Dům U Černého psa v Olomouci Dům

Dům U Černého psa, nacházející se na Horním náměstí v Olomouci, je historický objekt s domovním znamením. Tato stavba kombinuje prvky gotiky, renesance a baroka a od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka České republiky. Dům patří statutárnímu městu Olomouc.

Nejstarší zmínka o domě pochází z roku 1413, kdy jej vlastnil Jan Grapler. Objekt byl postaven na místě dvou úzkých gotických parcel, které byly spojeny nejpozději v první polovině 16. století, po městském požáru z roku 1492.

Z doby gotiky se dochovalo obvodové zdivo sklepů s částmi klenb a zdivo přízemí s valenou klenbou průjezdu do dvora. V prvním patře nad průjezdem jsou zachovány prostory se žebrovými klenbami. Během 16. století byl dům přestavěn na renesanční palác typu trojtrakt s dvěma dvorními křídly. V této fázi bylo gotické podloubí zrušeno a prostory zaklenuty valenými klenbami se lunetami a hřebínky, což je nejlépe vidět v přízemním mázhausu.

Po požáru města v roce 1709 došlo k barokní úpravě fasády, zejména štukové výzdoby a oken. V interiéru zůstala barokní štuková a malířská výzdoba v severovýchodní místnosti prvního patra. V 19. století byly přestavěny dvorní trakty, v druhém patře se vytvořila pavlač a v roce 1898 byla původní sedlová střecha nahrazena nízkou sedlovou střechou s okapy. V roce 1907 proběhla rozsáhlá přestavba pod vedením Viktora Madera, která zahrnovala vybudování třetího patra, rekonstrukci fasády a portálů. Renesanční mázhaus byl tehdy předělen, v něm se objevila novogotická klenba a trojramenné secesní schodiště s skleněným světlíkem. V nároží dvorní části bylo vybudováno nové kamenné schodiště vedoucí na půdu.

V roce 1582 dům vlastnil lazebník Hanuš Eckhart, známý také jako Kleinsmidt. Od roku 1585 jej následoval jeho syn, městský lékař Hanuš, který si do kamenného portálu nechal vytesat nápis potvrzující výstavbu domu. Následně dům patřil šlechticům Štěpánovi mladšímu z Vrbna a Hynekovi z Vrbna, pak Karel Berger z Bergu (1629–1631). Roku 1631 objekt odkoupil Jan Rudolf Mandel, olomoucký notář a soudní písař, který byl přítomen při mučení Jana Sarkandra. Po jeho smrti dům v roce 1640 přešel na vdovu Eufrosimu Mandelovou.

Po odchodu švédských vojsk v roce 1650 se majitelem stal purkmistr Martin Neumann. V letech 1665 až 1685 dům patřil hejtmanovi plumlovského panství Šebestiánovi Vavřinci Todtenwolfovi, poté purkmistru Matyáši Georgovi Buchffovi. V roce 1716 získal Johann Bernard Roller von Ausse, obchodník s vínem a výběrčí daní, kterému byl objekt následně konfiskován pro zpronevěru peněz. Od roku 1749 patřil dům rodině železáře Leopolda Schmieda po více než sto let. V 20. století jej vlastnily Bedřiška Mlčochová a později Bedřiška Hohlová, než v roce 1949 přešel do vlastnictví Bytového komunálního podniku JNV v Olomouci.

Historie domu je spojena s dramatickými událostmi, jako byl zásah granátem 4. srpna 1644 během švédské okupace při ostřelování císařským vojskem. Objekt nesl různá jména podle provozovaných podniků. V roce 1685 zde sídlila vinárna U Zlatého beránka a od roku 1769 železářský obchod U Zlatého psa. Současný název pochází z roku 1907, kdy byl dům přestavěn na drogerii s umístěním štukového reliéfu sedícího psa s medailonem a kartuš s letopočtem.

Dům U Černého psa je situován v jihovýchodní části Horního náměstí u úpatí Michalského kopce, kde se dříve koncentrovaly sídla nejzámožnějších obyvatel. Podle středověkého dělení patřil do Druhé čtvrti a podle josefínského katastru z roku 1771 nese popisné číslo 205, které zůstalo beze změny po více než dvě stě let.

Dům představuje cenný architektonický vrstvený záznam olomouckých dějin od gotiky až po secesi. Jeho zachovalé klenby a historické portály činí z objektu významnou památku městského stavebnictví. Návštěva tohoto místa nabízí vhled do společenského vývoje historického centra Olomouce.