Harrachova cesta Cesta
Harrachova cesta (německy Harrach Weg nebo Harrachweg) patří mezi nejstarší značené turistické trasy Krkonoš. Její vznik úzce souvisí s činností hraběte Jana Harracha, který v 80. letech 19. století rozhodl o jejím vyznačení a zpřístupnění veřejnosti. Stezka se skládá ze dvou hlavních částí: výrazněji frekventovanou části v údolí Labe od Bílého mostu ve Špindlerově Mlýně až k Labské boudě a méně navštěvované trasy z Harrachova údolím Mumlavy. Obě části propojuje modře značená turistická trasa 1801 Klubu českých turistů.
V raných dobách svého zřízení, ještě v 80. letech 19. století, byla stezka vyznačena v němčině i češtině a za její užívání se vybíralo mýtné ve výši dvou krejcarů. Hrabě Jan Harrach se zasadil i o vybavení trasy – odkoupil Labskou boudu a přestavěl ji na oblíbenou turistickou ubytovnu s hostincem. V roce 1903 zde založil i botanickou zahradu, kterou však kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám již po dvou letech přemístil k Martinově boudě. Ještě významněji se vepsala do dějin přírodní ochrany: v roce 1904 zřídil hrabě v Labském dole první přírodní rezervaci o rozloze 60 hektarů, která je považována za počátek budoucího Krkonošského národního parku.
Labská část trasy dosahuje délky 8,7 kilometru s převýšením 520 metrů a vede krásnou krajinou údolí. Začíná v centru Špindlerova Mlýna a modrou stezkou vede k Dívčím lávkám, odtud pokračuje k Dvorskému potoku, kde svého času skončil ledovec tvořící Labský důl. Cesta pak stoupá podél Labe a postupně překonává různé pozoruhodné body – viditelné morény, soutok s Medvědím potokem. Od soutoku s Dvorským potokem až k Pudlavě vede pod Strmou strání, nejstarší krkonošskou rezervací vytvořenou roku 1904. Část od Pudlavy k Labské boudě je z důvodu výskytu jedenácti lavinových drah (největší koncentrace v celých Krkonoších) přístupná pouze v letních měsících. Cesta prochází trojicí Labských jam – Harrachovskou, Pančavskou a Navorskou – vedoucí k Labské rokli. V Pančavské jámě se nachází okamžitě rozpoznatelný 150 metrů vysoký Pančavský vodopád a Schustlerova zahrádka. Zde také vstupuje trasa do nejpřísněji chráněné 1. zóny Krkonošského národního parku. U Labské boudy se návštěvník setkává s Labským vodopádem, u kterého stojí soustava stavidel z roku 1859 určená k regulaci jeho intenzity.
Mumlavská část vede z České cesty údolím Velké Mumlavy k Mumlavskému vodopádu a poté se stáčí na žluté značce směrem k Harrachovu. Vzhledem k časté uzavírosti Labské části v zimě a lavinovému nebezpečí je Harrachova cesta zejména letní doménou. Pro návštěvu je důležité sledovat sezónní podmínky a stav otevřenosti horských částí. Její historická hodnota spojená s počátky ochrany přírody v Krkonoších ji činí místem pro ty, kdo se zajímají jak o historii cestovního ruchu, tak o přírodní krásy českých hor.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1879
- Založení Harrachovy cesty hrabětem Janem Harrachem, včetně mýtného za její použití.
- 1903
- Zřízení botanické zahrady u Labské boudy, která byla později přesunuta.
- 1904
- Zřízení první přírodní rezervace v Labském dole (60 ha), významný krok pro ochranu přírody.
- 1904
- Zavedení ochrany Strmé stráně jako první krkonošské rezervace.
Stavební vývoj
Cesta byla původně vyznačena v němčině i češtině a vedla asfaltkou od Špindlerova Mlýna k Labské boudě. Labská bouda byla přestavěna na turistickou ubytovnu s hostincem. V okolí byly vytvořeny prvky ochrany přírody, jako je Labský důl (rezervace). Stezka byla postupně integrována do turistického systému Krkonoš, včetně propojení s dalšími značenými trasami.
Historické události
- 1879
- Zřízení cesty hrabětem Janem Harrachem, vybírání mýtného za její použití (2 krejcary).
- 1903
- Založení botanické zahrady u Labské boudy, později přesunuté k Martinově boudě.
- 1904
- Zřízení první přírodní rezervace v Labském dole (60 ha), předchůdce Krkonošského národního parku.
Vlastníci
- 1879–1904
- po 1904
Zajímavosti
– Stezka byla v 80. letech 19. století vyznačena jak v češtině, tak v němčině a za její užívání se vybíralo mýtné ve výši dvou krejcarů.
