Úhošť Hradiště

Úhošť je archeologické naleziště na vrcholové plošině u Kadaně v okrese Chomutov, osídlené od neolitu až do poloviny dvacátého století. Představuje předpokládané hradiště, které je chráněno jako kulturní památka ČR.

Plošina o rozloze osmdesáti hektarů ukazuje známky dlouhodobého osídlení s určitými přestávkami. Archeologické nálezy potvrzují přítomnost různých kultur, včetně knovízské kultury na severovýchodní části a osídlení z doby halštatské.

První drobný archeologický výzkum provedl Helmut Preidel v roce 1936, který vyloučil existenci opevnění na západní straně. Později prozkoumal lokalitu Ivan Borkovský a mezi lety 1979–1980 provedl tři sondy archeolog Zdeněk Smrž.

Zvláštní pozornost se věnovala pahorku Altes Schloss, který se nachází tam, kde na plošinu ústí cesta z Brodců. Tento útvar o rozměrech 65 × 55 metrů a výšce tři až šest metrů byl utvořen lidskou činností. V různých vrstvách byly nalezeny střepy z období kultury s vypíchanou keramikou, mohylových kultur, knovízské a štítarské kultury, stejně jako pozůstatky ze středověku. Na okraji pahorku byla odkryta zeď z nasucho kladených kamenů ze středověku a nízký kamenný val, který se domnívají být pozůstatkem ohrazení svatyně. Helmut Preidel dříve zařadil tuto zeď jako pozůstatek panského sídla z třináctého až čtrnáctého století, což však není pravděpodobné kvůli malé šířce zdi.

Jiří Waldhauser navrhl, že se na Úhošti mohlo nacházet laténské oppidum. Tato hypotéza je podporována nálezy keramiky z laténského období na západní hraně plošiny a specifickým terénem u výchozu cesty z Brodců. Podél jižního okraje plošiny vede přibližně jeden metr hluboký a čtyři metry široký příkop s terasovitým terénem, který je v místě cesty přerušen žlabovitým útvarem. Tato konfigurace připomíná klešťovitou bránu typickou pro jiná oppida. Nicméně proti této teorii hovoří absence dalšího opevnění a příliš velký rozsah území, které by vyžadoval počet obránců, jež sídliště pravděpodobně nemohlo poskytnout.

Další teorie spojuje Úhošť s hradem Wogastisburgem, zmíněným k roku 632 ve Fredegarově kronice. August Sedláček a další badatelé tuto souvislost odvozovali z jazykové podobnosti názvu Úhošť s Wogastisburgem, avšak materiálními důkazy není potvrzena, neboť na plošině nebyly nalezeny artefakty dokládající osídlení v období od sedmého do desátého století.

Dnes je Úhošť uznána jako kulturní památka ČR. Lokalita představuje důležitý dokument vývoje osídlení v Severních Čechách od pravěku přes keltské vlivy až po středověk. Pro návštěvníky je místo zajímavé jako prostor s vrstvenou historií a specifickými terénními úpravami.