Hrad Mladá Boleslav se nachází na ostrožně nad soutokem Klenice a Jizery, při jižním okraji Staroměstského náměstí. Od roku 1967 je chráněn jako kulturní památka. Místo má dlouhou historii sahající až do pravěku – archeologické nálezy dokazují existenci opevněného sídliště lužické kultury.

Vlastnímu hradu předcházelo raně středověké hradiště, založené nejpozději na přelomu 10. a 11. století. Toto sídlo se stalo mocenským a správním centrem Pojizeří a celého českého severovýchodu, kde kastelán – knížecí úředník – spravoval hradský obvod. Hrad byl svou polohou chráněn přírodou; ostrožna prudce klesá skalními srázy do údolí Jizery a Klenice. Kastelánské sídlo vzniklo na nejbezpečnější části ostrožny, na jejím jižním okraji. Jméno hrad získal podle některého Boleslava z rodu přemyslovských knížat; přívlastek „mladý" či „menší" mu byl přidán k odlišení od staršího stejnojmenného hradiště na Labi, dnes Staré Boleslavi.

Po polovině 13. století zde vznikl královský hrad, jejž postupně ovládly mocné šlechtické rody. Nejpozději v roce 1334, když byla na původní plošě založena poddanská Mladá Boleslav, již patřil hrad pánům z Michalovic, odnozi rodu Markvarticů. Tito jej stavebně upravili do podoby městského hradu. Od počátku 16. století se stal majetkem Krajířů z Krajku, kteří jej učinili svým hlavním sídlem. V této době prošel hrad řadou přestaveb, které mu daly goticko-renesanční podobu.

Když se městu v roce 1595 podařilo vykoupit se z poddanství, hrad postupně ztratil svůj rezidenční charakter. Během třicetileté války se stal částečnou ruinou, střídavě sloužil jako sídlo habsburské a švédské posádky a několikrát se o něj bojovalo. Po válce posloužil jako zdroj stavebního materiálu pro opravy měšťanských domů.

Od poloviny 18. století převzal hrad stát. Od roku 1752 byl přestavován na vojenské kasárny, jež měly vytvořit vojenský opěrný bod mezi Terezínem a Josefovem. Jejich kapacita byla určena pro ubytování šesti kompanií vojska po 113 mužích. Kasárny sloužily vojenským účelům po dva století – postupně zde byli umístěni vojáci rakouské armády, později československá armáda až do roku 1953. Od roku 1940 do počátku roku 1943 sloužil areál jako internační středisko.

Mladoboleslavský hrad zůstává v podobě, jež vyplynula z přestavby na kasárna. Jeho stavební vrstvy vypovídají o všech předchozích fázích – od přemyslovských mocnářů přes středověké pány až po vojenství novověku.