– Hrabě Jan Harrach odkoupil a přestavěl Labskou boudu na turistickou ubytovnu s hostincem a v roce 1903 zde založil botanickou zahradu.
– V roce 1904 zřídil hrabě v Labském dole první přírodní rezervaci o rozloze 60 hektarů, která je považována za počátek Krkonošského národního parku.
– Labská část trasy je 8,7 kilometru dlouhá s převýšením 520 metrů a prochází trojicí Labských jam, včetně Pančavské jámě s 150 metrů vysokým vodopádem.
– Část od Pudlavy k Labské boudě je v zimě uzavřena kvůli jedenácti lavinovým drahám.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Harrachova cesta je nejstarší turistickou stezkou v Krkonoších. Její hlavní část vede údolím Labe od Bílého mostu ve Špindlerově Mlýně až k Labské boudě. Nechal ji zřídit hrabě Jan Harrach v roce 1879. Měří 8,7 kilometru a překonává převýšení 520 metrů.
Stezka byla tehdy vyznačena německy i česky a za její použití se platilo mýtné dva krejcary. Hrabě Harrach také odkoupil Labskou boudu a přestavěl ji na vyhlášenou turistickou ubytovnu s hostincem. V roce 1903 u ní založil botanickou zahradu. Kvůli drsnému počasí ji ale už po dvou letech přesunul k Martinově boudě. V roce 1904 zřídil v Labském dole první přírodní rezervaci o rozloze 60 hektarů. Ta je považována za první zárodek budoucího Krkonošského národního parku.
Cesta začíná v centru Špindlerova Mlýna a po asfaltce vede k Dívčím lávkám a dál k Dvorskému potoku. Právě tady kdysi končil ledovec, který vymodeloval Labský důl. Pak stoupá podél Labe, míjí soutok s Medvědím potokem, kde je patrná moréna, a přechází na levý břeh řeky. Dlouhý úsek vede pod Strmou strání, tedy pod onou nejstarší krkonošskou rezervací.
Od Pudlavy k Labské boudě je cesta přístupná jen v létě. Nachází se zde jedenáct lavinových drah, nejvíc v celých Krkonoších, a proto se úsek na zimu uzavírá. Stezka prochází trojicí Labských jam, Harrachovskou, Pančavskou a Navorskou. V Pančavské jámě padá 150 metrů vysoký Pančavský vodopád a nachází se tu i Schustlerova zahrádka. Cesta zde vstupuje do první zóny národního parku, tedy do nejpřísněji chráněné části Krkonoš. Nakonec vystoupá příkrou klikatou pěšinou k Labské boudě. U boudy je Labský vodopád se soustavou stavidel z roku 1859, kterými se regulovala jeho mohutnost.
Hraběti Harrachovi se připisuje i druhá stezka, která vede z Harrachova údolím Mumlavy. Od Labské boudy pokračuje přes Pančavskou louku k rozcestí U Čtyř pánů na České cestě. Odtud sestupuje do údolí Velké Mumlavy, míjí rozcestí Krakonošova snídaně a dojde k Mumlavskému vodopádu. Pak pokračuje strání nad Harrachovem přes Kamenici až k Huťské strouze. Obě části Harrachovy cesty dnes sleduje a propojuje modře značená turistická trasa.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Údaje o přístupnosti této památky nemáme ověřené. Informujte se u majitele nebo správce, případně na obecním úřadě.
Kde se památka nachází?
Poloha: Královéhradecký kraj, Liberecký kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Pro děti
Představ si, že se vrátíš zpět o 147 let, do doby, kdy Krkonoše byly ještě úzce tajemné a neznámé. Harrachova cesta byla tehdy jen myšlenkou, ale dnes je to nejstarší turistickou stezkou v celém pohoří.
Jakoby se čas zastavil, když se podívej na staré fotky. Zlatá hora, kde dnes stojí Labská bouda, byla tehdy ještě plná lesů a divokých zvířat. Kdo tu žil? Člověk si představuje, že zde přebývali lovci, pastevci a dřevorubci. Co se tu dělo? Probíhaly zde hádanky s lesy, lovem a sběrem dřeva.
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
- Turistická ubytovna s historickým hostincem, původně přestavěná hrabětem Janem Harrachem.
- První krkonošská rezervace založená roku 1904, chránící unikátní přírodní prostředí.
- 150 metrů vysoký vodopád, který je jedním z nejvýraznějších přírodních jevů v oblasti.
- První přírodní rezervace v Krkonoších, založena roku 1904, s bohatou flórou a faunou.
- Histrické město s bohatou turistickou infrastrukturou a výchozím bodem Harrachovy cesty.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
Tematická výletní trasa: Harrachova cesta a její přírodní a kulturní okolí
1. Labská bouda Typ: Historická turistická bouda s hostincem. Proč navštívit? Jedná se o jednu z nejstarších krkonošských bouda, původně přestavěnou hrabětem Janem Harrachem. Nabízí ubytování, regionální jídla a malebné prostředí u Labského potoka, ideální pro odpočinek po túře.
