Budova stojící na nábřeží Elišky Pomořanské v Hradci Králové vznikla z potřeby rozrůstajícího se Muzea východních Čech, které bylo založeno již v roce 1880. Jak se sbírky rozmnožovaly, původní prostory přestávaly stačit, a proto se město rozhodlo pro stavbu vlastní muzejní budovy. Cesta k jejímu vzniku nebyla přímá – nejdříve byl projekt zadán architektovi Janu Koulovi, jehož novorenesanční návrh z roku 1897–1898 však zůstal nerealizovaný. Až po změně umístění stavby oslovil tehdejší starosta František Ulrich architekta Jana Kotěru, který již v Hradci Králové prokázal své schopnosti stavbou hotelu Okresní dům v letech 1903 až 1904.

Kotěra pracoval na projektu v období 1905 až 1908, přičemž první skici pocházejí z let 1905–1906. Svou první verzi předložil kuratoriu v roce 1907 a definitivní schválení získal 14. února 1909. Stavba následně pokročila překvapivě rychle – výkopy začaly v květnu 1909 a už 22. srpna 1910 bylo dokončeno třetí patro. Kopule byla finished pouhých šestnáct měsíců po zahájení. Na jaře 1911 byla dokončena vnější výzdoba z pálené glazované hlíny včetně sochařské výzdoby dvou žen v průčelí od Stanislava Suchardy. V roce 1912 doplnily budovu skleněné vitráže podle návrhu Františka Kysely. Stavba tak dosáhla své podstatné části již do roku 1912, přestože práce na interiéru pokračovaly déle.

Celý projekt stál 650 tisíc tehdejších korun – značitý obnos, z něhož město zaplatilo přibližně polovinu. Kotěra najímal na stavbu kvalitní řemeslníky z jiných míst, což však vyvolalo místní nelibost. Není překvapivé, že architekt nebyl ani pozván na kolaudaci stavby. Po první světové válce se budově lidově říkalo Kotěrovo muzeum. Do nových prostor se v podzim 1913 nastěhovala knihovna a v listopadu téhož roku byl zpřístupněn přednáškový sál. Válka však znemožnila další rozvinutí činnosti – sbírky byly instalovány do vitrín teprve na přelomu dvacátých a třicátých let. Návštěvníci tak mohli vidět expozice umělecko-průmyslové, historické, síň textilu, lapidárium v suterénu i památky z první světové války. Průmyslové muzeum užívalo přízemí s prvním patrem, zatímco druhé patro patřilo muzeu historickému.

Definitivní dokončení celého projektu přišlo až v roce 1934, kdy byla před vstupem do budovy umístěna kašna – fontána podle Kotěrova návrhu, vyrobená státními průmyslovými školami a Škodovými závody v Hradci Králové. Budova je chráněna jako kulturní památka od roku 1958, v roce 1995 byla kvůli svému významu v historii české architektury prohlášena národní kulturní památkou – jedinou svého druhu v Hradci Králové. Dnes patří k ní ještě tři další budovy spravované Muzeem východních Čech: dvě v areálu Gayerových kasáren a Muzeum války 1866 na Chlumu u Všestar. >>>>