Klegova 17 Vila

Vítejte v Hrabůvce. Právě teď stojíte v místě, které v sobě nese kus historie našeho města a jeho proměny v čase. Před vašima očima se tyčí Martínkova vila, objekt, který na první pohled působí klidně, ale zároveň velmi silně a vyváženě. Než se pustíme do hlubšího zkoumání, jen se na ni na chvíli podívejte. Vnímejte její přítomnost v tomto okolí, vnímejte, jak její tvary a linie ladí s prostorem, ve kterém se nacházíte. Tato stavba není jen obyčejným domem, je to záměrně vytvořené dílo, které má svou vlastní duši a svůj vlastní příběh.

Pojďme se společně vrátit v čase, abychom pochopili, proč je tato vila tak výjimečná. Představte si konce dvacátých let minulého století. Svět se mění, lidé hledají nové způsoby bytí a nové způsoby, jak vyjadřovat svou identitu skrze prostor, ve kterém žijí. Právě v tomto období, mezi lety tisíc devět set dvacet devět a tisíc devět set třicet, vznikala tato stavba. Nebyl to ale náhodný proces. Celý projekt byl vymyšlený a realizovaný pro konkrétního člověka, který v té době žil bohatým duševním životem – pro spisovatele Vojtěcha Martínka. Martínek si přál prostor, který by odpovídal jeho době, prostor moderní, čistý a funkční. Aby toto přání naplnil, svěřil svůj záměr architektovi jménem Karel Gajovský. Gajovský byl mužem, který rozuměl novým proudům v architektuře a dokázal je přetavit do podoby, která byla nejen praktická, ale i esteticky působivá.

Nyní věnujte svou pozornost samotné podobě budovy, kterou právě pozorujete. Podívejte se na její celkovou strukturu. Je to objekt jednopatrový, což mu dodává určitou lidskou měřku, přestože jeho architektonický význam je velký. Všimněte si, jak se fasáda neustále mění a rytmicky se láme. To je díky dvěma částem, které vystupují z hlavní tělesa stavby, odborně nazývaným rizality. Tyto výstupky dodávají domu hloubku a zabraňují tomu, aby působil jako pouhá plochá stěna. Nad celým tímto dílem se tyčí valbová střecha, která svou formou uzavírá celek a dodává mu pocit stability. Celá stavba stojí na pevných základech, které zahrnují i podzemní prostory, tedy podsklepení. Celý tento objekt je vrcholem funkcionálního směru. Co to vlastně znamená? Znamená to, že v této architektuře neexistuje nic zbytečného. Každý tvar, každá linie a každý prvek má svůj jasný účel. Krása zde nevzniká skrze složitou výzdobu nebo zbytečné ozdobování, ale pramení přímo z logiky užívání prostoru a z čistoty jeho formy. Je to architektura, která slouží člověku a jeho potřebám.

Když se díváte na vilu, možná vás napadne, kdo všechno zde zanechal svou stopu. Kromě architekta Gajovského a majitele Martínka je zde i další jméno, které je velmi důležité pro vnímání tohoto místa. Na vili je totiž umístěna pamětní deska, která nám připomíná význam tohoto domu. Na ní najdete bustu samotného Vojtěcha Martínka. Toto umělecké dílo vytvořila sochařka Jaroslava Lukešová. Je fascinující vidět, jak se v tomto jednom místě střetávají tři různé světy: svět architektury, svět literatury a svět sochařského umění. Tato busta dodává budově osobní rozměr a připomíná nám, že za každou stavbou stojí lidské myšlenky, lidské sny a lidské životy.

Možná se vás nyní napadne, proč je tato vila tak důležitá, že o ní mluvíme jako o památce. Odpověď je ukryta v roce tisíc devět set devadesát. Právě v tomto roce byla Martínkova vila oficiálně prohlášena za kulturní památku. Toto rozhodnutí nebylo náhodné. Bylo to uznání její historické hodnoty a důležitosti pro naše společné dědictví. Prohlášení za památku znamená, že tato stavba je považována za nepostradatelný kousek historie, který musíme chránit před zapomněním i před necitlivými změnami. Je to potvrzení toho, že dílo architekta Gajovského a životní prostor spisovatele Martínka mají hodnotu, která přesahuje dobu jejich vzniku.

Nyní vás chci požádat, abyste se zastavili a ještě chvíli si vilu prohlédli z různých úhlů. Vnímejte tu harmonii mezi jejími tvary. Všímejte si, jak se světlo mění na jejích stěnách. Pokud se vám to daří, zkuste se zaměřit na tu pamětní desku a na bustu, která zde tráví čas stejně jako vy. Možná si v duchu představíte, jaké myšlenky zde v minulém století vznikaly, když spisovatel Martínek v těchto prostorách seděl a tvořil svá díla. Tato vila není jen kamenem a maltou, je to uchovatel příběhů.

Děkujeme vám, že jste se k nám připojili při této krátké cestě časem. Doufáme, že vám tento pohled na Martínkovu vilu pomohl lépe pochopit její význam a krásu. Přejeme vám příjemnou pokračující procházku po Hrabůvce a mnoho dalších zajímavých zážitků při objevování historie našeho okolí. Na shledanou.