Libosad Park

Vítejte v Jičíně. Právě nyní stojíte před Libosadem, historickým parkem, který vás obklopuje svou klidnou atmosférou a zelení. Když se rozhlédnete kolem sebe, uvidíte prostor, který dnes působí jako příjemný odpočinkový areál, ale v jeho hloubce se skrývá fascinující příběh z dob dávno minulých. Vnímejte tento prostor jako otevřenou knihu, která nám vypráví o ambicích jednoho z nejmocnějších mužů své doby.

Pojďme se společně vrátit v čase o téměř čtyři sta let zpět, do třiatých let sedmnáctého století. Právě v této době vznikl tento park jako nedílná součást rozsáhlého sídla Albrechta z Valdštejna. Valdštejn chtěl v Jičíně vytvořit rezidenci, která by zrcadlita jeho moc, bohatství a vkus. Libosad nebyl jen obyčejnou zahradou, ale měl být symbolem moci a řádu. Byl vybudován tak, aby navazoval na budovu Valdštejnské lodžie, která sloužila jako místo odpočinku a pozorování krás parku. V té době šlo o zcela nový typ barokní zahrady v našem prostředí. Představte si, že v době svého vzniku měl park grandiózní rozměry a byl ztělesněním tehdy moderního stylu, který přicházel z jižních stran Evropy.

Nyní věnujte pozornost okolnímu prostoru a zkusme si představit, jak toto místo vypadalo v době své největší slávy. Ačkoliv dnes vidíte především stromy a trávníky, původní podoba byla mnohem více propracovaná a geometricky přísná. Autorem celého komplexu byl italský stavitel Nicolo Sebregondi. Tento muž nebyl jen obyčejným řemeslníkem, ale mistrem svého oboru, který se při návrhu Libosadu inspiroval svou vilou Favorita u Mantovy. To znamená, že Valdštejn si do Jičína nechal přinést skutečnou italskou eleganci a styl.

Když se nyní rozhlédnete, všímejte si dispozice prostoru. I když se čas změnil, stále zde cítíme základní uspořádání. V původní době byl park vybaven prvky, které měly návštěvníky ohromit. Představte si na těchto místech bazény, ze kterých stříkaly vodotrysky, což byl v sedmnáctém století vrchol techniky a luxusu. V parku se nacházela také grotta, tedy umělá jeskyně, která sloužila k chladu a tichu, a velmi pravděpodobně zde existovalo i bludiště, kde si šlechtici mohli hrát hru na hledání cesty ven. Bylo to místo pro společenské setkání, pro hovory o politice i pro tichý ústup z hlučných sálů rezidence.

Klíčovou postavou tohoto místa byl zmíněný Albrecht z Valdštejna. Byl to muž s neobyčejnými ambicemi, který chtěl Jičín proměnit v centrum své moci. Libosad byl zrcadlem jeho osobnosti. Vše zde muselo být v řádu, v harmonii a v ohromující velikosti. Valdštejn věřil v řád a disciplínu, a právě proto byla tato zahrada navržena s takovou precizností. Bohužel však historie bývá krutá a neúprosná. Po smrti zakladatele, tedy po roce tisíc šest set třicet čtyři, zanikla pravidelná údržba tohoto léta. Bez péče zahradníků a bez finanční podpory mocného pána začala barokní preciznost pomalu mizet a příroda si prostor začala vracet.

Zajímavé je, jak se park vyvíjel v dalších staletích. Kolem roku tisíc osm set se vzhled Libosadu zásadně změnil. Přestal být přísně vyryzovanou barokní zahradou a získal romantickou podobu. Vzrostly zde vysoké stromy, které dnes dodávají parku jeho současný charakter. Romantismus v té době vyžadoval přirozenost, trochu tajemnosti a pocit divočiny, což je přesně to, co můžete vnímat i dnes, když procházíte mezi stínujícími korunami stromů. Další zásah do podoby areálu přišel po roce tisíc osm set padesát, kdy byla výstavba železniční tratě příčinou rozdělení původního areálu. To je důvod, proč dnes park nevnímáme jako jeden celistvý komplex, jaký byl v dobách Sebregondiho.

Zůstává zde však jedna zajímavá záhada. I když dnes vidíme především park a stromy, v podkladech víme, že původně zde byly bazény a vodotrysky. Kde přesně se nacházely a jak fungovaly, je dnes předmětem úvah. Je fascinující pomyslet si, že pod našimi nohami nebo v blízkosti těchto cest mohou být stále zbytky tehdejších vodních zařízení, která kdysi dělala z Libosadu jedno z nejmodernějších míst v celé střední Evropě. Představa bludiště, v němž se kdysi ztratili hosté Valdštejna, dodává tomuto místu určitý pál nazbyt tajemna.

Dnes je z té grandiózní barokní slávy zachována pouze malá část, ale právě v tom spočívá kouzlo Libosadu. Je to místo, kde se střetává lidská touha po moci a dokonalosti s přirozeným cyklem času a přírody. Stojíte v prostoru, který přežil války, změny režimů i technický pokrok v podobě železnice.

Nyní vás zveme, abyste se pomalu vydali dál a prozkoumali tento park ve vlastním tempu. Doporučujeme vám zastavit se u některých ze starších stromů a zkusit si představit, jak byste se cítili jako hosté v sedmnáctém století, obklopeni vodotrysky a vůní exotických květin. Vnímejte kontrast mezi dnešním klidem a tehdejším horem ambicí Albrechta z Valdštejna.

Libosad je tichým svědkem historie Jičína a jeho návštěva je skvělým začátkem pochopení celého městského centra. Doufáme, že vás tento krátký výlet do minulosti zaujal a že si odnesete pocit úcty k tomuto unikátnímu místu. Přejeme vám příjemnou pokračující procházku a objevování dalších tajemství tohoto krásného města. Na shledanou.