malá vodní elektrárna Miřejovice Malá vodní elektrárna

Vítejte v Miřejovicích u Veltrus. Právě stojíte na břehu řeky Vltavy, na místě, kde se po celá desetiletí setkává nespoutaná síla vody s lidským umem a technickou odvahou. Než se společně ponoříme do příběhu tohoto místa, na chvíli se zastavte, zaposlouchejte se do všudypřítomného šumění řeky a rozhlédněte se kolem sebe. Přímo před vámi se rozkládá pozoruhodná stavba, která na první pohled zaujme svou vyváženou elegancí. Je to malá vodní elektrárna Miřejovice, nedílná součást zdejšího zdymadla, která už téměř celé jedno století tiše a spolehlivě slouží svému původnímu účelu.

Když se podíváte na celou kompozici tohoto vodního díla, možná vás překvapí, jak přirozeně a klidně stavba působí v okolní říční krajině. Nejde o žádný chladný průmyslový kolos, ale o promyšlené dílo, které vzniklo v době, kdy inženýrské stavby měly nejen fungovat, ale také kultivovat prostor kolem sebe. Právě zde, na dolním toku Vltavy, vzniklo vodní dílo, které se stalo významným bodem na mapě naší technické historie.

Pojďme se nyní v čase vrátit do dvacátých let minulého století, do období mladé Československé republiky. V té době probíhala v celé zemi velká vlna elektrifikace a snaha o maximální a hospodárné využití vodního potenciálu našich řek. Vltava byla odedávna klíčovou dopravní i energetickou tepnou a výstavba moderních zdymadel a elektráren představovala naprostou špičku tehdejšího stavitelství. Stavba miřejovické elektrárny a jejího náhonu započala v roce 1922. Realizací tohoto náročného projektu byla pověřena renomovaná firma, za níž stáli inženýr Pokorný a inženýr Peka. Tito dva stavitelé a odborníci vložili do projektu své bohaté zkušenosti a vtiskli mu podobu, která přetrvala generace. Celá výstavba trvala šest let a byla úspěšně dokončena v roce 1928.

Nyní věnujte pozornost samotné architektuře budovy, před kterou stojíte. Prohlédněte si její základní hmotu. Jedná se o jednopatrovou stavbu postavenou na půdorysu pravidelného obdélníku. Všimněte si, jak střídmě a přitom sebevědomě její těleso působí. Když zvednete zrak k zastřešení, uvidíte pultovou střechu, která svým sklonem dotváří čisté a účelné linie celého objektu. Architekti a inženýři Pokorný s Pekou zde vytvořili stavbu, kde každý tvar a každý prvek má své opodstatnění.

Zaměřte se nyní na fasádu a její nejvýraznější členění. Charakteristickým a nepřehlédnutelným prvkem jsou velká půlkruhová okna. Tato okna nejsou pouhou ozdobou. Byla navržena tak, aby přiváděla do vnitřního prostoru strojovny dostatek přirozeného denního světla a zároveň budově dodávala důstojný a harmonický výraz. Rytmus těchto půlkruhových oken vnáší do industriálního charakteru stavby příjemný řád a lehkost.

Když svůj pohled posunete o kousek dále, určitě vaší pozornosti neunikne dominantní prvek celého areálu. Je jím transformátorová věž, která zřetelně vystupuje z celkové siluety elektrárny a tvoří její nezaměnitelnou vertikální dominantu. Tato věž měla zásadní technickou funkci – právě zde se vyrobená elektrická energie upravovala na potřebné napětí, aby mohla být bezpečně a efektivně posílána dále do sítě, k tisícům domácností a podniků. Věž tak v sobě spojuje ryze praktický technologický uzel s výraznou architektonickou korunou celého objektu.

Představte si atmosféru dvacátých let, kdy zde inženýři Pokorný a Peka řídili náročné zemní a stavební práce, budování náhonu i usazování mohutných soustrojí. Bylo to období hrdosti na vlastní technickou vyspělost. Voda proudící náhonem se stala novým zdrojem světla a síly pro okolní města a obce. Elektrárna v Miřejovicích byla ve své době vnímána jako ukázka pokroku a technické inovace.

Jako každé vodní dílo však i tato elektrárna musela v průběhu desetiletí čelit neúprosnému proudu času i neustálému opotřebení, které provoz ve vlhkém prostředí řeky přináší. Desítky let nepřetržité práce si nakonec vyžádaly zásadní obnovu. Významným milníkem v novodobé historii objektu se stala devadesátá léta dvacátého století, kdy elektrárna prošla rozsáhlou generální rekonstrukcí.

Právě během této modernizace v devadesátých letech získala elektrárna své současné technologické srdce. Zatímco zvenčí si budova uchovala svůj původní historický ráz s charakteristickými půlkruhovými okny a transformátorovou věží, uvnitř došlo k zásadní obměně strojního vybavení. V současnosti elektrárna využívá moderní sestavu turbín, která představuje fascinující spojení různých technických řešení. Pracují zde čtyři vysoce účinné Kaplanovy turbíny, doplněné o jednu turbínu Francisovu.

Právě tato kombinace čtyř Kaplanových a jedné Francisovy turbíny je velkou technickou zajímavostí. Každý z těchto typů turbín má své specifické vlastnosti a dohromady umožňují provozovatelům elektrárny pružně reagovat na měnící se průtok vody ve Vltavě. Ať už je hladina řeky po jarním tání vysoko, nebo naopak v suchých letních měsících průtok klesá, soustava turbín dokáže energii říčního proudu využít s maximální možnou efektivitou. Je obdivuhodné, že stavba navržená ve dvacátých letech minulého století dokáže bez problémů nést a chránit technologie moderního věku.

Když se podíváte na vodu míjející zdymadlo a mizející pod elektrárnou, uvědomíte si tu neustálou proměnu energie. Voda, která přitéká z horního toku, odevzdá část své síly lopatkám turbín skrytým hluboko pod vámi a pokračuje dál svou cestou do Labe a do moře. Je to tichý, ekologický a nekonečný koloběh, který zde funguje den za dnem, rok za rokem.

Než se vydáte na další cestu, dopřejte si ještě chvíli klidu. Vnímejte kontrast mezi pevnou, nehybnou geometrií jednopatrové budovy s pultovou střechou a neustálým, dynamickým pohybem řeky. Prohlédněte si znovu detaily půlkruhových oken, která zrcadlí denní světlo i hladinu Vltavy, a pozvedněte zrak k transformátorové věži, jež jako tichý strážce bdí nad celým vodním dílem.

Doporučuji vám projít se po okolí náhonu a podél břehu, odkud se vám naskytnou další zajímavé pohledy na celou kompozici miřejovického zdymadla a elektrárny. Vychutnejte si atmosféru tohoto místa, kde se historie snoubí se současností a lidská tvořivost s přírodními živly.

Děkuji vám za pozornost a přeji vám příjemně strávený čas při objevování dalších krás a technických památek v tomto malebném koutu středních Čech.