dům, který je spojen s historickým vývojem obce.
- Areál hřbitova s márnicí a ohradní zdí, která je součástí chráněné kulturní památky.
- Okolí je typické pro středočeskou krajinu s polními útvary a lesními porosty, s možností návštěvy přírodních lokalit jako je například přírodní rezervace Černý les (cca 10 km).
Ubytování v okolí
Tematická trasa
Tematická výletní trasa: Kostel svatého Václava a okolí Činěves
1. Kostel svatého Václava (Činěves)
Typ: Religiozní památka
Proč stojí za návštěvu: Kostel svatého Václava je architektonickou perli obce Činěves. Jeho historie a bohatá výzdoba přitahují milovníky duchovních památek i uměleckých děl.
2. Fara v Činěvsi
Typ: Historický objekt
Proč stojí za návštěvu: Původní farářský dům, který je nedaleko kostela, představuje klíčovou součást historie obce. Jeho architektura a spojení s místními tradicemi nabízejí vhled do života minulých generací.
3. Hřbitov s márnicí a ohradní zdí
Typ: Kulturní památka
Proč stojí za návštěvu: Areál hřbitova, který se nachází okolo kostela, je chráněn jako kulturní památka. Márnice a ohradní zeď představují důležitou část místního dědictví a nabízejí klidné prostory k reflektování.
4. Přírodní krajina
Typ: Příroda
Proč stojí za návštěvu: Do 5 km od hlavního cíle se nachází krásná přírodní krajina, která nabízí možnosti pro relaxaci a pohledy na venkovskou krajinu Středočeského kraje. Je to ideální místo pro procházky nebo pikniky.
Tato trasa vám umožní poznat nejen historický kostel svatého Václava, ale i další zajímavosti obce Činěves a její přírodní krásy.
Sezónní doporučení
Jaro: V jarním období se kostel svatého Václava v Činěvsi objevuje ve zvláštní atmosféře, kdy je oživený kvetoucí keřový porost a mladé listy stromů. Sluneční paprsky osvětlují kostel v jemném svitu, což přidává dojemné barvy architektonickým detailům. Tento čas roku je ideální pro návštěvu díky mírnému počasí a relativnímu nedostatku turistických davů, což umožňuje klidnou prohlídku. Doporučujeme navštívit v raném odpoledni, kdy je teplota příjemná a sluneční světlo nejkrásněji dopadá na kostel. Oblečte se vhodně pro mírné počasí – krátký kabát či jasná bunda může být užitečná, pokud by náhle přitáhl lehký vítr.
Léto: V letních měsících je kostel svatého Václava v Činěvsi obklopen zralou zeleností a kvetoucím trávníkovým porostem, což přidává dojemné barvy. Sluneční světlo osvěcuje kostel ve slavném jasu, které zdůrazňuje jeho architektonickou krásu. Léto je obdobím největší poptávky u turistických atrakcí, takže doporučujeme navštívit v raném odpoledni, aby se předešlo zatopení davem návštěvníků. Nezapomeňte na ochranu proti slunci – široké klobouky a krém proti UV záření jsou nezbytné. Vlhčující se napitky také přispívají ke snížení únavy v teplém počasí.
Podzim: Podzimní návštěva kostela svatého Václava nabízí jedinečnou atmosféru, kdy je okolí oživeno živými barvami opadajících listů. Slunečné dny jsou v této sezóně stále časté a osvětlují kostel ve zvláštním svitu, který zdůrazňuje jeho historickou krásu. Podzim je obdobím relativního klidu na turistických místech, takže se dá očekávat klidnější návštěva. Doporučujeme navštívit v poledne, kdy je teplota příjemná a sluneční světlo je nejkrásnější. Oblečte se vhodně pro mírné počasí – krátký kabát či jasná bunda může být užitečná, pokud by náhle přitáhl lehký vítr.
Zima: Zimní návštěva kostela svatého Václava nabízí jedinečnou atmosféru, kdy je okolí pokryto sněhem a stromy mají bledě zelené nebo černé listy. Sluneční světlo osvěcuje kostel ve slavném jasu, který zdůrazňuje jeho architektonickou krásu v prostředí pokrytém sněhem. Zima je obdobím nejmenší poptávky u turistických atrakcí, takže se dá očekávat klidnější návštěva. Doporučujeme navštívit v poledne, kdy je teplota mírnější a sluneční světlo nejkrásněji dopadá na kostel. Oblečte se teplě – dlouhé bundy, kožené rukavice a ochranné brýle proti větru jsou nezbytné pro pohodlí během návštěvy.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Pohled z okolí
Animaci vytvořila umělá inteligence ze skutečné fotografie okolí. Pohyb a detaily nejsou skutečným záznamem místa.
Atmosféra místa
Atmosférickou vizualizaci prostředí a doby vytvořila umělá inteligence. Nejde o skutečný záznam místa.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
- https://www.npu.cz/cs/databaze-pamatkove-uzemti
- https://books.google.cz/books?id=4Q1mAAAAMAAJ&q=%C4%8D%C3%ADn%C5%99ov+historie&redir_esc=y
- https://www.npu.cz/cs/pamatkovy-uzemni-plan-oblasti
- Wikidata (Q36863049)
- Památkový katalog NPÚ
Fotografie: neuveden / CC BY 2.5, rozlišení zvýšeno umělou inteligencí — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře