Evangelický kostel v Chodově, situovaný v okrese Sokolov v Karlovarském kraji, je důležitým svědectvím o náboženských změnách počátku dvacátého století v Čechách. Od roku 2018 je chráněn jako kulturní památka a slouží jako farní kostel Českobratrské církve evangelické.

Vznik kostela byl úzce spjat s hnutím „Pryč od Říma", které na počátku 20. století posílilo vliv protestantských církví v českých zemích. Věřící ve větším počtu přecházeli z katolické církve do evangelické, a tento nárůst se projevil i v Chodově. Dne 31. října 1900 byla v Chodově zřízena evangelická kazatelská stanice, která zpočátku spadala pod správu augsburského sboru v Karlových Varech. Rostoucí počet věřících inicioval vznik německého evangelického spolku, který byl oficiálně schválen 7. května 1901. V jeho čele stál MUDr. Richard Ritter von Stein, syn rektora Karlovy Univerzity a vlivná osobnost chodovského veřejného života. Spolek zakoupil rozsáhlý pozemek v centru Chodova pro stavbu nového kostela.

Pro navrhnutí stavby byla vypsána architektonická soutěž. Vítězný návrh předložil lipský architekt Julius Zeissig, jehož dílo bylo zastoupeno nejen v Sasku, ale i na Karlovarsku. Základní kámen kostela byl slavnostně položen 4. června 1906. Stavba byla finančně podporována nejen místní evangelickou obcí, ale také zahraničními evangelickými spolky a jednotlivci. Slavnostnímu vysvěcení se kostela dočkal 21. dubna 1907 pod jménem Kostel svatého Kříže, který se však příliš neujal. V meziválečném období rostl počet věřících; v roce 1925 měl kostel pod svou správu 956 věřících z Chodova a okolí. Po druhé světové válce převzala správu kostela Českobratrská církev evangelická, která jej užívá dodnes. Na počátku roku 2022 převzalo kostel do své správy město Chodov a vyčlenilo prostředky na jeho údržbu.

Architektonicky se kostel vyznačuje jednolodní secesní stavbou se zúženým presbytářem. Dominantní prvek tvoří mohutná hranolová věž na hlavním průčelí, kterou v minulosti doplňovaly velký krucifix chráněný stříškou a sluneční hodiny. Loď je prosvětlena třemi vysokými půlkruhovými okny se secesními šambránami, presbytář zase malými oválnými okny. Věž završuje kombinace mansardové a jehlancové čtyřboké střechy kryté břidlicí. V září 1906 byly do věže usazeny tři zvony pojmenované Víra, Naději a Láska – názvy tří božských cností. Zvony pocházely z dílen zvonaře Schilinga v durynské Apoldě; zvon Láska vážil 550 kg, Víra 270 kg a Naděje 161 kg. Jejich pobyt v zvonici trval pouhých 10 let – v roce 1917 byly zvony Láska a Naděje sejmuty a zrekvírovány pro válečné účely v Plzeňských Škodových závodech. Dobové fotografie naznačují, že interiér byl kdysi vyzdoben bohatěji – na čelní stěně visela velká malba Krista na kříži a obraz Poslední večeře Páně. Součástí kostela byl také pomník evangelickým obětem první světové války.

Dnes je evangelický kostel v Chodově majetkem města, které se stará o jeho údržbu. Stavba představuje vzácný příklad secesní architektury v Karlovarském kraji a svým vzhledem i historií poukázuje na složité náboženské a sociální proměny, kterými česká společnost procházela na přelomu 19. a 20. století.