Antýgl Usedlost

Antýgl, známý také jako Antigelhof, je jedinečnou usedlostí na Šumavě v údolí řeky Vydry blízko ústí Hamerského potoka. Tato památka se nachází asi 4 km jihovýchodně od města Srní a patří k jeho místní části Vchynice-Tetov I. Antýgl představuje skupinu roubených i zděných stavení se šindelovými střechami, doplněnou charakteristickou zvoničkou z 18. století. Tato horská usedlost je ukázkou typických samotových celků, kde dříve bydleli Králováci, a je považována za kulturní památku.

První zmínka o Antýglu pochází z roku 1500, kdy patřil ke Královácké rychtě ve Stodůlkách. Název osady vznikl díky sklárne s pecí na tavení o jedné pánvi, což německy označuje jako „ein Tiegel“, a proto český převzatý název Antýgl. V roce 1523 zde založil Hans Fuchs ze Svojše první sklářskou huť na území Stodůlecké rychty, když statek Dolní Antýgl získal od Jandeleho ze Lčovic u Vimperka. Kolem roku 1600 se huť dostala do vlastnictví Georga Zmuta (Schmieda). V 18. století se v huti vyrábělo duté sklo a pateříky, což ukazuje na její ekonomickou důležitost. V roce 1785 je doloženo, že sklářskou huť vlastnila rodina Eisnerů. Významnou změnu přineslo roku 1818 vyhasnutí tavicí pece a přechod lesního majetku městu Kašperské Hory.

Po zániku sklárny se selský statek s kovárnou na výrobu hřebíků dostal do rukou rodiny Pauknerů. Tito noví vlastníci začali někdy po roce 1859 provozovat ubytovací hostinec, což představovalo další transformaci Antýglu z průmyslového objektu na turistickou destinaci. Při sčítání lidu v prosinci 1910 se k bydlišti ve dvorci hlásilo osm osob, a dle sčítání lidu z roku 1930 žily na Antýglu ve dvou domech dvě rodiny s šestnácti členy. V roce 1945 vlastnila hospodářské a obytné stavení Anna Pauknerová, avšak po odsunu v roce 1946 přešel majetek do rukou organizace Svazarm. Tato organizace koupila zchátralý dvorec v roce 1964 a po jeho opravě ho začala využívat jako ubytovací zařízení s autokempem pro 30 vozidel (120 osob). V osmdesátých letech 20. století dosahovala návštěvnost za letní sezónu asi 5-7 tisíc osob, což svědčilo o jeho popularitě jako turistického místa.

Stavební vývoj Antýglu je zajímavým aspektem jeho historie. Pro interpretaci stavebního vývoje a proměn staveb před 20. stoletím nejsou doložena žádná zobrazení nebo popisy. K roku 2022 nebylo na Antýglu provedeno dendrochronologického datování dřeva, bez kterého nelze určit přesnou dobu skácení trámů. Národní památkový ústav určuje dobu výstavby dnešního dvorce do 18. století. Plán datovaný 20. březnem 1925 uložený v Okresním archivu v Klatovech ukazuje návrh přístavby severního hostinského křídla s dřevěnou sloupovou konstrukcí, což potvrzuje stavební aktivity v polovině dvacátých let. Východní křídlo objektu bylo pravděpodobně dřevěné, jak se jeví i na fotografiích ze začátku století.

Antýgl je tedy nejen kulturní památkou, ale také svědkem mnoha proměn v průběhu staletí. Od sklářské huty přes selský statek až po moderní ubytovací zařízení, tato usedlost odráží bohatou historii regionu a jeho lidí. Její architektura a stavební vývoj jsou příkladem adaptace na měnící se potřeby a podmínky.

Dnes je Antýgl dostupný pro návštěvníky, kteří chtějí objevit jedinečnou část šumavského kulturního dědictví. Jeho historie a architektura ho činí zajímavou destinací pro ty, kdo se zajímají o minulost i současnost této oblasti. Návštěva Antýglu nabízí příležitost nejen uvidět krásnou horskou krajinu, ale také pochopit historický vývoj a proměny, které tato usedlost zažila. Je to místo, kde se minulost setkává s přítomností, což je důvodem, proč stojí za návštěvu.