hlavní pošta v Šumperku Budova pošty

Hlavní pošta v Šumperku je funkcionalistická stavba z let 1935–1937, nacházející se na nároží ulic Generála Svobody a Langrovy. Je to jeden z nejvýznamnějších příkladů meziválečné moderní architektury na severní Moravě a od roku 2010 je chráněna jako kulturní památka.

Poštovní úřad v Šumperku byl založen v roce 1800 na žádost litovelského poštmistra Karla Rettiga, což eliminuje nutnost doručování dopisů z Litovle a Olomouce. Prvním šumperským poštmistrem byl lékárník Jan Sarkandr Paul, který provozoval úřad ve svém domě na náměstí. Později vedli úřad Augustin Siegl, Albert Aulicha a rytíř František Tersch, za jehož doby sídlila pošta v dnešní Starobranské ulici. V roce 1884 proběhlo zestátnění a sloučení s telegrafním úřadem, který fungoval od roku 1860. Instituce se přestěhovala do budovy v Nové ulici, kde zůstala padesát let, až do roku 1932, kdy byl stav objektu prohlášen za neúnosný.

Projektantem nové budovy byl brněnský architekt Ernst Wiesner, žák Friedricha Ohmanna a klíčová postava meziválečné architektury v Brně. V tomto projektu reflektoval svůj posun od strohého purismu k monumentálnějšímu pojetí s důrazem na racionální formy. Během návrhu musel zapracovat připomínky Mužského odboru Národní jednoty, který kritizoval venkovní schodiště jako nebezpečné, a proto jej architekt včlenil do interiéru vestibulu. Další zásadní změnou byla nahrazení původně schválené sedlové střechy kýlovou střechou, která stavbě dodala monumentální výraz. Realizace proběhla v letech 1935–1937 pod vedením firem Karla Čundrleho a Františka Zukala. Budova byla oficiálně předána k užívání 27. října 1937. V roce 1939 byl Wiesner nucen kvůli svému židovskému původu emigrovat do Velké Británie.

Budova má půdorys ve tvaru písmene V a skládá se ze dvou nestejnoměrných traktů. Hlavní křídlo směřující do ulice Generála Svobody je zakončeno neobvyklou kýlovou střechou z fošnových skruží, připomínající obrácený lodní kýl nebo klášterní klenbu. Původní břidlicová krytina byla později nahrazena bonským šindelem. Vedlejší trakt v Langrově ulici má plochou střechu. Fasády jsou opatřeny šedou brizolitovou omítkou se soklem z keramických pásků. Dominantou nárožního průčelí je prosklený vstup v ocelové konstrukci s kamenným schodištěm na vyvýšeném platu. V interiéru se zachovala velká provozní hala v přízemí s betonovým žebrovaným stropem, který nesou tři asymetricky umístěné sloupy. V exteriéru zůstala zachována původní kastlová konstrukce oken a kulatý znak s nápisem pošta.

V roce 1959 byla k budově přistavěna severní část a v roce 1974 byly v suterénu zazděny prosklené výklady obchodů. Objekt je od roku 1995 chráněn v rámci Městské památkové zóny Šumperk a od 12. dubna 2010 je samostatnou kulturní památkou. Je ceněn jako jeden z nejčistších příkladů funkcionalismu v regionu, kde tehdy převládala spíše tradiční architektura německy hovořících autorů.

V září 2019 došlo v budově k loupežnému přepadení, které však nebylo úspěšné. V září 2021 referovala média o tom, že státní podnik Česká pošta zvažoval prodej objektu. Budova stále slouží svému původnímu účelu.

Stavba je unikátním spojením monumentality a funkčnosti, které dokázalo zapadnout do měřítka historického předměstí. Je to zásadní zastávka pro každého zájemce o moderní architekturu 20. století.