hostinec U Zlatého slunce Hospoda

Hostinec U Zlatého slunce, čp. 26, je barokní budova nacházející se v centrální historické části obce Kuks v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji. Postaven byl v roce 1699 jako součást rozsáhlého lázeňského komplexu zřízeného hrabětem Františkem Antonínem Šporkem a je významnou součástí památkové rezervace Kuks. Objekt se vyznačuje svou historií spojenou s rozkvětem lázní i blízkostí soch z dílny Matyáše Bernarda Brauna.

Historie lokality Kuks, dříve známé jako Kukus či Kux, souvisí s rýžovištěm zlata v říčních sedimentech. Hrabě František Antonín Špork začal v roce 1692 stavbu lázní Bad Kukus po objevu léčivých pramenů ve stráni nad řekou. Po vyvedení vody do kamenné nádrže a postavení kaple Nanebevzetí Panny Marie následovala hlavní fáze výstavby. V roce 1694 si hrabě nechal od profesorů pražské univerzity a svého lékaře J. F. Löwa vypracovat dokument potvrzující léčivé vlastnosti místní vody. Hostinec U Zlatého slunce byl postaven v roce 1699 jako součást tohoto ambiciózního lázeňského centra, které se později stalo významným evropským místem setkávání politiků, vědců a umělců.

Budova hostince je barokní, patrová s obdélným půdorysem. Vystavěna byla souběžně s terasou ve svahu nad řekou Labe a má sedlovou střechu, která původně obsahovala menší věžičku. Jižní fasáda, směřující do údolí, disponuje jedenácti okenními osami. Hlavní vstup vede přes kamenné schodiště opatřené zábradlím a ozdobnými pilíři. Vnitřní prostory zahrnují sklep s křížovou a valenou klenbou, skleněný vestibul s plackovou klenbou a další místnosti v přízemí i patře se stropy ploché. Objekt je spojen s novějšími přístavbami z let 1911 a 30. let 20. století, které sloužily škole.

Po smrti hraběte Šporka v roce 1738 a ničivé povodni v roce 1740 lázně začaly upadat. Zatímco zámek byl v roce 1901 zbourán, hostinec přežil. V roce 1874 jej majitel panství hrabě Moritz Sweerts-Sporck přenechal pro zřízení obecné školy. Budova sloužila jako škola až do roku 1997, kdy byla zrušena a následně se opět proměnila v hostinec.

Před budovou stojí dvě barokní sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna: David s prakem a monumentální Goliáš. Tato socha má neobvyklý původ. V letech 1720–1721 byla na tomto místě postavena postava Herkommana, zvaného Zvykomil, představující nepoctivé právníky. Socha držela jablko s latinským nápisem „IURE ERUI“, což vyvolalo protesty církve a úřadů ve Vídni. V roce 1729 musel hrabě Špork ustoupit a nechal sochu proměnit v Goliáše, který místo jablka drží štít. Samotný hostinec byl tehdy označován jako hostinec Herkommanův a jeho interiér musel být očištěn od nevhodných nápisů. V blízkosti hostince se v minulosti nacházelo také dřevěné divadlo, které hostilo loutkářská i profesionální představení, přičemž kukské produkce měly významný vliv na vývoj evropského divadla.

Hostinec U Zlatého slunce je dnes součástí památkové rezervace Kuks, vyhlášené v roce 1971. Budova slouží opět jako hostinec a představuje jeden z mála dochovaných staveb původního lázeňského komplexu. Historický význam tohoto místa a jeho spojení s barokním uměním činí z něj důležitý cíl pro každého zájemce o minulost. Návštěva hostince nabízí unikátní pohled na život v jednom z nejvýznamnějších lázeňských středisek barokní éry.