Evangelický kostel v Mělnickém Vtelně je významným dokladem české religiozity a procesů spojených s osvícenskou tolerancí. Budova, která čelila velkým překážkám již při svém vzniku, byla v roce 2002 prohlášena kulturní památkou a dnes slouží jako dominanta Kulturního centra Kostel.

Historie sboru začíná brzy po vydání tolerančního patentu v roce 1783. Protestanté ze Vtelna a okolí, které předtím žily v skrytu, se mohli poprvé setkávat veřejně. Sbor původně sídlil v Krpech, ale záhy se přesunul do Mělnického Vtelna. Prvním kazatelem se stal Samuel Orosze de Fejer Berezika z maďarské zemanské rodiny. V prvních letech se bohoslužby konaly v soukromí, neboť chyběl vlastní chrám. Místní evangelíci se však setkali s nelibostí. Majitel panství kníže Antonín Isidor Lobkowicz se snažil kazatele a jeho spolupracovníky z obce vykázat a obyvatelům vyhrožoval trestem, pokud by jim poskytli nocleh.

Rozhodující zvrat přišel na základě petice adresované císaři Josefu II. Jeho dekret z 16. února 1785 oficiálně potvrdil sídlo sboru v Mělnickém Vtelně. O měsíc později, 17. března 1785, byl Samuel Oros krajským hejtmanem formálně uveden do úřadu. Bohoslužby se tak mohly provozovat bez obavy z perzekuce.

V roce 1787 byl na náklady členů sboru v pouhé půl roce vybudován kostel. Vysvěcen byl 1. září 1787. Původně byl bez věže s malými okny a vchodem ne z ulice. Po přestavbě v roce 1865 získal dnešní vzhled: jednoduchou obdélnou loď s mohutnou hranolovou věží nesoucí tři zvony. Portál v severní straně má neogotické prvky – lomený vstup rámují ornamentované fiály a zdobené římsy. Fasádu zdobí vysoká okna a kamenná podezdívka. Interiér si uchoval svůj charakter: plochý strop, dřevěné tribuny po stranách, zdobenou kazatelnu uprostřed a kamennou křtitelnici. Okna zdobí malovaný rostlinný dekor, podlahu tvoří kamenné desky. Nad vchodem visí kovová deska s evangelickým kalichemem.

Kazatel Karel Nagy vedl sbor v letech 1865–1904, kdy zde byla provozována také evangelická škola. V roce 1907 byla k chrámu přistavena fara. Po druhé polovině 20. století však docházelo k výraznému odlivu věřících. V roce 1990 byl sbor připojen ke kazatelské stanici v Mladé Boleslavi.

Českobratrská církev evangelická kostel postupně prodala obci, která jej zachránila opravou. Dnes je chrám součástí Kulturního centra, kolem něj vznikl venkovní amfiteátr a kavárna. Fara byla přestavěna na dům s pečovatelskou službou. Sakrální stavba s přilehlými pozemky zůstává chráněna, zatímco novodobé stavby centra nejsou součástí památkové ochrany.