Chotiměř Hrad

Chotiměř leží ve stejnojmenné vesnici v okresu Domažlice a je zámkem se složitou historií rozprostírající se od pozdního středověku až do současnosti. Přilehlý zámecký park s ohradní zdí a kaplí svatého Jana Nepomuckého jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Sídlem šlechty v Chotiměři byla původně tvrz, kterou podle dostupných zpráv postavili bratři Vilém a Sezema v první čtvrtině patnáctého století. V dalších dvou stech let se vesnice a její tvrz ocitaly v rukou různých majitelů. První ucelená zpráva pochází z roku 1540, kdy Jeroným Tas z Peruce prodal tvrz se dvorem a třemi pustými usedlostmi Kašparu Gotfriedovi zvanému Bernášek ze Žebnice. Protože Kašpar neměl mužské potomky, jeho dcera Dorotě vlastnila statek až do roku 1596. V následujících letech se panství dotýkalo majetku řady šlechticů – zdědil jej Václav mladší Koc z Dobrše, pak byla Chotiměř na počátku sedmnáctého století připojena k sousednímu Osvračínu, kde zůstala až do roku 1623, kdy ji získal Jan Černín z Chudenic. Série dalších změn vlastníků pokračovala, až roku 1735 vesnici koupili Kyšperští z Vřesovic.

Rozhodující změnu přinesl příchod Mengů z Rennfeldu, kteří během druhé poloviny osmnáctého století nechali na místě staré tvrze vystavět nový zámek v pozdně barokním slohu. Okolo roku 1800 jej pak upravili v duchu novorenesančního stylu, čímž mu dali podobu, kterou si uchovává dodnes.

Zámek má jednopatrovou stavbu a stojí na okraji malého parku. Jeho průčelí je členěno devíti okenními osami a střechu zdobí valbová střecha. Vnitřek ozdobuje klenutý vestibul se dvěma sloupy. Původní polohu gotické tvrze, na níž měl zámek vyrostat, přesně neznáme – předpokládá se, že stála právě na místě dnešní stavby.

Po roce 1945 převzal zámek místní národní výbor a zřídil v něm knihovnu, společenský sál a hostinec.