V kotcích Ulice

Ulice V Kotcích spojuje Uhelný trh a Melantrichovu ulici na Starém Městě v Praze. Její název vychází ze středověkých tržních krámků zvaných kotce, které byly součástí velké trojlodní tržní haly vybudované kolem roku 1362. Tato stavba byla dlouhou dobu jedním z nejdůležitějších hospodářských center staroměstské čtvrti.

Od samého vzniku Starého města v roce 1232 byla tato lokalita součástí tzv. Havelského města – urbánního okrsku soustředěného kolem kostela svatého Havla. Havelský trh, který se zde rozprostíral, patřil po Staroměstském náměstí k druhému největšímu pražskému tržišti své doby. Trojlodní tržnice měla charakteristickou stavební dispozici: uprostřed se táhla krytá chodba dlouhá dvěstě metrů, z níž se vstupovalo do dvou bočních lodí, kde byly umístěny jednotlivé prodejní stánky.

Tržiště zůstalo v provozu dlouho, avšak po zbourání střední chodby v roce 1795 se situace začala měnit. Na místě původních kotců a haly postupně vznikaly nové budovy. V první polovině devatenáctého století se ulice definitivně uformovala pod názvem „V Kotcích", který si pod tímto jménem prošla vlastně až do současnosti. Mezi léty 1739 až 1783 sídlilo v oblasti Divadlo v Kotcích – historicky první kamenné divadlo v Praze a zároveň druhá operní scéna města.

Ulice je dodnes lemována řadou starých měšťanských domů se zajímavými názvy: Dům U Ruky, Dům U Tří modrých koulí, Dům U Driancourtů, Dům U Zlatého anděla, Dům U Černého kříže či Dům U Dvou červených lvů. Prodejní kotce zde fungovat přetrvaly až do druhé poloviny dvacátého století, kde se převážně obchodovalo s partiovým zbožím a textilií.

V roce 2007 provedla městská část Praha 1 větší renovaci ulice. Byla obnovena dlažba a nové osvětlení, čímž dostala ulice novočasový vzhled, který si zachovává dodnes. Ulice se stala součástí českého kulturního povědomí – odkazuje na ni skladba „Lesní manekýn" skupiny Katapult z roku 1976 a objevuje se také v povídce Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna „Moje první šaty". Dnes je V Kotcích tichým koutem staroměstských uliček, kde lze vnímat vrstvení staletí mezi starými zedí a moderní úpravou veřejného prostoru.