Besední dům Divadlo

Besední dům stojí na jižním rohu Komenského náměstí v Brně a svým vzhledem i historií patří k nejvýznamnějším budovám města. Byl postaven v letech 1870 až 1873 jako součást nově budované okružní třídy. Architektem historizující novorenesanční stavby byl Theophil von Hansen, dánský architekt 19. století usedlý v Rakousku-Uhersku, jeden z nejznámějších tvůrců své doby.

Cesta k vybudování českého kulturního centra na tak prestižní lokaci nebyla snadná. Německá radnice, která město spravovala, by stavbu českého střediska na tomto místě nikdy nepovolila. Česká komunita se proto uchýlila k lsti – parcelu získal výměnou za jiné stavební místo továrník Jan Hlávka, který ji následně věnoval na výstavbu domu. Stavební povolení v roce 1870 iniciovala českému národu nakloněná hrabata Egbert Belcredi a Silva-Taroucca. Stavbu vedla od roku 1871 akciová společnost vedená Aloisem Pražákem a Jindříchem Dvořákem. Dům byl otevřen provizorně koncem roku 1872 a oficiálně začal sloužit svému účelu 21. dubna 1873.

Besední dům se okamžitě stal centrem českého společenského a kulturního života. České spolky, zejména renomovaný Čtenářský spolek sdružující českou inteligenci, měly zde své sídlo. V přízemí se nacházela proslulá restaurace. Budova poskytovala zázemí hudebním tělesům – Besedě brněnské a Janáčkovu Českému symfonickému orchestru. V průběhu své existence se stala svědkem podstatných historických okamžiků. Z jejího balkonu bylo 29. října 1918 veřejně oznámeno vytvoření Československé republiky.

Po druhé světové válce se osud Besedního domu zkomplikoval. Od roku 1953 byla budova předána vojsku a přejmenována na „Oblastní dům armády". Tradičních měšťanských spolků bylo zbaveno a činnost hudebních těles si musela hledat nový domov. Teprve na podzim roku 1957 byla Besednímu domu navrácena jeho původní funkce. Stal se sídlem redakce časopisuHost do domu, uměleckých svazů a Krajského koncertního jednatelství. Mezi lety 1987 a 1996 prošla budova rozsáhlou rekonstrukcí a byla přizpůsobena pro Státní filharmonii Brno, která zde sídlí dodnes.

Architektonicky se jedná o dvoupatrovou budovu s blokovitým tvarem a uzavřeným vzhledem. Historizující novorenesanční styl vychází z příkladu římské renesanční architektury, inspiraci však čerpá i z londýnských klasicistních klubů. Interiér obsahuje prostory původně určené pro spolkovou činnost, hlaholnu a velký dvoupodlažní společenský sál s předsály. Centrální část tvoří trojramenné schodiště se zrcadlově orientovaným dvorem. Budovu uzavírá harmonicky utvořená korunní říms s balustrádou a sochařskou výzdobou. Besední dům vytváří architektonický a urbanistický celek se sousedním Pražákovým palácem, který postaven o rok později tentýmž architektem pro stejného investora.

V budově jsou umístěny pamětní desky připomínající osobnosti a události spjaté s její historií. Besední dům tak zůstává místem aktivní kultury a věrným příkladem architektonického bohatství 19. století, který i v dnešní době plní svou původní funkci jako centrum českého kulturního života.