Lázeňská Lázeň

Lázeňská ulice na Malé Straně v Praze není pouhou průchodní linií – její charakteristický tvar vidlice spojuje Maltézské náměstí, Velkopřevorské náměstí a Mosteckou ulici. Severní úsek vede přímočaře, jižní se vine měkkým obloukem, a uprostřed se rozprostírá trojúhelný plácek. Ulice se skládá ze čtrnácti domů, dvou paláců a jednoho kostela, z nichž převážná část pochází ze středověku nebo obsahuje zbytky středověkých sklepů.

Kořeny Lázeňské ulice sahají hluboko do raného středověku. Severovýchodě od její trasy vedl vltavský brod – důležitý přechod řeky. V roce 1173 zde vznikl kamenný Juditin most s věží, která se stala součástí tehdejšího opevnění Malé Strany. Skutečnou dominantou ulice je však románský kostel Panny Marie pod řetězem. Ulice jej obchází v měkkém oblouku, který připomíná, jak jsou stavby na Malé Straně navzájem propojeny. Kostelu se přimykají dvě pevnostní věže směrem k Maltézskému náměstí – jejich substrukce spolu s románským kamenným zdivem ze sklepa protějšího domu tvořily jádro raně gotické pevnosti vybudované v letech 1253 až 1257. Tato pevnost měla bránit Malou Stranu před vojenskými nájezdy, stejně jako biskupský dvůr mezi Mosteckou ulicí a Dražickým náměstím či zmíněná mostecká věž.

Při kostele se rozprostírala od tří stran komenda řádu maltézských rytířů, kterou v druhé polovině 12. století založil český král Vladislav I. (1110–1174). S touto institucí jsou neodlučně provázány i lázně, které daly ulici jméno. Předpokládá se, že název „Lázeňská" vznikl již v 14. století podle lazebnice, která zde přibližně od roku 1345 působila. Dům čp. 286/III nese dodnes jméno „V Lázních" a svou zástavbou zasahuje až do Saské ulice. Sousední dům v Saské ulici se pak jmenuje „V Lázni". Lázně provozoval i zdejší špitál patřící komendě johanitů. Historickou existenci těchto zařízení potvrzují Staré letopisy české, které je zmínily v roce 1503 v souvislosti s požárem, který postihl Malou Stranu.

Jednotlivé stavby Lázeňské ulice prozrazují architektonické vrstvy staletí. Palác Straků z Nedabylic, původně nošící jména „U bílého koníčka" a později „U sedmi čertů", stojí vedle Velkopřevorského paláce, v němž dnes sídlí Maltézská pomoc. Dům Šiferdekrovský ze pozdního středověku byl přestavěn v renesanci pro pokrývače Michaela Schifferdeckera ze Salzburgu, později procházel transformacemi v baroku a získal klasicistní tvář pravděpodobně zásluhou architekta Ignáce Pallardiho. Dům U tří duh, zvaný také Šmotrlovský, pochází ze středověku, byl přestavěn v renesanci pro Sixta z Ottersdorfu a procházel zásadními přestavbami v baroku. Palliardi na něm pracoval až do roku 1795, přičemž se věnoval jeho dvoru a vnějším úpravám, jež si budova podržela až do roku 1883.

Lázeňská ulice je dnes živoucím svědkem středověkých dějin Prahy – od vojenských pevností přes rytířské řády až po lékařské služby. Její oblouková trasa, architektonické vrstvení a autentická jména domů činí ji jedním z nejlépe dochovaných středověkých prostorů Prahy.