Klanění tří králů Malba

Klanění tří králů je oltářní obraz barokního malíře Petra Brandla, který zdobí Kapli Zjevení Páně ve Smiřicích. Od roku 2006 patří do souboru barokních oltářních obrazů Karla Škréty a Petra Brandla, který má status národní kulturní památky.

Kaple, v níž se obraz nachází, byla postavena v roce 1699 Janem Josefem ze Šternberka. Po jeho tragické smrti spolu s manželkou došlo k pozastavení její stavby. Jeho dcera, Marie Terezie Violanta ze Šternberka, později nechala obraz namalovat na objednávku do nového oltáře. Obraz vytvořil Petr Brandl v roce 1727. Vedle něj jsou umístěny sochy svatého Anny a svatého Jáchyma od sochaře Jiřího Františka Pacáka. Brindlův zaměstnavatelem byl Václav Vojtěch ze Šternberka, který byl současně poručíkem Marie Terezie Violanty ze Šternberka. Brandlův nový obraz nahradil starší dílo se stejným námětem od blíže neurčeného vlámského malíře, který byl posléze umístěn do děkanského kostela v Bechyni. Za svou práci obdržel Brandl honorář ve výši 1 700 zlatých, což mu pomohlo splatit část jeho dluhů.

Jde o olej na plátně o rozměrech 235 × 476 centimetrů. Kompozice zobrazuje děj v ruinách antikizující architektury, která naznačuje konec pohanské éry. Obraz využívá pyramidální vazby a systému diagonál, které člení obrazovou plochu a vytváří gradaci děje. Svatý Josef se energicky sklání a vítá tři krále. Maria sedí na schodech v karakteristické póze zkřížených nohou a tichě pozoruje dění. Nejstarší z králů, Kašpar, sňal svou korunu a pokorně se sklání Ježíškovi, který vztahuje ruce k míse se zlatem. Melichar klečí níže a upustil kadidelnici, aby zkřížil ruce a pozoroval Ježíška. V pozadí stojí král Baltazar s orientálním průvodem od východu. Atmosféru osvětluje zář osmicípé hvězdy, která odkazuje na rod Šternberků a jejich vazbu na kapli. Tato hvězda se objevuje také v interiéru kaple jako okno nad obrazem nebo jako klenební obrazec. Obraz je podepsán vpravo od středu na spodním stupni schodů: PETRUS BRANDL/Pinxit. A 1727.

Obraz byl podroben restauračním pracím v letech 1823, 1902 a 1968. V roce 2017 podala Římskokatolická farnost Holohlavy žalobu na město Smiřice se žádostí o vrácení obrazu jako restituce. Soud žalobu zamítl, protože neexistovaly důkazy, že by církev někdy byla majitelem obrazu. Dnes zůstává obraz v kapli, kde byl vytvořen, a představuje jedinečné svědectví o barokním sochařství a malbě doby své tvorby.