2. Harrachova cesta Typ: Lesní turistická stezka. Proč navštívit? Jedinečná cesta vybudovaná hrabětem Janem Harrachem v 19. století pro potřeby lesnictví a turistiky. Vedou po ní malebné výhledy na Krkonoše a zachovalé přírodní prostředí.
3. Strmá stráň Typ: Přírodní rezervace. Proč navštívit? První chráněné území v Krkonoších, založené již v roce 1904. Rezervace uchovává vzácné rostlinné a živočišné druhy, typické pro horské lesy, a nabízí klidné prostředí pro přírodní pozorování.
*Trasa je navržena tak, aby spojovala kulturní dědictví s přírodními krásami regionu, přičemž všechny zastávky jsou vzájemně propojeny krátkými lesními či polními cestami.*
Sezónní doporučení
Jaro Harrachova cesta v jarních měsících nabízí jedinečnou atmosféru probouzící se přírody, kdy se sněhové čepice vrcholů Krušných hor pomalu mění v zelené lesy a horské louky. Specifické je zde hojné kvetení horských rostlin, jako jsou prstnatec májový nebo hořec, které rozjasňují stráně a vytvářejí kontrast s ještě čerstvě roztajenými potoky. Světlo je měkčí než v létě, ale již dostatečně silné, aby osvětlovalo cestu až do pozdního odpoledne. Doporučuje se návštěva v dubnu nebo začátkem května, kdy se vyhnete největším davům turistů, kteří v červnu a červenci často přicházejí kvůli teplému počasí. Vhodné je pohodlné obuv a vrstvené oblečení – ráno a večer může být chladno, zatímco v poledne slunce příjemně hřeje. Ideální čas je brzké dopoledne, kdy je vzduch čistý a cesta ještě klidná.
Léto V letních měsících se Harrachova cesta promění v oblíbenou turistickou trasu, kde dominuje slunečné osvětlení a živé barvy horské vegetace. V červenci a srpnu je příroda v plné síle – kvetou horské květy, lesy voní borovicemi a vzduch je čistý, i když občas přináší teplejší vlhké dny. Specifické je zde také večerní osvětlení, kdy se cesta stává oblíbeným místem pro procházky po západu slunce. Doporučuje se návštěva v červnu, kdy je počasí stabilnější a méně lidí než v hlavní letní sezóně. Vhodné je lehké, ale chránící oblečení proti slunci, klobouk a dostatek vody. Nejlepší čas je brzké ráno, aby se vyhnuli davům, které se v poledne a odpoledne hromadí u vyhlídek.
Podzim Podzimní Harrachova cesta je kouzelná svým zlatavým a červeným oděvem listnatých stromů, které se odrážejí v klidných vodách potoků a vytvářejí magickou atmosféru. Specifické je zde také proměnlivé počasí – slunečné dny střídají deštivé, a vzduch je často chladnější a čerstvější. V září a říjnu se cesta stává klidnější, neboť mnozí turisté odjíždějí s nástupem zimy. Doporučuje se návštěva v říjnu, kdy je barva listí nejintenzivnější a teploty ještě umožňují příjemné procházky. Vhodné je teplé, ale ne příliš těžké oblečení, nepromokavá bundy a pohodlná obuv. Nejlepší čas je odpoledne, kdy slunce ještě osvětluje cestu, ale davů je méně než v létě.
Zima Zimní Harrachova cesta nabízí jedinečnou atmosféru zasněžené krajiny, kdy se cesta promění v malebnou zimní scenérii s bílými čepicemi stromů a ledovými krustami na potocích. Specifické je zde dlouhé denní světlo v prosinci a lednu, které vytváří klidnou, téměř pohádkovou náladu, a také možnost pozorovat zimní slunce v jeho nejkratším úhlu. V zimě je cesta často klidnější, neboť mnozí turisté preferují teplejší období. Doporučuje se návštěva v lednu nebo únoru, kdy je sníh nejstabilnější a krajina nejmalebnější. Vhodné je teplé, vrstvené oblečení, voděodolné boty a případně lyže nebo sněhovnice pro jízdu po okolních svazích. Nejlepší čas je odpoledne, kdy je světlo dostatečné a teploty ještě snášitelné.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Atmosféra místa
Atmosférickou vizualizaci prostředí a doby vytvořila umělá inteligence. Nejde o skutečný záznam místa.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
- https://www.npu.cz/cz/pamatky/harrachova-cesta/
- https://www.csozp.cz/pamatky/harrachova-cesta/
- Wikidata (Q12019243)
- Památkový katalog NPÚ
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře