Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Tismicích Kostel

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Tismicích představuje vzácný příklad romaneskní baziliky, která se zachovala v původní neomítnuté podobě z pískovcových kvádrů. Stavba vykazuje charakteristické tříapsidální východní průčelí a dvouvěžové západní průčelí, přičemž věže a jejich horní parta pocházejí až z pozdního středověku a baroka. Tento chrám je chráněn jako kulturní památka.

Původ této významné stavby v místě, které není v současnosti nijak vyšikované, nebyl dosud plně objasněn. Podle odborných závěrů se předpokládá, že ji mohl založit kníže Vladislav II., pozdější král Vladislav I., nebo některý z jeho následovníků, možná kníže a pražský biskup Jindřich Břetislav. Během generální rekonstrukce v letech 2008 až 2010, kterou provázela archeologická péče, se zjistilo, že již v 15. století se zřítila téměř celá jižní stěna kostela. Při jejím opětovném postavení byl zachován romantický charakter stavby, přestože byly použity jak nové, tak staré kameny. V tuto dobu byl do stěny vložen boční gotický portál s vytesaným erbem Vrbíků z Tismic, jejichž rod se údajně na dostavbě podílel. Počínaje rokem 1700 obohacovaly chrám další stavební vrstvy – západní vstupní portál, točité schodiště a barokní klenba v hlavní lodi. Konečný stavební vývoj byl završen v letech 1767 až 1775 výstavbou sakristie, kruchty a dostavbou jižní věže, kterou iniciovala savojská vévodkyně Marie Terezie. Tehdy byly upraveny také okna a klenby osazené freskami, které byly následně restaurovány v roce 2016 až 2017.

Kostel dosahuje délky 13,2 metrů a šířky 8,5 metrů. Postaven je z hnědého pískovce, jehož barva přechází do různých tónů červené. Boční lodě spočívají střídavě na pilířích a sloupech s barokními hlavicemi ozdobenými girlandami. Apsidy východní strany jsou členěné lizénami a zakončeny obloučkovým vlysem s římsou. Srdcem interiéru je hlavní oltář z roku 1755, doplněný rokokovými bočními oltáři a kazatelnou. Cínová křtitelnice nese signaci a dataci z roku 1786. Z poloviny 15. století pochází gotický boční portál v jižní stěně, nad kterým byla později vytvořena kamenná cesta. Triumfální oblouk nese fragment pozdně románské malby zobrazující biskupa, zatímco malby nad oltářem a v postranních apsidách vznikly v letech 1768 až 1775.

Unikátním artefaktem je gotická Tismická Madona – přibližně 1,5 metru vysoká dřevěná socha Panny Marie s Ježíškem pocházející z období kolem roku 1385. Podle tradice ji byli kartuzáni darovat chrámu v roce 1419, když prcháeli. V roce 1990 byla socha odcizena; v kostele dnes stojí pouze moderní sádrová kopie. Původní plastika se nacházející v nedalekém Podlipanském muzeu v Českém Brodě. Kolem sochy vyrůstá barokní oltář vytvořený na přání Marie Terezie Savojské v roce 1755. Ze zrušeného hřbitova byly do interiéru přemístěny dva náhrobky z let 1582 a 1609. Zvon v severní věži nesoucí nápis „Ke cti Boží a Panny Marie" pochází z roku 1442. Na vstupní bráně na hřbitov stojí malá sošku Madony, a vstupní schody zdobí sousoší svatého Jana Nepomuckého z let 1768 až 1775.