Svatovík Hradiště

Vítejte na tomto mimořádném historickém místě. Právě teď stojíte před raně středověkým hradištěm Svatovík, které mnozí místní obyvatelé znají také pod starobylým názvem Na Valech. Sundejte si na chvíli ruce z kapes, rozhlédněte se kolem sebe a nechte na sebe dýchnout historii. Nacházíte se v polohách, které se rozkládají mezi kdysi živými a dnes již zaniklými meandry řeky Labe, západně od vsi Hradišťko jedna u Veltrub v okrese Kolín. Když se podíváte před sebe, spatříte rozlehlou, mírně se svažující krajinu o úctyhodné ploše přibližně dva a třicet setin hektaru. Na první pohled se možná zdá, že tu vidíte jen obyčejné polní a luční tvary terénu, ale pod tímto travnatým povrchem se skrývají tajemství stará více než tisíc let.

Pojďme se společně posunout v čase do období kolem roku tisíc našeho letopočtu. Právě tehdy, v období takzvané mladší doby hradištní, začalo toto místo ožívat. Zrodilo se raně středověké hradiště, které mělo v tehdejší krajině zcela zásadní význam. Kdo přesně stál u jeho zrodu, to dnes už s jistotou nevíme. Jména stavitelů a tehdejších vládců pohltil čas, protože se do dnešních dnů nedochovaly žádné písemné prameny, které by nám o nich vyprávěly. Můžeme si však živě představovat lidi, kteří sem přicházeli, aby si vybudovali bezpečné útočiště uprostřed lužních lesů a vodních ramen. Toto místo si nevybrali náhodou. Labské meandry a okolní mokřady totiž poskytovaly přirozenou ochranu před nezvanými hosty a zároveň nabízely úrodnou půdu a dostatek obživy.

Nyní věnujte pozornost tomu, co se z této kdysi mohutné pevnosti dochovalo a jaké stavební důmyslnosti naši předkové využili. Když se zahledíte před sebe, vnímejte tvar terénu. Na západní straně toto hradiště v minulosti chránil hluboký příkop, který tvořil první linii obrany. Celý obvod hradiště byl navíc obehnán fortifikací, jejíž součástí bývala hradba s čelní na sucho kladenou zdí. Tato zeď byla neuvěřitelně masivní, její šířka dosahovala až dvou metrů. Z této kdysi obdivuhodné fortifikace se do dnešních dnů dochovaly alespoň částečné pozůstatky. Jistě si dokážete představit, jakou pracnost muselo dát našim předkům shromáždit všechen ten kámen, upravit ho a bez použití moderních maltových směsí sestavit tak pevnou hradbu. Každý kámen v sobě nese otisk mozolů lidí, kteří zde žili a pracovali před mnoha staletími.

Ačkoliv neznáme konkrétní historické osobnosti spjaté se Svatovíkem, hradiště má své vlastní mocné příběhy. Ty nejvěrnější záznamy o životě zdejších obyvatel nám totiž nezanechali kronikáři, ale archeologové. Doba osídlení tohoto raně středověkého hradiště je dnes spolehlivě datována především na základě drobných keramických nálezů. Když vědci prozkoumávali zdejší půdu, objevili střepy nádob, které lidé denně používali k vaření, uchovávání potravin nebo k náboženským rituálům. Každý nalezený zlomek hliněné nádoby je tichým svědkem každodenního shonu, radostí i starostí obyvatel Svatovíku. Jsou to právě tyto tiché pozůstatky, které nám umožňují rekonstruovat jejich životní styl, obchodní kontakty a technologickou vyspělost.

S tímto místem se pojí i celá řada zajímavostí a obdivuhodných faktů. Hradiště Svatovík, tedy Na Valech, zaujímá plochu přibližně dva a třicet setin hektaru, což na tehdejší poměry představovalo významné mocenské a správní centrum. Dlouhá staletí leželo skryté v zemědělské krajině, až do roku devatenácti set osmdesáti sedmi, kdy byla tato jedinečná lokalita oficiálně prohlášena kulturní památkou. Tímto státem posvěceným krokem získalo místo zaslouženou ochranu pro budoucí generace. Obranný systém hradiště, který se opíral o kombinaci přirozené vodní bariéry, umělého příkopu na západní straně a dvoumetrové kamenné hradby, svědčí o tom, že tehdejší stavitelé měli hluboké znalosti fortifikačního umění. Využili každý metr krajiny ve svůj prospěch, aby ochránili to nejcennější – své životy a majetek.

Zastavte se ještě na okamžik, zavřete oči a zkuste si představit hluk tehdejšího hradiště, šumění starého Labe v meandrech, kouř stoupající z ohnišť a hlasy lidí, kteří kráčeli po stejné zemi jako vy nyní. Děkuji vám, že jste si vyslechli tento příběh Svatovíku. Doufám, že vám pohled na toto archeologické naleziště přinesl nové poznání a obohatil vaši procházku krajinou kolem Veltrub. Přeji vám krásný zbytek dne, bezpečenou cestu při dalším objevování našich společných kořenů a na shledanou u dalších památek.